Archiv článků (rubrika Územní plánování)

Bylo ukončeno dotazníkové šetření na úseku územního plánování, obecných i speciálních stavebních úřadech za rok 2022. Na webových stránkách ÚÚR jsou publikována sumární data z dotazníků po vyčištění dat a jejich požadovaných opravách. Byla zahájena příprava na statistické vyhodnocení.

Metodika je hlavním výstupem výzkumného projektu „Vymezování zelené infrastruktury v územně plánovací dokumentaci, zejména v územním plánu, jako nástroj posilování ekosystémových služeb v území.“ Jeho řešení probíhalo na základě resortní potřeby MMR od června 2019 do března 2023 s podporou dotačního programu Technologické agentury ČR Beta 2.

V České republice bylo loni zprovozněno 33 760 fotovoltaických elektráren, které mají celkový výkon 288,8 megawatt (MW), což je meziroční nárůst o 366 procent. Na dvojnásobek stoupl i počet instalovaných tepelných čerpadel, loni si jich Češi pořídili kolem 60 000. Novela energetického zákona, přijatá počátkem letošního roku, podmínky pro instalaci obnovitelných zdrojů energie ještě více uvolnila. Bezhlavá instalace obnovitelných zdrojů energie však může narušit statiku budov i zvýšit hlučnost.

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo v souladu s § 33 odst. 4 stavebního zákona návrh Aktualizace č. 7 Politiky územního rozvoje České republiky, a to včetně souvisejících materiálů. Písemné připomínky lze uplatnit ze strany obcí a veřejnosti v termínu do 15. května 2023

Karlovarský kraj každoročně vyhlašuje dotační program, prostřednictvím něhož podporuje územně plánovací činnost obcí. Jeho cílem je pokrytí celého území regionu aktuálními územně plánovacími dokumentacemi. Letos bylo na tyto účely vyčleněno 1 300 000 korun, přičemž Rada Karlovarského kraje odsouhlasila na svém zasedání příspěvek městu Jáchymov ve výši 130 tisíc korun.

K 1. 1. 2023 nabyly účinnosti prováděcí předpisy ke stavebnímu zákonu, které zavádějí požadavky na standardizaci územně plánovacích dokumentací, zejména územních plánů. Povinnost zpracovávat vybrané části územně plánovací dokumentace, její aktualizace nebo změny a úplné znění v jednotném standardu je dána v § 20a odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. (stávající stavební zákon).

I pro rok 2023 kraj vyhlásil dotační program na podporu pořízení územních plánů pro obce do 3000 obyvatel. Letos se do něj přihlásilo pět žadatelů a radní Pardubického kraje v pondělí 20. března zastupitelstvu doporučili poskytnutí dotací obcím Bukovina u Přelouče, Ctětín, Dolní Morava, Horní Újezd a Plch.

S platností nové legislativy, především pak stavebního zákona, zákona o podporovaných zdrojích energie a energetického zákona dochází k zásadním změnám v posuzování umísťování obnovitelných zdrojů energie v návaznosti na územně plánovací dokumentaci.

Metodické sdělení Ministerstva pro místní rozvoj, odboru územního plánování, k části zákona č. 19/2023 Sb., tzv. Lex OZE I, týkající se územního plánování, a k čl. 3 nařízení Rady (EU) 2022/2057.

Od prvního ledna mají obce povinnost převést v případě změny svůj územní plán do jednotného digitálního standardu. Ten má umožnit kvalitnější rozhodování veřejné správy a přípravu investic v území. MMR za tímto účelem pro obce do 5 tisíc obyvatel připravilo dotace v celkové výši 90 milionů korun. Žádat mohou o podporu na zpracování nového územního plánu nebo převod toho stávajícího v souladu se standardem.

Hnědou barvou se na územních plánech v Anglii zpravidla označoval prostor nevyužívaných zaniklých a většinou chátrajících průmyslových nebo zemědělských provozů, ale i bytových domů, které dneska podle toho všeobecně označujeme jako brownfieldy. Strukturální změny, restituční procesy a nedostatek kapitálu, zejména v devadesátých letech minulého století, byly příčinou zrodu tisíců brownfieldů v České republice.

V lednu a únoru uspořádalo Ministerstvo pro místní rozvoj ve spolupráci s krajskými úřady sérii školení k jednotnému standardu územně plánovacích dokumentací, který je vyžadován novelizovanou vyhláškou od 1. ledna 2023. Ve všech krajích bylo proškoleno celkem 1040 pořizovatelů a projektantů, což má jednoznačně pozitivní vliv na hladký náběh této povinnosti.

