Cesta dekarbonizace se týká i územních samospráv

Vláda schválila obsáhlý návrh klimaticko-ekonomického plánu, který ukazuje cestu dekarbonizace české ekonomiky. Východiskem jsou závazky, které pro Česko vyplývají ze schválených evropských závazků na tomto úseku. Celý proces dekarbonizace povede v příštích letech k růstu spotřeby elektřiny, která nahradí jiná paliva. Podstatou a hlavním rysem dalšího vývoje bude výrazně větší podíl výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů a důležitou součástí plánu jsou také energetické úspory, které umožní snížení energetické náročnosti naší ekonomiky.

I když sféra územní samosprávy (obce, města, kraje) nepatří mezi rozhodující články naší ekonomiky, její podíl na úsporách i na tvorbě vlastních zdrojů bude nejenom žádoucí, ale ve vlastním zájmu dokonce nutný.

Vláda schválila návrh plánu 18. října, a ten nastiňuje způsob, jak česká ekonomika projde procesem dekarbonizace do roku 2030. Návrh bude bezprostředně odeslán Evropské komisi a zároveň bude zaslán do široké veřejné konzultace. Ministerstvo průmyslu a obchodu a Ministerstvo životního prostředí namodelovaly několik scénářů a Vnitrostátní plán pracuje s tím, na kterém je odborná a politická shoda. „Přestaneme exportovat hnědouhelnou elektřinu, jejíž výroba se kvůli ceně emisní povolenky přestane vyplácet,“ říká ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela s tím, že nárůst spotřeby elektřiny se dá očekávat s rozvojem elektromobility, ale také s elektrifikací průmyslu či sektoru vytápění. „Máme úspěšné programy podporující úspory energie i instalaci obnovitelných zdrojů, ale přesto míru kvalitních renovací budov musíme zvýšit až třikrát a stejně tak přidat dalšíi obnovitelné zdroje elektřiny i tepla,“ uvedl ministr životního prostředí Petr Hladík s tím, že cílem České republiky je směřovat k dosažení klimatické neutrality do roku 2050.

S tím, jak bude elektřina nahrazovat jiná paliva (především ropu a uhlí) a bude docházet k navyšování její spotřeby, dojde v nejbližších letech k částečné potřebě jejího dovozu ze zahraničí. „Půjde o důsledek nahrazování energetických surovin, jako je uhlí, ropa a zemní plyn, které nyní dovážíme ze zemí, které jsou méně důvěryhodné než naši nejbližší evropští spojenci, od kterých bychom měli v budoucnosti odebírat elektřinu. Fakticky tak dojde k posílení naší energetické bezpečnosti,“ popisuje ministr Síkela a dodává: „Zákazníci se ale nemusí obávat, že by dovoz elektřiny navýšil její cenu.“

Kromě jádra a obnovitelných zdrojů lze v nejbližších letech očekávat také navýšení výroby elektřiny a tepla ze zemního plynu. Tento stabilní a rychlý způsob výroby bude sloužit jako ideální doplněk k hůře predikovatelné výrobě z obnovitelných zdrojů energie. Do budoucna se počítá s tím, že s řízením přenosové soustavy a integrací výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů pomůže rozvoj a akumulace, vč. vodíku.

„Obnoitelné zdroje v kombinaci s jádrem jsou budoucností české energetiky. Rozvoj výstavby solárních a větrných elektráren potřebujeme ale značně urychlit. Proto jsem rád, že klimaticko-energetický plán v roce 2030 počítá s tím, že podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě dosáhne 30 %. Chceme využívat instalovaného výkonu 10 GWe ze slunce (nyní 2,1 GWe), a 1,5 GWe větru do roku 2030 (nyní 0,3 GWe). Celkově se tak dostaneme na pětinásobek instalovaného výkonu jak u sluneční energie, tak u větrné. Výzvou bude snížení energetické náročnosti domácností, renovační vlna si vyžádá přes 550 mld. korun do roku 2030 a je potřeba zajistit spravedlivou podporu pro občany z výnosů z emisních povolenek,“ doplnil ministr Hladík.

„Odhadujeme, že do modernizace energetiky bude potřeba do roku 2030 investovat přibližně 500 mld. korun, do průmyslu pak přes 350 mld. korun. Hlavním zdrojem podpory transformace bude Modernizační fond, který je taktéž financován z výnosů z emisního obchodování,“ dodává Síkela.

Do konce 1. pololetí 2024 bude probíhat iterativní proces s Evropskou komisí, předložení finální verze je plánováno do 30. června 2024. Vedle Vnitrostátního plánu dále MPO a MŽP pracují na aktualizacích Politiky ochrany klimatu a Státní energetické koncepce. Tyto dokumenty konkrétněji popíší, jak namodelovaného cíle dosáhnout.