Spolupráce obcí je nezbytná

13. 9. 2023 Obec a finance Regiony

Přinášíme rozhovor s neuvolněným starostou Těchobuze, malé obce na Vysočině, s Ing. Pavlem Hájkem, který je však zároveň radním Kraje Vysočina pro oblast lesního a vodního hospodářství, zemědělství a životní prostředí. Je také dlouholetým místopředsedou Svazku obcí mikroregionu Stražiště, který sdružuje 23 obcí ve správním obvodu obce s rozšířenou působností (ORP) Pacov. Chceme hovořit zejména o spolupráci obcí a připravovaných změnách na tomto úseku.

Pavel Hájek
Pavel Hájek
Uvedli jsme základní informace, jak by se Pavel Hájek podrobněji představil?
Pocházím z venkova, celý život na venkově působím a chtěl bych dosáhnout toho, aby podmínky pro život lidí zde byly stejně kvalitní jako ve městech, aby se na venkově lidem dobře žilo. Vystudoval jsem Lesnickou a dřevařskou fakultu na Mendelově univerzitě v Brně a brzy to bude dvacet let, co jsem poprvé kandidoval do zastupitelstva a stal se starostou. V krajské radě se snažím se využívat své zkušenosti a poznatky pro zlepšení podmínek ve venkovských obcích celého Kraje Vysočina. Býval jsem členem rady naší Místní akční skupiny Via rustica a působím aktivně ve Svazu měst a obcí jako člen předsednictva Komory obcí a několika komisí.
Jste starostou od roku 2004, představte také svou obec.
Naše obec je malá vesnička na západě Vysočiny, žije u nás jen 75 obyvatel, ale dokázali jsme vybudovat vodovod, kanalizaci, čističku odpadních vod, máme provedenu rekonstrukci všech místních komunikací, veřejného osvětlení a většinu památkově chráněných objektů, od roku 2007 v jednom z nich provozujeme Galerii Bernarda Bolzana, který v Těchobuzi působil na zámku ve třicátých letech 19. století. Byl například iniciátorem stavby dnes památkově chráněného špýcharu, který fungoval jako první obilní družstevní záložna v českých zemích a dnes, po rekonstrukci, slouží myslivcům k uskladnění krmiva pro zvěř. Bolzano podnítil také stavbu budovy školy, která je dnes společenským středem obce (obecní úřad, knihovna, informační centrum, drobná prodejna). Provedli jsme v obci rovněž revitalizaci zeleně včetně extravilánu, spravujeme obecní lesy a provádíme budování a obnovu malých vodních nádrží. Díky úzké spolupráci v mikroregionu máme praktické zkušenosti s řadou dotačních titulů v desítkách zrealizovaných projektů.
Náves v Těchobuzi
Náves v Těchobuzi, za dětským hřištěm vlevo bývalé hospodářské budovy, nyní galerie Bernarda Bolzana, zcela vzadu zámek, nyní v rekonstrukci
Na tak malou obec je to obdivuhodné. Tak prosím ještě něco bližšího k vašemu mikroregionu.
Jak již bylo uvedeno, mikroregion Stražiště se rozkládá na území správního obvodu ORP Pacov. Pojmenování máme podle nejvyššího vrcholu zdejší pahorkatiny (744 m). V našem sdružení působí 23 obcí ze všech čtyřiadvaceti, které zde leží, a jedná se především o malé obce, což je pro Kraj Vysočina typické. Ve správním obvodu ORP žije přibližně 10 tisíc obyvatel, z toho polovina jsou občané Pacova. Pracujeme společně již 22 let na území o rozloze 20 tisíc hektarů a převážná část obcí je ve velikostní skupině kolem 100 obyvatel, jen tři obce v mikroregionu mají uvolněného starostu. Všichni starostové bez rozdílu se však starají o své obce příkladně, naše „oerpéčko“ má zájem o rozvoj svého územního obvodu a podporuje spolupráci obcí. Především díky aktivitě mikroregionu se všechny obce úspěšně rozvíjejí, daří se nám realizovat spoustu projektů, podpořených řadou dotací, od evropských přes národní a krajské. Jsme schopni pro obce v mikroregionu připravit jakýkoliv projekt, ovšem základní rozhodnutí o jeho realizaci vždy přísluší jednoznačně samosprávě konkrétní obce, mikroregion v podstatě provádí obcím výkonný servis.