Rada Středočeského kraje na svém zasedání odsouhlasila pořízení 15. aktualizace Zásad územního rozvoje Středočeského kraje (ZÚR). Řeší především vymezení strategické rozvojové plochy v bývalém vojenském prostou Milovice – Mladá. Aktualizaci ještě musí posvětit zastupitelé.

Ministerstvo pro místní rozvoj zaznamenalo v některých médiích zavádějící zprávy, že po přijetí novely energetického zákona výstavba obnovitelných zdrojů energie nově nemusí být v souladu s územním plánem. Mohl tím vzniknout dojem, že obce ztratily možnost zabránit výstavbě například velkých slunečních nebo větrných elektráren. To neodpovídá skutečnosti. MMR připravuje metodiku, ve které podrobně vysvětlí důsledky novely pro územní plánování.

Dotace na převod územních plánů do jednotného digitálního standardu umožní kvalitnější rozhodování veřejné správy. Integrovaný regionální operační program (IROP) vypsal pro tento účel dvě výzvy pro obce nad 5 tisíc obyvatel.

K 1. 1. 2023 nabyly účinnosti prováděcí předpisy ke stavebnímu zákonu, které zavádějí požadavky na standardizaci územně plánovacích dokumentací, zejména územních plánů. Povinnost zpracovávat vybrané části územně plánovací dokumentace, její aktualizace nebo změny a úplné znění v jednotném standardu je dána v § 20a odst. 2 zákona č. 183/2006 Sb. (stávající stavební zákon).

Ke dni 1. 1. 2023 byla aktualizována internetová příručka „Dotčené orgány v procesu územního plánování“.

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejnilo dne 9. ledna 2023 na Úřední desce Oznámení Ministerstva pro místní rozvoj: Návrh Aktualizace č. 6 Politiky územního rozvoje České republiky, Vyhodnocení vlivů návrhu Aktualizace č. 6 Politiky územního rozvoje ČR na udržitelný rozvoj území a související materiály…

Byly aktualizovány vybrané kapitoly části D. Územní plánování, jeho orgány, nástroje a vazby, které jsou zveřejněny v pracovním znění.

Kraj Vysočina do konce letošního roku zadá zpracování v pořadí 10. aktualizace zásad územního rozvoje. Požadavek na změnu Zásad doručila Správa železnic, s. o. Do závazného dokumentu bude zapracován návrh trasy vymezený na základě studie proveditelnosti „VRT Praha–Brno–Břeclav“, která byla schválena Centrální komisí Ministerstva dopravy v lednu letošního roku. Hejtman Kraje Vysočina Vítězslav Schrek informoval, že jde o variantu, která počítá s přímým napojením nové železnice na krajskou Jihlavu.

Ministerstvo průmyslu a obchodu navrhuje zrušit standardní způsob povolování stavebních záměrů, pokud se jakkoli vztahují k výrobě energie z jádra. Nově otevřené lomy, výstavba silnic, jaderné elektrárny, vedení vysokého napětí či malé jaderné reaktory), ale třeba také konečné úložiště vysoce radioaktivních odpadů mají být umisťovány do volné krajiny bez řádného projednání. Návrh přitom nerespektuje legislativu EU, kterou je Česká republika vázána. Zelený kruh proto podává v rámci dnes končícího připomínkové řízení zásadní námitky.

Efektivní spolupráce představitelů měst a obcí s developery je dlouhodobým předmětem diskuzí obou zainteresovaných stran. Města a obce usilují o komplexní rozvoj svého území a investoři chtějí výhodně zhodnotit své prostředky. Na jedné straně volení zástupci komunální politiky a na druhé straně představitelé tvrdé podnikatelské sféry. Přestože obě strany mají stejný cíl – stavět v dané lokalitě, sladit jejich zájmy bývá paradoxně velmi náročné a zdlouhavé.

Namísto odkladu účinnosti nového stavebního zákona alespoň o dva roky se vláda rozhodla jít cestou rychlé novely. Ta má především zabránit megalomanské transformaci stavebních úřadů a ponechat je na místní úrovni. Vláda však v rámci novely zcela rezignovala na potřebnou reformu územního plánování. V programovém prohlášení přitom slíbila, že posílí pravomoci samospráv v oblasti územního plánování a podpoří využívání plánovacích smluv.

Snížení rizika záplav, sucha a eroze půdy, ale také lepší podmínky pro další rozvoj měst a obcí i pro samotné majitele. To jsou stěžejní benefity plynoucí z komplexních pozemkových úprav, při nichž v katastru dochází k optimalizaci uspořádání pozemků a jejich zpřístupnění dle podmínek současného stavu využívání krajiny a dle požadavku jednotlivých vlastníků. Složitý a časově náročný proces plánuje nejméně třemi miliardami korun ročně podpořit nová vláda. Významně usnadnit by jej také mohlo širší využívání mapových aplikací, které zjednoduší projednávání navrhovaných změn.

