S vedením kraje tentokrát diskutovali starostové a starostky ze severního Plzeňska a Tachovska
Dalším místem výjezdu členů Rady Plzeňského kraje za starostkami a starosty měst a obcí se poslední den tohoto týdne stalo severní Plzeňsko a Tachovsko. Nejprve jejich cesta vedla do Manětína, kde je v prostorách tamního Kulturního domu čekalo 60 představitelů obcí a měst, a na radnici ve Stříbře pak dalších 25.
Stejně jako před týdnem ve Staňkově a Nýrsku čekaly na stole informace zaměřené na oblast dopravy, v nichž se dozvěděli detailní informace o správě a stavu komunikací v jejich okresech, kterou provádí SÚSPK včetně kontaktů na jednotlivá cestmistrovská střediska a organizátora veřejné dopravy, společnost POVED s.r.o. Detailní informace o stavu silnic v jejich regionu a finančních prostředcích, které Plzeňský kraj investoval do jejich opravy v průběhu šesti posledních let, a záměr pro rok 2023. „To, že dostaneme informace z první ruky, je pro nás užitečné a má to smysl,“ prohlásil starosta Manětína Kamil Hanus.
V okrese Plzeň-sever obstarávají krajští silničáři 796 km silnic II. a III. třídy a 161 mostů, z toho v nevyhovujícím a havarijním stavu je tu téměř polovina silnic a ve špatném až velmi špatném stavu 30 mostů (velmi špatný 6). V okrese Tachov se silničáři starají o 764 km II. a III. třídy a o 131 mostů. V nevyhovujícím a havarijním stavu je tu 39 % silnic a ve špatném až havarijním stavu se nachází 33 mostů (přímo v havarijním stavu 2).
Náměstek pro oblast dopravy Pavel Čížek v Manětíně starostům řekl, že se Plzeňský kraj snaží každým rokem dávat do oprav silnic více peněz. „Od roku 2017 jsme do nich dávali každým rokem 150–200 milionů korun, protože jsme věděli, že je v této oblasti okres Plzeň-sever zanedbaný. V letošním roce by to mělo být až 317,9 milionu korun, z toho 81 milionů z programu IROP, 131,9 milionu korun půjde z krajského rozpočtu a 105 milionů ze SFDI. Na Tachovsku to bude celkem 194,95 milionu korun, z toho z IROP 24,95 milionu, z krajského rozpočtu 89 a ze SFDI 81 milionů korun,“ dodal.
Zástupce obcí krajští radní opět detailně seznámili se svými kompetencemi, upozornili je na hlavní agendy, které v rámci správy regionu mají ve svých kompetencích, a na dotační programy v oblasti regionálního rozvoje, životního prostředí či kultury a památkové péče.
Co se týká velkých investic, připomněl je starostům náměstek pro oblast sociálních věcí, majetku a investic Martin Záhoř. „V případě Plzně-severu je to rekonstrukce Domu sociální péče Kralovice za 250 milionů korun a také výstavba objektů pro klienty Domova sociálních služeb v lokalitě Liblín, kde předpokládáme přemístění klientů ze stávajících prostor do zcela nového areálu složeného z několika budov s prostorovým vybavením dle normativů Ministerstva práce a sociálních věcí,“ upřesnil. Zdůraznil také, že k velkým investicím kraje patří nadregionální stavba emergency v Klatovské nemocnici spolu s výstavbou dialýzy a přestavba objektu bývalých Městských lázní v Plzni. Ředitelka Krajského úřadu PK Štěpánka Szabó zástupce obcí informovala jak o postupující digitalizaci státní správy a o vzniku nového Centrálního místa služeb, tak o nabízené pomoci kraje při vytvoření digitální technické mapy. „Na krajském úřadě je již připraven koordinátor DTM, který vám v případě, že se na něj obrátíte, pomůže. Využijte této možnosti,“ vyzvala přítomné. Upozornila také na možnost využití dotací, které budou pro účel pořízení digitálních map připravené. Vyhlásí je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR.
Z pléna starostů zazněl dotaz, zda bude Plzeňský kraj vypisovat dotace, díky nimž by bylo možné do menších obcí a měst přivést lékaře – praktiky, pediatry a zubaře. „Primárně za tuto oblast zodpovídají pojišťovny, s nimiž je potřeba toto řešit,“ konstatoval hejtman Rudolf Špoták s tím, že obce mohou jít sami problému naproti, například výstavbou domů či bytů, které budou nabídnuty lékařům k pronájmu. Diskuse se točila také ohledně tématu možného vzniku nového platebního portálu po vzoru Středočeského kraje a o dotacích na revitalizaci objektů kulturního dědictví v obcích, na jehož základě by obce mohly dosáhnout na finanční prostředky pro obnovu historicky hodnotných objektů, jako jsou školy, obecní domy, sokolovny či hospodářské objekty. A hovořilo se i o tématu větrných elektráren a projektech v oblasti veřejné technické infrastruktury, které úzce souvisí s územními plány obcí a měst. Ze strany kraje byla zástupcům obcí nabídnuta možnost konzultací na odborech životního prostředí a zemědělství a regionálního rozvoje. Ve Stříbře se tématem diskuse stala také rekonstrukce budovy nemocnice v Plané.
„Takovéto setkání, jako to dnešní, má význam v každém případě. Co bych byla ráda, aby na to navázalo, je skutečně zpracovávání nějaké metodiky v rámci Plzeňského kraje, která je zasílána zvlášť malým obcím. My jsme jedničková obec a ve chvíli, když nám přijde e-mail a dokument o 40–50 stránkách, tak by bylo příjemné, kdyby přišlo z kraje i to, co je důležité a co se nás konkrétně týká. To opravdu postrádám,“ uvedla závěrem diskuse starostka Martina Beranová z Kyšic. A posteskla si: „Když k nám přijdou auditorky, odkazují nás na metodiku jiných krajů. To mi přijde smutné. Proč máme my v našem kraji využívat metodiku jiných krajů. A možná jsou takováto setkání začátkem pro to, aby se postupně jednotná metodika zpracovala a spolupráce kraje a obcí fungovala k vzájemné spokojenosti,“ dodala. „Opravdu je dobré se tady potkat s kolegy, seznámit se a nastartovat další spolupráci,“ přidal se k hodnocení setkání Jaroslav Egrmajer, starosta Dýšiny.