V čem ten servis spočívá?
Jde v zásadě o širokou nabídku a kompletní služby, pokud jde o přípravu a realizaci investičních rozvojových projektů jednotlivých obcí. Jak už jsem řekl, zásadní rozhodnutí o záměru a realizaci projektu přísluší zastupitelstvu dané obce. Pro odborné a administrativně technické práce související s přípravou a zajištěním realizace vznikl postupně ve sdružení pracovní tým (5–6 lidí), odborně vedený manažerkou. Konzultuje s každou obcí její záměr již v době příprav, pomůže jí najít vhodný dotační titul, zpracuje žádost o podporu, zajistí přípravu projektu a celou jeho administraci, včetně financování, výběrového řízení a dohledu při realizaci. Dbáme také na zajištění udržitelnosti projektu po jeho dokončení. To znamená, že dohlédneme na dodržení všech podmínek a kritérií, které zpravidla každý dotační titul vyžaduje po dobu několika let. Máme bohaté zkušenosti s dotacemi všeho druhu a nabízíme tyto servisní služby nejenom členským obcím, ale také firmám, fyzickým osobám a spolkům. U spolků je zvykem, že náklady na administraci projektů hradí členská obec, ve které spolek sídlí.
Mikroregion tedy působí jako motor rozvoje sdružených obcí?
Dalo by se to tak označit, ale opakuji, princip spolupráce spočívá v tom, že jednotlivé obce samostatně rozhodují o svých záměrech, protože každá obec má svá specifika, problémy a priority, které je třeba respektovat. Mikroregion má svůj dotační management, který má větší přehled a zkušenosti s administrací projektů než jednotlivá zastupitelstva malých vesnic. Proto může svým členským obcím nabídnout nejvhodnější možnosti podpory, způsoby financování a ukázat osvědčené příklady nejlepší praxe. Hlavně umíme vykonat ty potřebné administrativní práce, na které malá obec nemá personál. Ale není to jen nabídka nových projektů, že bychom obce nutili do nejrůznějších realizací. V řadě případů dokážeme obcím i jejich záměr rozmluvit, nebo je přesvědčit, aby svůj projekt přepracovaly, případně zrušily, zejména v případech, kdy hrozí riziko v oblasti financování nebo ohrožení očekávaných cílů.
Je možné uvést některé konkrétní projekty?
Těch projektů je opravdu spousta, myslím, že za dobu existence sdružení to bylo mnoho stovek projektů, jen v současné době jsou v realizaci vyšší desítky akcí, zpravidla kolem stovky. Uvědomte si, že se jedná o 23 obcí a 22 let činnosti. I když jsou to převážně malé obce, všechny prošly svým vývojem. Nejprve to byly opravy a rekonstrukce, prostě obnova venkova, vytvoření základní infrastruktury, ale nyní už můžeme hovořit o rozvoji, řada věcí je zcela nových. Týká se to všech oblastí života – místních komunikací a chodníků, škol a mateřských školek, dětských hřišť a sportovních zařízení, veřejných prostranství a zeleně. Hodně akcí se týkalo vodovodů, kanalizací, čistíren odpadních vod. Jsme na Vysočině, řada projektů souvisí s lesním a vodním hospodářstvím, pozemkovými úpravami apod. Věnujeme se odpadovému hospodářství, máme společnou internetovou síť, musím zmínit postupné zateplování budov i fotovoltaické projekty na objektech ve vlastnictví obcí. Mám-li uvést konkrétní akce, zmíním na katastru naší obce výstavbu a rekonstrukci několika lesních cest, což jsou projekty, který zabrání poškozování lesních porostů těžební a odvozní technikou, omezí účinky půdní eroze a zajistí maximální zasakování dešťové vody do podloží mimo komunikaci. Z větších realizací bych uvedl v Pacově vybudování jazykových učeben na gymnáziu, ale i nejmenší obec v České republice, která je členem našeho sdružení, Vysoká Lhota (15 obyvatel) dokázala po částech s využitím drobných dotačních titulů zrekonstruovat všechny místní komunikace a ve spolupráci se Státním pozemkovým úřadem realizovat několik opatření komplexních pozemkových úprav. Příkladem spolupráce všech obcí mikroregionu je současný projekt MAP III (místní akční plánování), který navazuje na předchozí MAP I a MAP II, týká se oblasti školství a vzdělávání na území celého správního obvodu. Stěžejní pro celý tento dlouhodobý projekt je funkční kolektivní spolupráce všech škol, jejich zřizovatelů a dalších aktérů z této oblasti.
