Připojování výroben elektřiny

3. 4. 2023 ERÚ Energetika

Očekávaný rozvoj komunální energetiky přinese řadu problémů, které budou obce muset řešit. Jedním z nich bude připojení nových výroben elektrické energie k rozvodné síti. Z hlediska počtu budou nové výrobny většinou malé fotovoltaické elektrárny připojené v odběrných místech zákazníků na hladině nízkého napětí (NN). Z hlediska vyrobeného objemu však dominují projekty velkých zdrojů jak na hladině nízkého napětí, tak na hladinách vysokého a velmi vysokého napětí (VN a VVN).

Energetický regulační úřad

V rámci tohoto článku popisujeme jednotlivé kroky, kterými je potřeba projít pro úspěšné připojení výrobny elektřiny tak, aby se výrobci a tzv. prosumeři (samospotřebitelé) vyhnuli chybám, které mohou být důvodem pro odmítnutí žádostí o připojení provozovatelem soustavy. Zaměřujeme se především na postup pro připojení menších výroben do distribuční soustavy a snažíme se popsat celý postup připojování od A do Z, tedy od podání žádosti o připojení až po spuštění výrobny do provozu, jak se často odborně uvádí: „paralelně s distribuční soustavou.“

Ilustrační fotografie

Základní legislativní předpisy

Před rozhodnutím o pořízení vlastní výrobny elektřiny, by se měl žadatel o připojení seznámit alespoň se základními právy a povinnostmi, které se s připojením a provozováním výrobny pojí. Základním legislativním předpisem je energetický zákon (č. 458/2000 Sb.) a podrobnější popis pravidel a postupů lze nalézt ve vyhlášce o připojení (č. 16/2016 Sb.). Důležitá jsou pravidla provozování distribuční soustavy (PPDS), především jejich příloha č. 4: „Pravidla pro paralelní provoz výroben a akumulačních zařízení se sítí provozovatele distribuční soustavy“. Každý z provozovatelů distribučních soustav vypracovává svá vlastní pravidla, je proto nezbytné vzít v úvahu, na kterém distribučním území se bude výrobna nacházet. Pro úplný výčet všech relevantních legislativních dokumentů bychom měli doplnit i vyhlášku č. 359/2020 Sb., o měření elektřiny, a dále pak základní evropský předpis dotýkající se připojování výroben – nařízení Evropské komise 2016/631, kterým se stanoví kodex sítě pro požadavky na připojení výroben k elektrizační soustavě („RfG“).

Jak postupovat, když chci připojit svoji výrobnu elektřiny k distribuční soustavě

Celý postup připojování je možné rozdělit do dvou základních fází. První fáze se týká samotné žádosti o připojení, která je nutností pro úspěšné uzavření smlouvy o připojení. Druhá fáze zahrnuje výstavbou výrobny a její uvedení do provozu při splnění všech legislativou požadovaných podmínek. Obecně pochopitelně platí, že čím větší výkon má připojovaná výrobna mít, tím je proces připojování komplikovanější, tedy je potřeba provést větší množství úkonů, včetně schvalování a dokládání obsáhlejších a podrobnějších dokumentů.

V případě, že si žadatel o připojení netroufne pustit se do celého procesu samostatně, může si na samém počátku vybrat zkušenou a kvalifikovanou firmu, která v oboru instalace výroben elektřiny působí a může celý tento proces obstarat.

První fáze od žádosti o připojení do podpisu smlouvy

Prvním krokem, kterým celý proces začíná je podání žádosti o připojení. Náležitosti, které musí každá žádost obsahovat uvádí vyhláška o připojení, konkrétně podle zamýšleného způsobu připojení v přílohách č. 1, 2, nebo 3. Žádost o připojení se podává pro každé zařízení zvlášť a provozovatel distribuční soustavy (PDS) následně tuto žádost posuzuje s ohledem na:

  1. místo a způsob požadovaného připojení,
  2. velikost požadovaného rezervovaného příkonu nebo výkonu a časový průběh zatížení,
  3. spolehlivost dodávky elektřiny,
  4. charakter zpětného působení zařízení žadatele na přenosovou nebo distribuční soustavu,
  5. plánovaný rozvoj soustavy,
  6. pořadí podaných žádostí,
  7. limity připojitelného výkonu do elektrizační soustavy stanovené provozovatelem přenosové soustavy,
  8. velikost instalovaného výkonu výrobny a
  9. povinnost přednostně připojit výrobnu z podporovaného zdroje k přenosové nebo distribuční soustavě podle zákona o podporovaných zdrojích energie.

