Digitalizace veřejné správy
V rámci slavnostního zahájení 23. ročníku konference ISSS se odehrála
diskuse zástupců vybraných politických stran. Hovořilo se o digitalizaci
veřejné správy.
Redakce k tomuto tématu připravila anketu, v níž vystoupili
místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu, a ministr dopravy Karel Havlíček
(ANO), předseda výboru PSP pro veřejnou správu a regionální rozvoj Ivan Bartoš
(Piráti/STAN), poslanec PSP a starosta obce Líbeznice ve Středočeském kraji Martin
Kupka (ODS/SPOLU) a exhejtman Kraje Vysočina a poslanec Jiří Běhounek (ČSSD).
Všichni odpověděli na otázku: „Jaké jsou hlavní cíle dalšího rozvoje
digitalizace naší společnosti a které reálné kroky k jejich dosažení je
třeba vykonat v nastávajícím období?“
Účastníci diskuze (zprava) – Havlíček, Běhounek, Kupka a Bartoš
Zde jsou jednotlivé odpovědi:
- Karel Havlíček
- Česká republika má dobrou pozici pro využití přínosů nové technologické
revoluce. Nacházíme se v klíčovém okamžiku, kdy je třeba
činit zásadní strategická a investiční rozhodnutí a určit další směr pro
nadcházející roky. Nástroj pro oživení a odolnost (RRF) má státům pomoci řešit
dopady pandemie, urychlit digitální a ekologickou transformaci a zvýšit jejich
udržitelnost. V rámci Národního plánu obnovy (NPO) chceme
realizovat projekty směřující k udržitelné a digitální společnosti. Patří
sem podpora výkonné výpočetní techniky a dat, umělé inteligence, interoperability,
kybernetické bezpečnosti a pokročilých digitálních dovedností. Z NPO je
připraveno celkem 200 mld. Kč. Investice zaměřené na programy přímé
podpory digitální transformace jsou a budou realizovány v rámci programu
Digitální Česko. Inovační podnikání podpoří program The Country for the
Future s rozpočtem 6,1 mld. Kč. Průmyslový výzkum a vývoj
podpoří program TREND v plánované výši 9,7 mld. Kč. Letos podepsala
vláda memorandum se společností ČEZ o podpoře výstavby GigaFactory. Investice
by měla při roční výrobní kapacitě až 55 GWh dosáhnout minimálně částky
52 mld. Kč. Hlavními pilíři pro vytvoření digitálního ekosystému bude Evropská
síť center pro digitální inovace (EDIHs), Centrum excelence pro oblast
umělé inteligence a Evropská testovací a experimentální zařízení pro využití
umělé inteligence (TEFs). Budování celého systému je otázkou mnoha let, je proto
zcela zásadní realizovat projekty kontinuálně v období prosperity
i v obdobích krizí a ekonomických útlumů.
- Ivan Bartoš
- Digitalizace pokročila především v oblasti legislativy. Byla přijata tzv. digitální
ústava zaručující právo občanů na digitální služby. Zavedly se
digitální technické mapy pro zrychlení stavebního řízení a ke komunikaci se
státem budou občané moci využívat svou bankovní identitu. Stále však chybí
dostupné služby, jednotlivé resorty nespolupracují – nezvládly zavést ani
jednotný design služeb veřejné správy, natož pak své systémy
propojit. Digitalizace má přinést uživatelsky přívětivé služby
s intuitivním ovládáním pro občany, ale i modernizaci a zefektivnění
veřejné správy. Cílem naopak nesmí být pouhé převedení „papírových“
procesů do digitální podoby bez úspor či odbourání automatizovatelných úkonů. Digitalizaci
je nutné pojmout komplexně – rozdělit kompetence, přenastavit procesy
a zajistit strukturální, legislativní i personální podmínky. Je potřeba
zavést jednotné uživatelské a programové (API) komunikační rozhraní, kterému bude
předcházet úplný katalog všech úkonů a služeb poskytovaných státem. Zároveň je
nezbytné plány digitalizace meziresortně koordinovat. V neposlední řadě je
nutné posílit také bezpečnost, a to po institucionální i finanční a
personální stránce.
- Martin Kupka
- Česky parlament v uplynulých čtyřech letech schválil několik klíčových
počinů v oblasti strategické digitalizační legislativy. Česká republika je tak
do dalšího období vyzbrojena nejen unikátní digitální ústavou (zákonem
o právu občana na digitální službu), ale také skokovým navýšením počtu
potenciálních uživatelů digitálních služeb státu díky bankovní identitě.
- Úkol pro další období je jasný – přinést konečně praktické
digitální služby státu. Portál občana funguje jako uživatelsky
přívětivý nástroj. Teď je čas, aby vedle nahlížení do nejrůznějších
registrů a evidencí, nabídl lidem vyřízení konkrétních úředních záležitostí.
- Čeká nás také rozpohybování Portálu stavebníka včetně spuštění ostrého
provozu digitální technické mapy. Chceme rozvíjet Portál
podnikatele, který by všem podnikatelům nabídl přehledné informace o aktuální
legislativě, všech povinnostech. V současné době tuto funkci z velké
části plní PES jako nástroj Hospodářské komory. Pokud stát od podnikatelů něco
chce a on toho chce mnoho, měl by jim co nejvíce usnadnit a zpřehlednit
plnění všech povinností a zjednodušit byrokracii.
- Zároveň bude v následujícím období potřeba zajistit další život
klíčových registrů. Minulé roky jasně ukázaly, že nedostatek finančních
prostředků a nedostatek pozornosti ze strany ministerstva vnitra zvýšily riziko
vážného ohrožení funkcionality této základní digitální infrastruktury státu. Je
jasné, že příští léta přinesou extrémní nároky na zajištění
kybernetické bezpečnosti jak pro kritickou infrastrukturu, tak pro další
informační systémy veřejné správy.
- Jiří Běhounek
- Jsem přesvědčen, že to jsou následující oblasti: Elektronické služby
státu – pochopitelné, jednoduché a dostupné pro široké masy včetně
lajků v oblasti IT. Výrazné zkvalitnění bezpečnosti
klíčových elektronických služeb a oborů, které IT intenzivně využívají,
např. zdravotnictví. Podpora a rozvoj digitální gramotnosti obyvatel.
Řešení problému zásadního nedostatku IT odborníků – podpora
vzdělávacího systému pro lepší uplatnění absolventů SŠ a VŠ na trhu
práce v IT sektoru. Propagace a vysvětlování výhod využití elektronické
identity. A nakonec by to měla být celkově daleko lepší propagace
elektronických služeb státu.