Špýchar v Těchobuzi po rekonstrukci
Špýchar v Těchobuzi po rekonstrukci (foto Ivan Šašek)
Jak funguje vedení mikroregionu, který produkuje tolik projektů a jaké je jeho financování?
Především chci zopakovat, že naše sdružení obcí vzniklo na území správního obvodu ORP Pacov a hned při svém vzniku jsme si jako předmět činnosti vymezili ochranu společných zájmů mikroregionu, koordinaci a podporu rozvojových projektů v hlavních oblastech, které náleží do působnosti místních samospráv, a hlavně jsme zdůraznili různé formy vzájemné spolupráce – nejenom obcí, ale všech účastníků hospodářského, sociálního a kulturního života. Naše sdružení tedy nevzniklo účelově, jako řada jiných dobrovolných svazků (za účelem vybudování vodovodu, školy, řešení dopravy, odpadového hospodářství apod.), ale od počátku jsme se zaměřili na všestranný rozvoj území. Samozřejmě, každá obec má své priority, práci je třeba koordinovat a řídit. Na počátku stál v čele předseda sdružení a členská schůze jednou ročně schválila základní směry činnosti. Jak přibývalo projektů i práce, vznikl postupně pracovní tým nyní vedený manažerkou a upravili jsme stanovy v tom smyslu, že vedle předsedy existuje pětičlenná rada mikroregionu. Ta se schází jednou za měsíc či dva společně s manažerkou, koordinuje a řídí činnost sdružení mezi členskými schůzemi, které bývají třikrát, čtyřikrát v roce. Členská schůze rozhoduje základní strategické otázky, nastaví mechanismy, cenové relace atp. Rada je vlastně výkonný orgán složený ze starostů (politiků), který koordinuje a řídí aktuální provoz. Konkrétní administrativně technické náležitosti a práce kolem jednotlivých projektů v obcích potom zabezpečuje manažerka se svými lidmi ve spolupráci se starostou dané obce.
Financování nákladů sdružení je několikastupňové. Určitá část příjmů pochází z vlastních ekonomických aktivit. Sdružení má vlastní internetovou síť a její pronájem přináší určité příjmy, nehledíc na to, že bezplatné připojení úřadu obce je vítaným benefitem. Dále, jak už jsem zmínil, nabízíme služby dotačního managementu, výběrové řízení a další práce na rozvojových projektech i obcím mimo region, případně jde o firemní projekty a podle zájmu zajistíme i služby pro fyzické osoby. Sdružení je zapsáno v živnostenském rejstříku s poměrně rozsáhlým předmětem činností. Vlastní aktivity pokrývají zhruba 20 % nákladů a hlavní náplní je práce vykonávaná pro členské obce mikroregionu.
Předpokládám, že obce se určitým způsobem na financování podílejí?
