Ofenzíva slunečních elektráren

Tradičním vyhlášením sídel, která si u nás vloni nejlépe vedla v Solární lize ČR, soutěži obcí a měst ve využívání energie Slunce, byl 14. ledna v Ostravě při veletrhu Infotherma na výstavišti Černá louka završen již 4. ročník tohoto klání o sluneční body.

Organizuje ho občanské sdružení Liga ekologických alternativ (LEA) s cílem přispět zviditelňováním domácích i zahraničních zkušeností, novinek i trendů ke zvýšení celospolečenského zájmu o přínosy, které perspektivní obor solární energetiky i u nás stále zřetelněji nabízí.

"V naší soutěži mohou občané, školy, firmy i úřady bodovat tím, že jednoduše přihlásí své kolektory na ohřev vody a přitápění či panely produkující solární elektřinu, čímž získávají pro svou obec body, které sídlu vynesou podle výše umístění v žebříčcích pěti kategorií samozřejmě i propagační a často také ekologický efekt," vysvětluje předseda poroty Karel Merhaut a shrnuje výsledky: "Za rok 2007 připadly tituly Solární mistr ČR poprvé Ostravě a dále jihomoravským Dubňanům a obci Ostrožská Lhota. Rusava ze Zlínska ho dokonce obhájila hned ve třech kategoriích."

Jednotlivé kategorie

Severomoravská metropole v kategorii měst nad 50 tisíc obyvatel v posledních dnech loňska těsně předstihla vloni první Plzeň díky přihlášení velkých ploch teplovodních kolektorů -- např. na Domově důchodců Korýtko (zhruba 400 m²), na vodním areálu v Ostravě-jih (150 m²) i díky množství menších systémů. Ostrava má také jako jediné město republiky už přes 2000 m² kapalinových kolektorů evidovaných v soutěži.

Dubňany z Hodonínska primát mezi sídly do 50 tisíc obyvatel získaly díky solárnímu parku společnosti Sluneta o instalovaném výkonu 515 kWp. Ostrožské Lhotě u Uherského Hradiště na Zlínsku umožnila v kategorii fotovoltaických systémů zvítězit ještě větší solární elektrárna postavená firmou HiTechSolar (702 kWp).

V obci Psohlávky u nádrží Nové Mlýny mají tři solární systémy o celkem 78 kolektorech -- dva v autokempu a třetí na kabinách fotbalistů. Zvládnou ohřát 6,5 tisíce litrů teplé vody v zásobnících.

Rusava z téhož kraje v čele tří dalších kategorií (souhrnné hlavní i v kategoriích sídel s termickými kolektory a sídel s méně než 5 tisíci obyvateli) nebyla nikým předstižena už čtyři roky, hlavně díky kolektorové ploše zhruba 550 m² na tamním koupališti.

Obvyklý neoficiální titul Skokan roku si právem vysloužila hned dvě sídla: podšumavské Bušanovice (s naším prvním velkým solárním parkem -- 693 kWp) a rovněž Ostrožská Lhota. Tato, před rokem na solárním nebi zcela neznámá sídla, doskočila na prestižní čelná místa.

Právě boom velkých slunečních elektráren se v loňském ročníku solární ligy stal jejím charakteristickým rysem i zpestřením. Tak například další instalace s řádu stovek kWp z Úštěku-Habřiny na Litoměřicku (507 kWp) skončila v soutěžní kategorii pro fotovoltaiku na třetím místě a odbornou veřejnost zaujala nejnižšími dosaženými měrnými náklady solárního parku na volné půdě (pod 117 000 Kč bez DPH na kilowattpeak výkonu).

Jde to i bez dotací

Zájem o budování slunečních elektráren přitom začaly projevovat nejen naše i zahraniční ekonomicky stabilní a silné firmy, ale též technicky zdatní jednotlivci, a to nejen za podmínky získání stále obtížněji dostupných tuzemských či evropských dotací, ale rovněž už jen s kalkulací kombinace bankovního úvěru, stanovené výhodné výkupní ceny elektřiny (13,46 Kč/kWh) nebo využití tzv. zelených bonusů a vlastních zdrojů.

Rokytnice nad Jizerou -- Pavel Janoušek s otcem a rodinou připojil na síť sluneční elektrárnu o instalovaném výkonu 31,7 kWp. Patentované řešení využívá jediné čidlo, které natáčí stojan s kolektory, a přenesení pohybu na ostatní je věcí soustavy lan se servomotorem.

Odvahu a šikovnost při instalaci polohovacích tracků zcela vlastní konstrukce osvědčili kupříkladu otec a syn Janouškovi z horského střediska Rokytnice nad Jizerou, kteří svou elektrárnu o výkonu 31,7 kWp uvedli do života bez dotace, jen s úvěrem.

Ofenzíva slunečních elektráren, jež dala celému ročníku solární ligy potřebnou atmosféru zajímavého zápolení, se nakonec odrazila v konečném součtu přihlášených instalovaných výkonů: stoupl proti předešlému roku devětkrát -- na 2990 MWp!

Teplovodních kolektorů soutěž v závěru ročníku evidovala přes 18 200 m², což znamená, že rok přinesl "do hry" necelých 5000 m². Přesto i tato sféra oboru vykázala některé slibné rysy. Podle dodavatelů instalací přibývá těch, kdo si zařízení pořizují i bez, často klopotného, čekání na dotace. Zaměstnanost montážníků zakázkami občanů údajně vzrůstá. Lze tak odhadovat, že stejně jako sféru fotovoltaiky čeká i termiku výraznější nárůst zájmu.

Pro úplnost dodejme, že vloni plocha všech typů solárních modulů v soutěži vzrostla ze 17 500 m² na 41 700 m², tj. o 138 % a v solární lize se objevilo na sto nových sídel -- ve hře jich LEA na prahu roku 2008 evidovala 520.