Dostupné bydlení je klíčovým faktorem kvality života – k závěrům konference Evropský Habitat

O kvalitě života ve městech, jejich udržitelném rozvoji a dalších tématech, které se týkají zejména městské populace, jednala v Praze ve dnech 16. až 18. března 2016 konference Evropský Habitat. Zúčastnily se jí na čtyři tisícovky delegátů z celého světa. Rozhovor o výsledcích konference nám poskytla ministryně pro místní rozvoj Karla Šlechtová.

Jaký je význam pražské konference Evropský Habitat v kontextu podobných akcí, které se konají v rámci OSN?

Konference „Evropský Habitat“ byla jednou z regionálních konferencí OSN, zařazených do oficiálního procesu přípravy celosvětového summitu OSN „Habitat III“, který se bude konat v říjnu tohoto roku v Ekvádoru. Pražská akce byla nejvýznamnějším a největším setkáním ze všech konferencí, které se konaly nebo ještě budou konat „na cestě k Habitatu III“. Zatímco jiných akcí v různých městech světa (v Montrealu, Jakartě, Tel Avivu, Abú Dhabí a dalších) se zúčastnilo řádově několik set účastníků, u konference v Praze to byly tisíce. Region Evropské hospodářské komise OSN, který byl geografickým půdorysem pro setkání v Praze, sdružuje 56 států celé severní polokoule, z toho mj. vyplývá i význam a dosah pražské konference.

Jak hodnotíte průběh pražského jednání?

Jednoznačně jako velký úspěch. Ministerstvo pro místní rozvoj věnovalo přípravě konference „Evropský Habitat“ rok. Konferenci se podařilo uskutečnit na vysoké profesionální úrovni, což nadšeně hodnotili přímo účastníci na místě. Mimořádně pozitivní ohlas i od významných zahraničních hostů konference je pro nás – jako organizátory – velkou odměnou za vynaložené úsilí. I z pohledu výsledků lze konferenci označit za úspěch, protože byla schválena „Pražská deklarace“, jejíž návrh připravilo Ministerstvo pro místní rozvoj k vyjednávání během tří dnů trvání konference. Přestože jednání rozhodně nebyla snadná, s ohledem na velký záběr států, jejich odlišné priority a potřeby, podařilo se dospět ke shodě a deklaraci schválit. Tento dokument představuje jeden z významných vstupů do připravovaného návrhu „Nové agendy pro města“, která bude oficiálně schválena všemi 193 členskými státy OSN během summitu „Habitat III“.

Co Pražská deklarace obsahuje?

Jedná se o poměrně obsáhlý text; tedy jen ve zkratce – deklarace je postavena na čtyřech hlavních principech: inovativní a produktivní města; zelená, kompaktní, zdrojově efektivní a odolná města; inkluzivní a bezpečná města; dobrá správa měst.

Co si pod těmito hesly konkrétně představit?

Generální tajemník konference Habitat III. Joan Clos a ministryně Karla Šlechtová na tiskové konferenci

Jde v první řadě o potřebu řádně plánovat rozvoj měst a řídit města za spolupráce všech úrovní správy a spolu s partnery, včetně místních komunit. Jde o sociální soudržnost a lepší přístup obyvatel ke službám. Dalším klíčovým faktorem kvality života i rysem životaschopných měst je dostupnost bydlení. Dobře plánovaný rozvoj měst pak minimalizuje i dopady na životní prostředí, podporuje hospodářskou, sociální a environmentální udržitelnost. Důležitých témat je více, v neposlední řadě však nic z toho není možné realizovat bez dostatečných zdrojů, včetně finančích. Takže důležitým bodem deklarace a předmětem diskusí na konferenci bylo zajištění udržitelných modelů financování měst.

Která vystoupení zahraničních hostů na vás zapůsobila nejvíce?

K vrcholům jednoznačně patřilo vystoupení dánského architekta Jana Gehla. Jeho myšlenky „měst pro lidi“ jsou mimořádně inspirativní. V České republice mu vyšla řada knih a je skvělé, že přijal pozvání na konferenci. Mnoho dalších zahraničních hostů se zúčastnilo několika panelových diskusí. Šlo přitom o velmi pestrou skladbu profesí – starostové, architekti, ministři. Tato kombinace dodala „šťávu“ i diskusím – byl to opravdový interaktivní dialog, prokazující, že je nutné mít vize a jít za nimi.

Jakou prezentací se pochlubilo ministerstvo pro místní rozvoj?

Pohled do sálu při zahajovacím projevu ministryně Karly Šlechtové

MMR pořádalo panelovou diskuzi na téma „Role a potenciál integrovaného přístupu k udržitelnému rozvoji měst“. V rámci ní experti z ČR i zahraniční (např. prof. Karel Maier z fakulty architektury ČVUT, nebo Iván Tosics z Maďarského metropolitního institutu) diskutovali o přístupech k integrovanému rozvoji měst, jak efektivně kombinovat zdroje, či jak celý proces řídit.

V rámci doprovodného programu se také konal seminář na téma „Význam cestovního ruchu v rozvoji měst.“ Cestovní ruch úzce souvisí s rozvojem měst a velmi silně ovlivňuje kvalitu života ve městě i konkurenceschopnost samotné destinace.