Ano, objem všech těchto prací obce financují členskými příspěvky, které jsou rozděleny na dvě části. Především je to základní členský příspěvek, který se v podstatě stanoví podle velikosti obce a pokrývá základní činnosti, které jsou nutné pro fungování sdružení. Tento základ platí každá obec podle velikostní kategorie i v případě, že žádný projekt prostřednictvím managementu nerealizuje. Má však zajištěny základní služby, které jsou potřebné pro všechny obce, například práci pověřence GDPR, provoz profilu zadavatele, ale také informační servis o dostupných dotačních titulech a prvotní konzultaci projektových záměrů. Druhou část tvoří mimořádné členské příspěvky, které se pro konkrétní obec stanoví podle odvedených prací na všech jejich projektech. Práce na jednotlivých projektech je pečlivě evidována a osvědčila se zásada časové náročnosti (podle odpracovaných hodin). Součástí příspěvku jsou i bonusy za úspěšnost projektové žádosti, ale to nejsou zásadní částky. Mimořádný členský příspěvek se schvaluje ve dvouměsíčních cyklech podle skutečných aktivit pro danou obec. Pro stanovení jednotkových cen využíváme vlastní kalkulační vzorec, který zahrnuje také určitý podíl nefakturovaných nákladů (potřebné proškolení, studium materiálů atp.).
Je tedy zřejmé, že placený tým lidí vašeho společenství pracuje pro členské obce, zejména na úseku přípravy a zajištění jejich rozvojových projektů.
Převážně tomu tak je, i když nejde jen o projekty jednotlivých obcí, ale v řadě případů jsou to společné projekty pro několik obcí (přivaděč vody, čistička aj.), a jsou i projekty společné pro celý mikroregion, například už uváděné místní akční plánování (MAP) na úseku škol nebo internetová síť. Máme však i další aktivity, například účetnictví. Pro malou obec se těžko zajišťuje samostatná účetní síla, jednak v místě prostě není, ale také na malé obci není rozsah prací takový, aby zajistil její plné využití. Proto již zajišťujeme zpracování účetnictví pro tři obce, což zaručuje odbornost, plné vytížení a možnou zastupitelnost.
Spolupráce obcí je nezbytná a nám se plně osvědčuje. Aby spolupráce byla úspěšná, musí to být pro obce především výhodné, to znamená levnější než komerční služby různých agentur a společností. A druhou podmínkou je vzájemná důvěra, která souvisí společným zájmem o rozvoj svého mikroregionu. Strategické cíle a dlouhodobé společné projekty schvaluje vždy členská schůze za účasti všech starostů, projekty jednotlivých obcí schvaluje jejich zastupitelstvo.
V současné době je v Poslanecké sněmovně návrh novelizace zákonů o územní samosprávě. Zákon o obcích přichází v části věnované jejich spolupráci s novou kategorií společenství obcí. Jak tento krok hodnotíte?
Je to krok správným směrem. Podle mého názoru hlavní výhodou vzniku nebo ustanovení tohoto společenství obcí bude, že svazek obcí se stane plnohodnotným subjektem veřejné správy. Oproti stávajícím mikroregionům (dobrovolným svazkům obcí), které mohou být různého zaměření (jednoúčelové, víceúčelové) a různé velikosti (úzce lokální až přesahující hranice okresů), společenství obcí bude opravdu plnohodnotný orgán veřejné správy. Vedle samosprávných činností – strategie rozvojových cílů a koordinace veřejných služeb bude moci spolupracovat i při zajišťování správních činností v přenesené působnosti. Proto je podle mě velmi důležitá skutečnost, že členem společenství obcí mohou být pouze obce ze stejného správního obvodu obce s rozšířenou působností, protože to jsou základní skladební jednotky veřejné správy. Podle mých zkušeností krajského radního to bude i velmi přínosné pro řešení řady celokrajských problémů, kdy orgány kraje se budou moci obracet na společenství obcí a naopak. Osvědčilo se to již nyní, například při řešení dopravní obslužnosti, kdy funkční mikroregiony a kraje spolu vzájemně jednají a spolupracují.