Po posouzení žádosti může nastat několik případů:

  • První případ: pokud uzavření smlouvy o připojení nic nebrání, PDS předloží žadateli do 30 dnů (připojování do hladiny NN), nebo do 60 dnů (připojování do hladiny VN nebo VVN) od podání úplné žádosti o připojení návrh smlouvy o připojení nebo návrh smlouvy o budoucí smlouvě o připojení. Stejné termíny pro předložení návrhu smlouvy nebo smlouvy o smlouvě budoucí platí také ode dne předání studie připojitelnosti, pokud bylo zpracování takové studie PDS vyžádáno (viz třetí případ).
  • Druhý případ: pokud PDS potřebuje pro posouzení žádosti doplnit poskytnuté údaje, vyzve PDS žadatele o jejich doplnění v potřebném rozsahu nejpozději do 15 dnů ode dne obdržení žádosti. Pro doplnění údajů je žadateli současně stanovena přiměřená lhůta a je upozorněn, že v případě nedoplnění údajů v požadovaném rozsahu nebo ve stanovené lhůtě nebude žádost posuzována.
  • Třetí případ: PDS si od žadatele vyžádá zpracování studie připojitelnosti. Studie připojitelnosti se vyžaduje v případě, je-li s přihlédnutím ke všem okolnostem zřejmé, že zařízení, o jehož připojení žadatel žádá, bude mít vliv na provoz distribuční soustavy, nebo žádá-li se o připojení zařízení k napěťové hladině VN a VVN.
  • Čtvrtý případ: PDS žádost o připojení odmítne z důvodů stanovených v § 25 odst. 10 písm. a) energetického zákona, kterými jsou prokazatelný nedostatek kapacity zařízení pro distribuci nebo ohrožení spolehlivého a bezpečného provozu distribuční soustavy. Nelze-li zařízení připojit z výše uvedených důvodů, PDS písemně sdělí tuto skutečnost žadateli do 30 dnů (připojování do hladiny NN), nebo do 60 dnů (připojování do hladiny VN nebo VVN) od podání úplné žádosti o připojení nebo ode dne předání studie připojitelnosti, pokud bylo zpracování studie připojitelnosti vyžádáno. (viz třetí případ). PDS zároveň uvede konkrétní důvody, pro které nelze zařízení žadatele připojit. Je-li však možné zařízení žadatele připojit za jiných podmínek (například v jiném místě připojení) nebo s nižším než požadovaným příkonem nebo výkonem, pak PDS současně s důvody, pro které nelze zařízení za požadovaných podmínek připojit, takovou skutečnost žadateli sdělí. Následně předloží PDS ve stejných lhůtách (30, nebo 60 dní) žadateli návrh smlouvy umožňující připojení za jiných než žadatelem požadovaných podmínek. Pokud je možné žadatele připojit ve více alternativních místech připojení, předloží PDS návrh smlouvy pouze v případě, že žadatel do 30 dnů od sdělení PDS potvrdí žádost o připojení v některém z těchto míst.

Někdy je navíc pro posouzení žádosti o připojení nezbytné provést měření nebo ověření chodu sítě výpočtem, tím se prodlužují výše uvedené termíny o dobu potřebnou pro měření nebo ověření chodu sítě, nejvýše však o 30 dnů na hladině VVN a o 15 dnů na hladině VN a NN. O nezbytnosti provedení měření nebo ověření chodu sítě a prodloužení termínů informuje PDS žadatele nejpozději do 15 dnů ode dne obdržení úplné žádosti o připojení.

Předloží-li PDS po posouzení žádosti o připojení žadateli návrh smlouvy o připojení nebo návrh smlouvy o budoucí smlouvě o připojení, tak tímto okamžikem zároveň rezervuje žadateli požadovaný výkon. Pokud však žadatel nepřijme předložený návrh smlouvy do 30 dnů (připojování do hladiny NN), nebo do 60 dnů (připojování do hladiny VN nebo VVN), rezervace výkonu zaniká.

