Pokračuje vylidňování venkova, za posledních 20 let přibylo více než 100 tisíc neobydlených domů
Pokračující vylidňování venkova, pokles počtu rekreačních chalup nebo migrace podnikatelů z měst do podnikatelských enkláv – zatím dostupné výsledky Sčítání lidu, domů a bytů 2011 ukazují na největší regionální změny za 10 let. Z detailní analýzy společnosti Česká distribuční, která se zaměřila na domovní fond a územní rozložení podnikatelů a zaměstnanců vyplývá mimo jiné, že v Česku je v současné době evidováno 377 tisíc neobydlených objektů a podnikatelé migrují mimo města do souvislých podnikatelských enkláv.
V Česku je v současné době evidováno téměř 377 tisíc neobydlených objektů, což od roku 1991 představuje více než stotisícový nárůst. Přestože se domovní fond zmodernizoval a o polovinu se snížil počet neobydlených objektů určených k demolici, celkově prázdných objektů přibylo. V roce 2011 dosáhla neobydlenost 17,5 procenta. Nejvýznamnější část z této složky přitom tvoří rekreační chalupy, jejichž počet od roku 2001 poklesl o 6,4 procentního bodu a dosáhl hodnoty 44 %. „Pokračuje vylidňování venkova, téměř polovina neobydlených domů se vyskytuje v těch nejmenších obcích do 1000 obyvatel,“ popisuje manažer geomarketingu České distribuční Jan Senohrábek.
Největší změny zaznamenaly kraje Ústecký a Karlovarský, kde podíl rekreačních objektů poklesl o 14, respektive o 12 procentních bodů na úkor prázdných objektů. „V mnoha případech lidé musejí z ekonomických důvodů své chalupy prodat, protože jim scházejí finance je dále provozovat. Takový prodej v současné době může trvat měsíce i roky,“ dodává Jan Senohrábek. Naopak nárůst rekreačních chalup o 4 procentní body zaznamenal kraj Vysočina.
Migrace podnikatelů
Od roku 2001 poklesl počet podnikatelů se zaměstnanci o 3,6 %, o prakticky totožnou hodnotu 3,5 % narostl podíl podnikatelů bez zaměstnanců. „Tato čísla ilustrují do značné míry fenomén, kdy se bývalí zaměstnanci zkrachovalých firem stali živnostníky s vlastním podnikáním po tom, co nemohli najít nové zaměstnání,“ vysvětluje Jan Senohrábek.
Aktuální data také ukázala, že podnikatelé ve velké míře migrují z měst do jejich zázemí, do tzv. satelitních „podnikatelských“ městeček. To je odlišný jev od roku 2001, kdy převažovala koncentrace podílu podnikatelů pouze v jednotlivých obcích, respektive městech. Nyní se jedná o celé souvislé geografické areály. „Tyto přesuny rozhodně nejsou jevem náhodným. Jsou zčásti důsledkem procesu, kdy podnikatelé ve městech zbohatli, odstěhovali se do lukrativnějších oblastí za město a převedli tam i své podnikání. Zčásti jsou důsledkem tendence lidí s podobným socioekonomickým statusem shlukovat se ve stejných oblastech,“ vysvětluje Jan Senohrábek. Tyto enklávy tedy vznikly nejen v okolí průmyslově vyspělých měst, ale také v chudším Karlovarském kraji, nebo v okolí lukrativních adres, jako je Špindlerův mlýn či Vrchlabí.