Při přípravě územně plánovací dokumentace (ÚPD) i jejím uplatňování ve správních řízeních se střetávají nejrůznější zájmy. Nelze se vyhnout tomu, aby záměry navrhované v ÚPD nezahrnovaly soukromé pozemky, aby nebyla nějakým způsobem omezena možnost změny jejich využití, častá je obava ze znehodnocení prostředí, ve kterém se nacházejí.

V souvislosti s novou výstavbou ve městech a obcích často probíhá složitá diskuze mezi představiteli místní samosprávy a zástupci developerů. „Ne vždy je snadné sladit zájmy těchto dvou tak odlišných subjektů, a to přesto, že jejich cíle mohou být velmi podobné,“ napsal Roman Pečenka v obsáhlém článku Smluvní nastavení spolupráce s developery.

Politika územního rozvoje (PÚR), kterou se musí řídit všechny územní plány, prochází změnami^[1]. Namísto s udržitelným rozvojem strategie počítá se zastaralými a prokazatelně škodlivými záměry, na žádost investorů umožňuje vést nově infrastrukturní stavby přes chráněná území, místo podpory obnovitelných zdrojů nahrává uhlobaronům a zcela ignoruje podporu výstavby dostupného bydlení nebo dává přednost neudržitelné dopravě.

Život ve městě netvoří jen rozhodnutí politiků či stavebníků, ale především jeho obyvatelé, díky kterým ožívají veřejná prostranství a kteří požadují nejen zajištění bydlení, ale také odpovídající dopravní a technickou infrastrukturu, občanskou vybavenost a veřejné služby. Na to, jak udržitelně zajišťovat příjemný život ve velkých městech i malých obcích se zaměřila online konference Developer a město pořádaná 1. prosince Národní sítí Zdravých měst ve spolupráci s Fakultou architektury ČVUT a Frank Bold Advokáty.

Rozvoj obcí je často oblast, která vyvolává celou řadu konfliktů mezi samosprávou a investorem i mezi samosprávou a veřejností. K součinnosti s developerem, který přichází do měst či vesnic s novým plánem výstavby, často obce přistupují s podezíravostí. Jejich vzájemný vztah však lze připravit už dopředu prostřednictvím zásad pro výstavbu tak, aby v obci vznikaly kvalitní místa pro život a současně na to příchozí i stávající obyvatelé nedoplatili.

Náš svět se skládá ze vztahů (sociálních, ekonomických a dalších) a prostředí, ve kterém se tyto vztahy odehrávají, a které pro ně tvoří podmínky. Jedno souvisí s druhým. Kvalitní prostředí udržuje a přitahuje lidi. Investice do kvalitního prostředí se slovy dneška „vyplatí“. Na úrovni státu se tématu kvalitního prostředí věnuje Politika architektury a stavební kultury přijatá v lednu 2015 Vládou ČR. Vyzdvihuje tři pilíře: péči o krajinu a sídla, péči o stavby a podporu vzdělávání, osvěty a výzkumu v této oblasti. Na komunální úrovni pak téma podporuje text vydaný ČKA ke komunálním volbám. Specifickým požadavkům menších obcí se pak věnuje materiál Architektura pro venkov.

Poslanecká sněmovna má v nejbližších dnech hlasovat o finální verzi rozsáhlé novely zákona č. 416/2009 Sb., o urychlení výstavby dopravní, vodní a energetické infrastruktury. Návrh v případě přijetí radikálně omezí práva vlastníků nemovitostí a samospráv, a to nejen v oblasti infrastrukturních staveb. Radikální návrhy přitom nejsou opřeny o žádné relevantní analýzy. A to i přesto, že si takovou analýzu již před dvěma lety u Ministerstva dopravy objednala Evropská komise.

Brno – Územní plán je pro města a obce zcela zásadním dokumentem. Práce s ním pak zejména pro občany není zdaleka tak jednoduchá, jak by se od takového dokumentu očekávalo. Podle odborníků tak budoucnost územního plánování leží ve využití 3D technologií. Ty nabízejí snadnější orientaci, ale i lepší představu o tom, jak nová výstavba ovlivní stávající podobu místa. Jako první v Česku už novinku zkoušejí v jihočeských Rakovicích.

Stávající platný územní plán města Brna vznikl v roce 1994 a patří mezi nejstarší v České republice. Poslední úpravy v něm proběhly v roce 2011 a důsledky jeho neaktuálnosti pociťují Brňané ve svém každodenním životě. Nejvíce patrné nedostatky jsou v oblasti bydlení, kde se za posledních sedm let ceny bytů takřka zdvojnásobily.