Posledním krokem první fáze, který následuje bezprostředně po uzavření smlouvy o připojení nebo smlouvy o smlouvě budoucí o připojení, je povinnost žadatele uhradit do 15 dnů od uzavření smlouvy podíl na oprávněných nákladech na připojení. Výše podílu pro daný rezervovaný výkon a jednotlivé typy připojení (do NN, VN, nebo VVN) je stanoven vyhláškou o připojení (č. 16/2016 Sb.).

Druhá fáze od dokončení výstavby výrobny po umožnění trvalého provozu

Tato fáze se již týká samotné výstavby výrobny a umožnění jejího trvalého provozu. Pro úspěšné uvedení výrobny do provozu je nezbytné, aby byly splněny veškeré náležitosti, které byly stanoveny ve smlouvě o připojení. Smlouva o připojení vychází především z podmínek uvedených v PPDS část 4. Zároveň v ní ale mohou být i další podmínky, na kterých se obě strany před uzavřením smlouvy dohodly.

Trvalý provoz výrobny může nastat, až po podání žádosti o umožnění trvalého provozu (UTP) a po vydání konečného provozního oznámení PDS, které je výstupem procesu vyhodnocení žádosti o UTP. Pro PDS platí povinnost dodržet lhůtu 30 dnů na vydání konečného provozního oznámení od podání žádosti o UTP. U výroben s výkonem vyšším než 100 kW je před žádostí o UTP nutné podat ještě žádost o umožnění provozu pro ověření souladu (UPOS) výrobního modulu s požadavky nařízení RfG a požadavky danými přílohou 4 PPDS a tento soulad ověřit ve zkušebním provozu. Veškeré náležitosti, které musí obě žádosti, tedy žádost o UPOS a žádost o UTP splňovat jsou podrobně popsány v příloze 4 PPDS příslušného PDS.

Zjednodušené připojení mikrozdroje

Pro ty, kteří si chtějí pořídit výrobnu výhradně pro vlastní spotřebu a neplánují žádné přebytky vyrobené elektrické energie dodávat do distribuční soustavy, existuje možnost tzv. zjednodušeného připojení mikrozdroje.

Definice mikrozdroje je uvedena ve vyhlášce o připojení (č. 16/2016 Sb.). Mikrozdrojem je podle této vyhlášky zdroj elektrické energie, včetně související zařízení pro výrobu elektřiny, určený pro paralelní provoz s distribuční soustavou nízkého napětí se jmenovitým střídavým fázovým proudem do 16 A na fázi včetně a celkovým maximálním instalovaným výkonem do 10 kW včetně. Splňuje-li zdroj podmínky dané touto definicí, pak je možné využít zjednodušené připojení, pro které je nutné navíc splnit následující podmínky:

  1. mikrozdroj smí být připojen pouze na hladině nízkého napětí,
  2. naměřená hodnota impedance v místě připojení k distribuční soustavě, která není větší než hodnota limitní impedance podle § 16 odst. 3 vyhlášky o připojení (č. 16/2016 Sb.),
  3. splnění podmínky technického řešení mikrozdroje, které zamezuje dodávce elektřiny do distribuční soustavy v místě připojení, s výjimkou krátkodobých přetoků elektřiny do distribuční soustavy, které slouží pro reakci omezujícího zařízení, ale které nezvýší hodnotu napětí v místě připojení,
  4. podání žádosti o uzavření smlouvy o připojení nebo o změnu stávající smlouvy o připojení podle přílohy č. 10 vyhlášky o připojení (č. 16/2016 Sb.),
  5. uzavření smlouvy o připojení mezi žadatelem o připojení mikrozdroje a PDS nebo změna stávající smlouvy o připojení, přičemž rezervovaný výkon je roven nule.

Samozřejmě i takto připojovaná výrobna musí splňovat podmínky dané právními předpisy, technickými normami a PPDS. Avšak díky charakteru tohoto typu připojení PDS neposuzuje možnost připojení a pokud jsou tedy splněny výše zmíněné podmínky, nemůže PDS toto připojení zamítnout.

Závěrem

je třeba zdůraznit, aby obec, jako samostatný výrobce nebo jako součást energetického společenství, postupovala odpovědně podle uvedených pravidel. Provozovatel distribuční soustavy při posuzování žádosti o připojení i žádosti o uvedení do trvalého provozu postupuje striktně podle zákona, jakákoliv chyba a nedodržení správného postupu může být důvodem pro odmítnutí připojení výrobny do soustavy.

Podle materiálů Energetického regulačního úřadu.

Antonín Eliáš