Členské obce budou moci, podle návrhu novely zákona o obcích, prostřednictvím zaměstnance společenství, zajišťovat také správní činnosti, tedy i úkoly v přenesené působnosti. To je novinka, které se v období příprav novelizace říkalo „létající úředník.“
To je samozřejmě pracovní zkratka, kterou je nutno brát s nadhledem. Je nesmyslná představa, že tady bude úředník, který bude jezdit od vesnice k vesnici a vydávat správní rozhodnutí obecního úřadu v přenesené působnosti. Činnost společenství obcí (jejich zaměstnanců) bude i nadále v mít v rozhodující míře charakter samosprávné působnosti. Podle mého názoru hlavní význam společenství obcí bude v tom, že na území ORP vznikne etablovaný subjekt reprezentující členské obce, který bude schopný komunikovat jejich jménem a zejména koordinovat veřejné služby a zajišťovat strategický rozvoj celého správního území. Společenství bude v podstatě pracovat jako doposud, ale zápisem svého nového postavení do krajského rejstříku získá, podle mého názoru, úplně jinou vyjednávací pozici, a to nejen vůči krajským orgánům.
přenesená státní správa je u malých obcí minimální, jejich rozhodnutí vždy bude vydávat konkrétní obec, ale pověřený pracovník může sehrát významnou roli, poradit při řešení určitých otázek, dohlédnout, aby přijímaná opatření měla potřebné náležitosti, případně zpracovat určité vzory opakujících se rozhodnutí apod. Ostatně takový pracovník bude působit pod dohledem příslušného tajemníka obce a důležitá bude spolupráce společenství s představiteli obce s rozšířenou působností. V našem případě se velmi osvědčila. „Osvícený starosta“ obce s rozšířenou působností je pro každý svazek obcí velkým přínosem a po vzniku společenství to bude platit dvojnásob.
Je vidět, že malé obce mohou prosperovat a vzájemně spolupracovat. Jaký máte názor na doporučení některých ekonomů, přistoupit u nás ke slučování obcí?
Myslím, že už je to překonaný přístup, a i vláda se kloní k tomu, že je třeba rozvíjet a podporovat cestu vzájemné spolupráce obcí. Podle mého názoru obce nejsou příčinou neefektivnosti veřejné správy. Naopak, obecní zřízení je stabilizovaný systém, naprosto transparentní, čím má obec méně obyvatel, tím je více vidět do jejího hospodaření. Na obcích, zejména venkovských, mají volení zastupitelé bezprostřední kontakt s lidmi a je to ohromná síla pro plnění našeho poslání, pečovat o potřeby lidí a dbát o všestranný rozvoj svěřeného území. Málo se zmiňuje, že funkce zastupitele na malých obcí není spojená jen se „schůzováním“, ale obvykle zastupitelé v rámci své funkce vykonávají i konkrétní práce v péči o obec. Často je to tak, že některý ze zastupitelů má na starosti vodovod, další péči o veřejnou zeleň, jiný organizuje kulturní akce. Struktura osídlení v Česku je specifická a slučováním malých obcí by možná došlo k nepatrné finanční úspoře, ale k nevyčíslitelné škodě v komunikaci s veřejností na venkově a ke ztrátě mnoha tisíc aktivních lidí, kteří dokazují, že umí zajistit a vybudovat nepřehlédnutelné hodnoty, a to nejenom hmotného rázu.
Kraj Vysočina je z tohoto pohledu specifický.
V našem kraji je celkem 704 obcí, 15 z nich je s rozšířenou působností (ORP) a rozloha zahrnuje území pěti okresů. Jen 31 obcí má více než 2000 obyvatel a 330 obcí je do 200 obyvatel. Nedávný demografický průzkum ale překvapivě ukázal, že od roku 2000 do roku 2020 přibylo na území obcí do 2000 celkem 5 % obyvatelstva, ve větších obcí našeho kraje byl zaznamenán pokles. Ukazuje to, že i tato struktura obcí dokáže vytvořit vhodné podmínky pro život lidí na venkově a rád bych, aby ve stávajících podmínkách rozvoj našeho kraje a všech obcí pokračoval. Věřím, že společenství obcí jako plnohodnotný orgán veřejné správy posune spolupráci obcí na vyšší úroveň.