Vláda bude v pondělí 25. 11. hlasovat o návrhu Ministerstva dopravy, který do již nepřehledné stavební legislativy vnáší další chaos. Nově by i větší stavby nepotřebovaly souhlas od orgánů životního prostředí či památkářů. Vybrané stavby podle zvláštního seznamu by bylo možné stavět bez standardní projektové dokumentace. Obce by navíc musely strpět výstavbu prosazovanou státem – i v rozporu s plánovaným rozvojem obce. Novela by dramaticky redukovala pravomoci samospráv i ochrany životního prostředí a dalších veřejných zájmů. Podle předsedkyně Legislativní rady vlády přitom nelze odhadnout, zda novela výstavbu opravdu urychlí.

Cílem článku je seznámit čtenáře se základními principy implementace Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+, jako stěžejního strategického dokumentu v oblasti regionálního rozvoje. Implementační část je nezbytnou součástí pro řízení a následné hodnocení naplňování cílů strategie. V článku je nastíněna také otázka zdrojů financování včetně představení možných cest, jak naplňovat jednotlivé cíle strategie.

Ministerstvo pro místní rozvoj podpoří celkem 93 projektů na zhotovení vlastních územních plánů za 19,3 milionů korun. Nejvíce obcí s novým územním plánem bude ve Středočeském kraji.

Řada obcí, zejména v zázemí velkých měst se potýká s vážnými problémy, které vyplývají z prudkého nárůstu počtu obyvatel a s tím související nutností řešit infrastrukturu obce cestou investiční výstavby.

Velký stavební záměr je zřídkakdy přínosem pro všechny, daleko častěji někomu pomůže a jinému uškodí, dočasně nebo trvale, ať jde o výrobní halu přinášející užitek jedné firmě, nebo silniční obchvat sloužící všem. Zájmy jednotlivých aktérů je proto nutné vyvažovat a záměr upravovat tak, aby škodil co nejméně.

MMR vyhlásilo počátkem listopadu výzvu k předkládání žádostí o dotaci na zpracování územních plánů obcí a zcela nově výzvu na podporu architektonických a urbanistických soutěží obcí. Pro žadatele je připraveno celkem 25 milionů korun.

Česká komora architektů (ČKA) reaguje na aktuální situaci na úřadech územního plánování vzniklé po novelizaci stavebního zákona. Navrhuje co nejrychlejší přijetí tří opatření. Prvním je navrácení posuzování souladu záměrů a staveb s územním plánem na obecné stavební úřady, druhým omezení obsahu závazných stanovisek a třetím metodické usměrnění zpracovatelů závazných stanovisek.

V průběhu měsíce května 2018 proběhla další série jednání územních a tematických pracovních skupin. Cílem bylo projednat návrh typových opatření pro naplňování strategických a specifických cílů Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+ (dále „SRR“) a identifikovat potřebný územně specifický přístup včetně možných nástrojů.

Řada pracovních týmů pracuje na dokumentu Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+, který ve vazbě na kohezní politiku bude pro další období zadáním nejen pro regionální politiku ČR, ale i zpracování krajských strategií a výzvou pro regiony, města i venkov.

Obce získají od MMR dalších 20 milionů korun na zpracování územních plánů. V těchto dnech byl ukončen příjem žádostí o poskytnutí dotací. Celkem bylo podáno 173 žádostí v celkové hodnotě 38 milionů korun, což je téměř dvojnásobný převis částky, která byla pro tuto výzvu určena.

Praha – Navržený a nedávno zveřejněný Metropolitní plán chce do budoucna výstavbu v Praze regulovat co nejméně. Na pozemcích určených k zástavbě plán neřeší, zda na něm bude stát bytový dům, obchody nebo kanceláře. To má vyplynout až z jednání developerů se stavebním úřadem. Podle nevládní organizace Arnika je plán natolik vágní, že by ho mohl potkat stejný osud jako územní plán Pece pod Sněžkou. Pro Nejvyšší správní soud byl příliš obecný, a proto ho nedávno zrušil. Oba plány přitom vytvořil tentýž architekt Roman Koucký. Arnika proto zaslala otevřený dopis pražské radní pro územní rozvoj Petře Kolínské a řediteli Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřeji Boháčovi.

Česká komora architektů, vědoma si svých povinností, spojených s výkonem profese, nabídla ve svém prohlášení ze dne 21. října 2016 uspořádání kulatého stolu, který by napomohl řešení situace, jež v Praze nastala v souvislosti s přípravou nového pražského územního plánu na Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy. Kulatý stůl se uskutečnil v pražské Kanceláři Komory dne 9. listopadu 2016 za účasti zástupců Komory, náměstkyně primátorky a určené zastupitelky pro pořízení územního plánu Petry Kolínské a dalších zástupců odborné veřejnosti a veřejné správy.