Dále se uskutečnil seminář „20 let Vesnice roku v České republice“, který prezentoval bydlení na vesnici v celého jeho škále – architekturu, zeleň a krajinu, územní plánování, ale také život na vesnici.

Problematice seniorů bylo věnováno setkání představitelů resortů, odpovědných za bydlení na úrovni zemí V4, pod názvem „Bydlení seniorů – výzva pro 21. století“. Pozornost byla věnována mimo jiné energetické chudobě a také problematice tzv. chudých vlastníků, jako důsledku masové privatizace bytového fondu. Což také částečně přispívá k chátrání některých objektů pro bydlení vinou nedostatku financí na opravy.

Jakých akcí se ministerstvo spoluúčastnilo?

Akcí, kterých se ministerstvo účastnilo, byla celá řada s mnoha tématy – nelze však nezmínit jednu z nich, pořádanou Fakultou architektury ČVUT v Praze, která byla pod názvem „Housing Estates. How next?“ zacílena na problematiku komplexní revitalizace českých sídlišť. Té se také zúčastnila řada zahraničních expertů, protože problematika sídlišť je společná mnoha státům. Ráda konstatuji, že situace v České republice patří k těm příznivějším – jak z hlediska kvality bydlení, tak z hlediska stále relativně pestré skladby obyvatel sídlišť. Pevně věřím, že určitou zásluhu na tom mají i podpůrné programy v gesci Ministerstva pro místní rozvoj, které cílí nejen na opravy bytových domů, ale i na zlepšení prostředí veřejných ploch na sídlištích.

Korespondují závěry konference s reálnou bytovou politikou České vlády?

Koncepce bydlení ČR do roku 2020 byla zpracována v roce 2011 a její základní cíle byly dostupnost, stabilita a kvalita. V současnosti probíhá její revize, která by měla být ukončena v červnu tohoto roku, předložením aktualizovaného materiálu vládě České republiky. Musí samozřejmě reagovat i na závěry Evropského Habitatu, vyjádřené v Pražské deklaraci. Česká republika čelí různým výzvám pro bydlení a udržitelný městský rozvoj v regionech: chudoba ve městech, demografické změny, klimatické změny a riziko katastrof, koordinace v městském rozvoji atd. Upravená koncepce proto bude obsahovat také pilíře reagující na uvedené nové výzvy.

Jak vidíte ve světle Evropského Habitatu současnou polemiku o sociálních bytech a dostupném bydlení?

Evropský Habitat potvrdil neoddiskutovatelnou úlohu státu a municipalit při řešení dostupného bydlení pro zranitelné skupiny domácností. Také mne však utvrdil v přesvědčení, že podpora výstavby sociálních bytů není jedinou podmínkou pro sociální začlenění dotčených osob. Dostupnost bydlení sice je klíčovým faktorem kvality života, avšak bez nových přístupů, zahrnujících sociální inovace a tvorbu pracovních míst, nepřinese očekávaný efekt a problém bude trvat.

Jak si představujete integraci obcí v ČR?

Proces urbanizace je jen jedním z několika procesů, které v území probíhají. V posledním období je tím nejvýznamnějším suburbanizace, kdy se zvětšuje počet obyvatel žijících v zázemí velkých měst zejména v důsledku migrace, a to jak z měst samotných včetně jádrových, tak i z venkovských oblastí.

Suburbanizace do značné míry utváří ráz krajiny v zázemí velkých měst. Je spojena s intenzivní stavební činností, území se musí přizpůsobit způsobu života velkého počtu nových obyvatel Z těchto důvodů je nutné podporovat vzájemnou spolupráci dotčených obcí. Jejich rozvoj není totiž ovlivněn jen děním na území konkrétní obce, nýbrž řada podstatných událostí se odehrává napříč celým regionem a jejich vliv přesahuje administrativní hranice jednotlivých obcí i správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Tomu mají napomoci také nové nástroje financované z evropských zdrojů – integrované územní investice a integrované plány rozvoje území.

Ve venkovském prostoru je také potřeba podporovat vzájemnou spolupráci obcí, i když se odehrává na menším měřítku. Obce s menším počtem obyvatel mnohdy mají stejné problémy a často disponují pouze omezenými zdroji.

Ve městech žije více než polovina světové populace (doplňkové informace)

V městských oblastech žije dle údajů OSN více než polovina světové populace (54 %, 2014) a lze předpokládat, že tento podíl se bude i v následujících letech navyšovat, dle projekce OSN bude městská populace v roce 2050 tvořit asi dvě třetiny obyvatel světa.

Nad touto úrovní se již dnes nachází některé regiony v severní a latinské Americe, kde v roce 2014 žilo více jak 80 % populace ve městech, a v Evropě se 73 % obyvatel měst. Na druhém konci žebříčku je Afrika a Asie se 40, resp. 48 %. Zvyšování míry urbanizace se předpokládá ve všech regionech, přičemž ty, které prozatím dosahují spíše nižších hodnot, budou růst rychleji.

Česko momentálně dosahuje evropského průměru, při srovnání států východní Evropy je jeho míra urbanizace vyšší (viz tabulka), přičemž dynamika růstu podílu městské populace se předpokládá spíše nižší.

Zdroj: OSN, World Urbanization Prospects, 2014