Získali jsme bilion
Jedním z důležitých argumentů podporujících členství České republiky v EU je možnost využívat finanční prostředky z Evropských fondů, které dlouhodobě převyšují objem finančních příspěvků, jež musíme jako členský stát do rozpočtu Unie povinně odvádět. Evropské fondy představují klíčový nástroj hospodářské politiky EU. Jako důležitý prvek evropské ekonomické integrace slouží k přerozdělení finančních prostředků za účelem snížení ekonomických a sociálních rozdílů mezi členskými státy a mezi jednotlivými regiony EU.
Prostředky z evropských fondů členské státy čerpají buď prostřednictvím operačních programů spravovaných na národní úrovni, nebo unijních programů přímo pod správou Evropské komise, nebo pomocí různých specificky zaměřených fondů zřizovaných přímo institucemi EU. Mezi nejvýznamnější evropské fondy patří Evropský fond pro regionální rozvoj, Fond soudržnosti (Kohezní fond), Evropský sociální fond, Evropský zemědělský záruční fond a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. Evropské fondy nejsou pouze zdrojem klasických dotací, ale poskytují také specifické finanční nástroje, které mohou mít např. podobu úvěrů, záruk na úvěry a přímých kapitálových účastí podporujících různé rozvojové projekty. Navíc Evropská unie v reakci na mimořádné situace vytváří další specificky zaměřené fondy, jakým je např. tzv. Fond obnovy (oficiálně Nástroj pro oživení a odolnost), který byl založen v reakci na pandemii koronaviru v roce 2020. Jako nástroj realizace Zelené dohody pro Evropu byl zřízen i tzv. Modernizační fond.
Rozpočtová pravidla EU
Rozpočet EU je každoročně navrhován Evropskou komisí a schvalován Radou EU a Evropským parlamentem. Rozpočet musí být pokaždé sestaven jako vyrovnaný, což je podstatný rozdíl oproti rozpočtům členských států. Roční výdaje nesmějí přesáhnout stropy dané programovým obdobím pro jednotlivé roky, přičemž programové období představuje alokované finanční prostředky EU pro členské státy na období sedmi let. Pro každé toto období jsou stanoveny určité cíle a priority, jichž se EU a členské státy snaží docílit. Rozpočtové prostředky je možno čerpat zpravidla ještě dva či tři roky po skončení příslušného programového období (tzv. pravidlo N+2, případně N+3). Největší zdroj příjmů rozpočtu EU představují tzv. vlastní zdroje EU, odvozené z hrubého národního důchodu (HND) a placené členskými státy. Jejich výše se každý rok mírně liší, ale vždy se použije jednotná sazba odvodu z HND pro všechny členské státy stejná. V současnosti platí roční strop odvodu ve výši 1,40 % HND. Výpočet HND každého členského státu probíhá podle jednotné metodiky národních účtů (ESA 2010). To je také jeden z důvodů, proč Eurostat důsledně ověřuje zdroje a metody použité ČSÚ i ostatními statistickými úřady pro výpočet HND v národních účtech.
Zachycení finančních toků
Problematika zachycení EU toků je důležitá pro národní účty stejně, jako pro správné vyčíslení deficitu a dluhu vládních institucí. Členské země musejí toky z EU do svých rozpočtů vyloučit z vládních účtů a zaznamenat je místo toho v okamžiku, kdy jsou v souvislosti s nimi realizovány domácí výdaje. Základní pravidlo totiž zní, že EU prostředky nesmějí ovlivnit saldo hospodaření sektoru vládních institucí (v národních účtech označované často jako „pravidlo neutralizace EU toků“).
Pojetí národních účtů je odlišné od hotovostního pojetí, které pravidelně sleduje Ministerstvo financí při monitorování salda příjmů a výdajů vůči rozpočtu EU, (sledování tzv. čisté pozice Česka k Evropské unii). Ve státním rozpočtu se monitorují toky EU na hotovostní bázi. Ovlivňují saldo státního rozpočtu bezprostředně v průběhu let programového období. Aby nedocházelo ke zkreslování celkového hotovostního salda státního rozpočtu mimořádnými příjmy z EU a předfinancovanými projekty, Ministerstvo financí publikuje pravidelně výsledky státního rozpočtu po očištění o příjmy a výdaje na projekty z EU. Současně platí, že naprostá většina EU projektů je financována přes státní rozpočet, a to i když konečným příjemcem prostředků jsou jednotky mimo vládní instituce.
Efekt dočerpávání
Výše popsané způsoby zachycení jsou důležité především proto, že objem prostředků z Evropských fondů je významný a výsledky hospodaření tuzemských vládních institucí by jejich zahrnutím byly poněkud zkresleny. Graf zobrazuje celkové saldo příjmů a výdajů Česka k EU od roku 2004. Je patrné zvýšené dočerpávání EU prostředků zpravidla na samém konci programového období či nedlouho po jeho skončení podle pravidla N+2. Vidíme zde tudíž vysoký nárůst kladného salda hlavně v roce 2015 (dočerpávání dotací z období 2007–2013), efekt je zřetelný i v roce 2022 (dočerpávání EU dotací z období 2014–2020). Současně je důležité zmínit, že v přehledu hotovostního salda sledovaného pravidelně Ministerstvem financí je uvedený efekt vidět zpravidla až o nějakou dobu později (v době finálního vyúčtování projektů), i když základní trend je stejný jako v národních účtech. V roce 2023 byl vysoký růst kapitálových transferů z EU způsoben hlavně čerpáním prostředků na energetické úspory z Modernizačního fondu, čímž oproti minulosti narostl podíl příjmů z EU u nevládních sektorů, zejména domácností. Celkově Česká republika získala z rozpočtu EU za celé období 2004–2023 o 1061,5 mld. Kč více, než do něj odvedla.
Proč je Česko v plusu
Samozřejmě, aby Česko mohlo z rozpočtu EU více čerpat než do něj odvádět, jiné státy musejí naopak víc odvádět než čerpat. Stejně jako v případě dalších zemí, které přistoupily v roce 2004, tak naše pozitivní saldo v důsledku zaplatily bohatší státy EU. Je to dáno tím, že např. Evropský fond pro regionální rozvoj je nastaven na pomoc méně rozvinutým regionům, jejichž HDP na obyvatele nedosahuje 75 % průměru EU. Tuto úroveň sice v posledních letech konstantně přesahují kromě Prahy i regiony Střední Čechy a Jihovýchod (Jihomoravský kraj a Vysočina), ale současné nastavení pravidel umožňuje čerpání dotací i tzv. přechodovým regionům, jejichž HDP na obyvatele se pohybuje mezi 75 a 100 % průměru EU. Blízko hranice 75 % se pohybují i prakticky všechny ostatní české regiony, přičemž Jihozápad (Jihočeský a Plzeňský kraj) ji až na výjimky trvale přesahuje, naopak trvale pod je pouze region Severozápad (Ústecký a Karlovarský kraj). Kohezní fond je pak vyhrazen pro členské státy, jejichž HND na obyvatele je nižší než 90 % průměru EU, což je hladina, blízko které se sice Česko v posledních letech pohybuje, ale zatím ji nepřesahuje. To vše přispívá k tomu, že zůstáváme i v současnosti čistým příjemcem prostředků z rozpočtu EU.
Článek z časopisu STATISTIKA&MY, úplné znění najdete v čísle 4/2024.