Digitalizace veřejné správy

V rámci slavnostního zahájení 23. ročníku konference ISSS se odehrála diskuse zástupců vybraných politických stran. Hovořilo se o digitalizaci veřejné správy.

Redakce k tomuto tématu připravila anketu, v níž vystoupili místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu, a ministr dopravy Karel Havlíček (ANO), předseda výboru PSP pro veřejnou správu a regionální rozvoj Ivan Bartoš (Piráti/STAN), poslanec PSP a starosta obce Líbeznice ve Středočeském kraji Martin Kupka (ODS/SPOLU) a exhejtman Kraje Vysočina a poslanec Jiří Běhounek (ČSSD). Všichni odpověděli na otázku: „Jaké jsou hlavní cíle dalšího rozvoje digitalizace naší společnosti a které reálné kroky k jejich dosažení je třeba vykonat v nastávajícím období?“

Účastníci diskuze (zprava) – Havlíček, Běhounek, Kupka a Bartoš

Zde jsou jednotlivé odpovědi:

Karel Havlíček

Česká republika má dobrou pozici pro využití přínosů nové technologické revoluce. Nacházíme se v klíčovém okamžiku, kdy je třeba činit zásadní strategická a investiční rozhodnutí a určit další směr pro nadcházející roky. Nástroj pro oživení a odolnost (RRF) má státům pomoci řešit dopady pandemie, urychlit digitální a ekologickou transformaci a zvýšit jejich udržitelnost. V rámci Národního plánu obnovy (NPO) chceme realizovat projekty směřující k udržitelné a digitální společnosti. Patří sem podpora výkonné výpočetní techniky a dat, umělé inteligence, interoperability, kybernetické bezpečnosti a pokročilých digitálních dovedností. Z NPO je připraveno celkem 200 mld. Kč. Investice zaměřené na programy přímé podpory digitální transformace jsou a budou realizovány v rámci programu Digitální Česko. Inovační podnikání podpoří program The Country for the Future s rozpočtem 6,1 mld. Kč. Průmyslový výzkum a vývoj podpoří program TREND v plánované výši 9,7 mld. Kč. Letos podepsala vláda memorandum se společností ČEZ o podpoře výstavby GigaFactory. Investice by měla při roční výrobní kapacitě až 55 GWh dosáhnout minimálně částky 52 mld. Kč. Hlavními pilíři pro vytvoření digitálního ekosystému bude Evropská síť center pro digitální inovace (EDIHs), Centrum excelence pro oblast umělé inteligence a Evropská testovací a experimentální zařízení pro využití umělé inteligence (TEFs). Budování celého systému je otázkou mnoha let, je proto zcela zásadní realizovat projekty kontinuálně v období prosperity i v obdobích krizí a ekonomických útlumů.

Ivan Bartoš

Digitalizace pokročila především v oblasti legislativy. Byla přijata tzv. digitální ústava zaručující právo občanů na digitální služby. Zavedly se digitální technické mapy pro zrychlení stavebního řízení a ke komunikaci se státem budou občané moci využívat svou bankovní identitu. Stále však chybí dostupné služby, jednotlivé resorty nespolupracují – nezvládly zavést ani jednotný design služeb veřejné správy, natož pak své systémy propojit. Digitalizace má přinést uživatelsky přívětivé služby s intuitivním ovládáním pro občany, ale i modernizaci a zefektivnění veřejné správy. Cílem naopak nesmí být pouhé převedení „papírových“ procesů do digitální podoby bez úspor či odbourání automatizovatelných úkonů. Digitalizaci je nutné pojmout komplexně – rozdělit kompetence, přenastavit procesy a zajistit strukturální, legislativní i personální podmínky. Je potřeba zavést jednotné uživatelské a programové (API) komunikační rozhraní, kterému bude předcházet úplný katalog všech úkonů a služeb poskytovaných státem. Zároveň je nezbytné plány digitalizace meziresortně koordinovat. V neposlední řadě je nutné posílit také bezpečnost, a to po institucionální i finanční a personální stránce.

Martin Kupka

Česky parlament v uplynulých čtyřech letech schválil několik klíčových počinů v oblasti strategické digitalizační legislativy. Česká republika je tak do dalšího období vyzbrojena nejen unikátní digitální ústavou (zákonem o právu občana na digitální službu), ale také skokovým navýšením počtu potenciálních uživatelů digitálních služeb státu díky bankovní identitě.

Úkol pro další období je jasný – přinést konečně praktické digitální služby státu. Portál občana funguje jako uživatelsky přívětivý nástroj. Teď je čas, aby vedle nahlížení do nejrůznějších registrů a evidencí, nabídl lidem vyřízení konkrétních úředních záležitostí.

Čeká nás také rozpohybování Portálu stavebníka včetně spuštění ostrého provozu digitální technické mapy. Chceme rozvíjet Portál podnikatele, který by všem podnikatelům nabídl přehledné informace o aktuální legislativě, všech povinnostech. V současné době tuto funkci z velké části plní PES jako nástroj Hospodářské komory. Pokud stát od podnikatelů něco chce a on toho chce mnoho, měl by jim co nejvíce usnadnit a zpřehlednit plnění všech povinností a zjednodušit byrokracii.

Zároveň bude v následujícím období potřeba zajistit další život klíčových registrů. Minulé roky jasně ukázaly, že nedostatek finančních prostředků a nedostatek pozornosti ze strany ministerstva vnitra zvýšily riziko vážného ohrožení funkcionality této základní digitální infrastruktury státu. Je jasné, že příští léta přinesou extrémní nároky na zajištění kybernetické bezpečnosti jak pro kritickou infrastrukturu, tak pro další informační systémy veřejné správy.

Jiří Běhounek

Jsem přesvědčen, že to jsou následující oblasti: Elektronické služby státu – pochopitelné, jednoduché a dostupné pro široké masy včetně lajků v oblasti IT. Výrazné zkvalitnění bezpečnosti klíčových elektronických služeb a oborů, které IT intenzivně využívají, např. zdravotnictví. Podpora a rozvoj digitální gramotnosti obyvatel. Řešení problému zásadního nedostatku IT odborníků – podpora vzdělávacího systému pro lepší uplatnění absolventů SŠ a VŠ na trhu práce v IT sektoru. Propagace a vysvětlování výhod využití elektronické identity. A nakonec by to měla být celkově daleko lepší propagace elektronických služeb státu.