Další zpřísnění pravidel
V rámci závazků, které stanoví Zelená dohoda pro Evropu dojde v EU k dalšímu zpřísnění pravidel pro zvýšení energetické účinnosti. Evropská Komise vítá předběžnou dohodu, jíž bylo dosaženo v minulých dnech s Evropským parlamentem a Radou ohledně reformy a posílení směrnice EU o energetické účinnosti. Znovu se tak potvrzuje odhodlání EU stát se do roku 2050 klimaticky neutrální.
Dosažení vyšších cílů se má uskutečnit pomocí lepších nástrojů. Je to poprvé, kdy má zásada „energetická účinnost v první řadě“ právní sílu s jasným požadavkem, aby země EU zohledňovaly energetickou účinnost ve své politice, při plánování a u významných investičních rozhodnutí v odvětví energetiky i mimo něj. Dohoda stanoví cíl EU v oblasti energetické účinnosti ve výši 11,7 % do roku 2030, což je více než v původním návrhu Komise „Fit for 55“. Vyžaduje, aby členské státy EU společně zajistily další snížení konečné spotřeby a spotřeby primární energie ve srovnání s prognózami spotřeby energie z roku 2020.
Prozatímní dohoda musí být ještě formálně přijata Evropským parlamentem a Radou. Jakmile bude tento proces dokončen, bude nový právní předpis zveřejněn v Úředním věstníku Unie a vstoupí v platnost.
Větší odpovědnost veřejného sektoru
Podle předběžné dohody se v zájmu soustavného pokroku téměř zdvojnásobí povinné roční úspory energie. Země EU budou muset v období 2024–2030 každoročně dosáhnout nových úspor v průměru ve výši 1,49 % konečné spotřeby energie oproti současné úrovni 0,8 %. Do konce roku 2030 budou muset postupně dosáhnout 1,9 %. Jedná se o důležitý nástroj na podporu úspor energie v odvětvích konečné spotřeby, jako jsou budovy, průmysl a doprava.
Revidovaná pravidla rovněž dávají veřejnému sektoru větší odpovědnost za zvyšování energetické účinnosti. Veřejné subjekty budou muset systematicky zohledňovat požadavky na energetickou účinnost ve veřejných výběrových řízeních na produkty, služby, budovy a stavební práce. Pro veřejný sektor se zavádí nový cíl snížení spotřeby energie o 1,9 %. Povinnost zemí EU každoročně renovovat alespoň 3 % celkové podlahové plochy budov ve vlastnictví veřejné správy se nyní týká i regionální a místní úrovně.
Podle schválených pravidel budou muset země EU rovněž podporovat místní plány vytápění a chlazení ve velkých obcích s počtem obyvatel nad 45 000. Díky revidované definici účinného dálkového vytápění a chlazení se budou minimální požadavky postupně měnit tak, aby byla do roku 2050 zajištěna úplná dekarbonizace dálkového vytápění a chlazení. Podpora pro nové vysoce účinné kogenerační jednotky využívající zemní plyn, které jsou připojeny k dálkovému vytápění v účinných systémech dálkového vytápění a chlazení, bude možná pouze do roku 2030. Jakékoli jiné využívání fosilních paliv pro nové kapacity výroby tepla bude v těchto systémech zakázáno.
Dohoda dále posiluje ustanovení o financování energetické účinnosti s cílem usnadnit mobilizaci investic. Podle nových ustanovení budou země EU muset podporovat systém inovativního financování a zelené úvěrové produkty pro energetickou účinnost tím, že zajistí jejich širokou a nediskriminační nabídku ze strany finančních institucí. Země EU budou muset podávat zprávy o objemu investic do energetické účinnosti.
Zmírnění energetické chudoby
Dohoda obsahuje vůbec první unijní definici energetické chudoby. Členské státy budou nyní muset přednostně provádět opatření ke zvýšení energetické účinnosti u osob postižených energetickou chudobou, zranitelných zákazníků, nízkopříjmových domácností a případně osob žijících v sociálním bydlení. Revidovaná pravidla kladou větší důraz na zmírnění energetické chudoby a posílení postavení spotřebitelů, včetně vytvoření jednotných kontaktních míst pro technickou a finanční pomoc a mechanismů pro mimosoudní řešení sporů.
Souvislosti
Zelená dohoda pro Evropu je dlouhodobá strategie růstu EU, jejímž cílem je dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality Evropy. Revize směrnice o energetické účinnosti je jedním z návrhů z balíčku „Fit for 55“ předloženého Komisí v červenci 2021. Má posloužit k tomu, aby politiky EU v oblasti klimatu, energetiky, využívání půdy, dopravy i daňových systémů byly v souladu s cílem snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990. Takové snížení emisí v příštím desetiletí je předpokladem toho, aby se Evropa mohla do roku 2050 stát prvním klimaticky neutrálním kontinentem na světě a aby se Zelená dohoda pro Evropu mohla stát realitou.
Energetická účinnost je rovněž klíčovým pilířem plánu REPowerEU, což je strategie EU, jejímž cílem je co nejdříve ukončit dovoz fosilních paliv z Ruska. V květnu 2022 navrhla Komise v rámci tohoto plánu posílit dlouhodobá opatření v oblasti energetické účinnosti, včetně zvýšení závazného cíle v oblasti energetické účinnosti, který je vytyčen v balíčku právních předpisů „Fit for 55“, jenž je součástí Zelené dohody pro Evropu.