Územní samosprávy by mohly více investovat
Obce a kraje vykázaly za osm měsíců letošního roku příjmy ve výši 569,9 mld. Kč a jejich výdaje dosáhly 509,6 mld. Kč. Letošní rok se tak od těch předchozích nelišil. Jejich souhrnné příjmy se letos zvedly stejně rychle jako výdaje, a tak byl přebytek rozpočtu ve výši 60,4 mld. Kč stejný jako o rok dříve. Stejně jako loni se na příjmech podílel 11 %.
V období let 2013 a 2024 převyšovaly příjmy územních samosprávy jejich výdaje v průměru ročně o 38 mld. Kč, což je podstatně méně než letos. Jejich příjmy a výdaje jsou však rovněž podstatně vyšší než v první polovině daného období. Přebytek rozpočtu se na příjmech podílel v průměru ročně 10 %. Tento podíl vypovídá o tom, že desetinu disponibilních příjmů územní samospráva dlouhodobě nevyužívá, resp. ji každoročně odkládá stranou.
K meziročnímu růstu příjmů o 10,2 mld. Kč v letošním roce nejvíce přispěly nedaňové příjmy, a to částkou 11,1 mld. Kč. Tento vývoj však ovlivnila skutečnost, že Sberkbank konečně vyplatila některé obce a kraje. Podstatný vliv na letošní zpomalení příjmů měl vývoj neinvestičních dotací, které se meziročně snížily téměř o 8 mld. Kč. Daňové příjmy vykázaly shodnou dynamiku jako příjmy celkem.
Stejně jako celkové příjmy, meziročně se zvedly i běžné a kapitálové výdaje. Kapitálové výdaje se na příjmech bez neinvestičních dotací podílely 24 %, rovněž shodně jako v minulém roce. Objem investičních dotace meziročně vzrostl o 8 %, objem kapitálových výdaje pouze o 2 %.
Kraje
Příjmy krajských samospráv se meziročně o 1 % zvýšily na 214,9 mld. Kč, zato jejich výdaje ve výši 228,5 mld. Kč byly naopak o 1 % nižší. Přebytek jejich rozpočtu se meziročně zvedl o 68 % na 13,4 mld. Kč. O meziroční růst příjmů se zasloužily především nedaňové příjmy s růstem o 78 % (vysvětlení viz výše), neinvestiční dotace poklesly o 2 %, investiční dotace dokonce o 12 %. Podíl dotací na celkových příjmech se snížil z 68 % na 66 %, podíl daňových příjmů se meziročně nezměnil (29 %). Podíl salda běžného rozpočtu na běžných příjmech (tj. úspory dosažené v rámci financování provozu) se o jeden procentní bod snížil na 11 %.
Běžné výdaje byly meziročně o 2 % vyšší, kapitálové naopak o 24 % nižší. Kapitálové výdaje se na celkových příjmech očištěných o neinvestiční dotace podílely 24 %, rok předtím to bylo 33 %. Přestože se investiční dotace meziročně snížily „jen“ o 1,1 mld. Kč, kapitálové výdaje poklesly o 6,8 mld. Kč.
| 2022 | 2023 | 2024 | 2024–2023 | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Příjmy | Daňové příjmy | 59,2 | 69,4 | 70,6 | 1,2 |
| Nedaňové příjmy | 6,4 | 6,9 | 12,3 | 5,4 | |
| Kapitálové příjmy | 0,3 | 0,3 | 0,3 | 0,0 | |
| Neinvestiční dotace | 133,5 | 153,6 | 150,3 | −3,3 | |
| Investiční dotace | 5,5 | 9,6 | 8,5 | −1,1 | |
| Příjmy celkem | 204,9 | 239,8 | 241,9 | 2,1 | |
| Výdaje | Výdaje běžné | 181,0 | 202,8 | 206,5 | 3,7 |
| Výdaje kapitálové | 18,2 | 28,9 | 22,0 | −6,8 | |
| Celkem | 199,2 | 231,7 | 228,5 | −3,2 | |
| Saldo | 5,6 | 8,1 | 13,4 | 5,2 | |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Provozní saldo (rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji), které dosáhlo 26,6 mld. Kč, je možné, spolu s investičními dotacemi a výnosy z prodeje krajského majetku využít na financování investic. Tři uvedené zdroje dosáhly koncem srpna 35,4 mld. Kč a byly o 13,4 mld. Kč vyšší než uskutečněné kapitálové investice. Loni byl tento rozdíl „jen“ 8,1 mld. Kč. Krajská samospráva i nadále pokračovala v politice nevyužívání všech dostupných možností pro investice do jejich infrastruktury.
Obce (bez Prahy)
Na rozdíl od krajských samospráv, rostly příjmy obcí (bez Prahy) pomaleji než jejich výdaje, i když rozdíl byl pouhý jeden procentní bod. Příjmy se meziročně zvedly o 3 % na 241,2 mld. Kč a výdaje o 4 % na 212,4 mld. Kč. Přebytek jejich rozpočtu ve výši 28,8 mld. Kč tak byl o 2,4 mld. Kč nižší než o rok dříve.
Stejně jako u krajů se o přírůstek příjmů ve výši 6,3 mld. Kč zasloužily ze shodných důvodů nejvíce nedaňové příjmy, a to částkou 6,5 mld. Kč. Daňové příjmy se meziročně zvedly o pouhé 1 %, zato investiční dotace o 19 %. Růst celkových příjmů srazil meziroční pokles neinvestičních dotací o 16 %. Nejrychleji rostoucí položkou byly nedaňové příjmy (22 %), následované investičními dotacemi (19 %). Podíl daňových příjmů na celkových příjmech se mírně snížil na 69 %, v případě dotací to byl rovněž pokles, a to na 14 %.
K růstu výdajů o 8,7 mld. Kč se zasloužily více výdaje běžné (+5,2 mld. Kč) než kapitálové (+3,5 mld. Kč), i když kapitálové výdaje vykázaly více než dvojnásobnou dynamiku se srovnání s výdaji běžnými. Podíl kapitálových výdajů na příjmech očištěných o neinvestiční dotace dosáhl letos 24 % a meziročně se nezměnil.
Investiční dotace se na kapitálových výdajích podílely 23 %, o dva procentní body více než před rokem. Podíl kapitálové příjmů na kapitálových výdajích se meziročně nezměnil a dosáhl 8 %.
| 2022 | 2023 | 2024 | 2024–2023 | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Příjmy | Daňové příjmy | 142,0 | 165,1 | 166,8 | 1,7 |
| Nedaňové příjmy | 26,0 | 28,9 | 35,4 | 6,5 | |
| Kapitálové příjmy | 6,4 | 4,0 | 4,5 | 0,4 | |
| Neinvestiční dotace | 20,1 | 26,3 | 22,1 | −4,3 | |
| Investiční dotace | 11,1 | 10,5 | 12,4 | 2,0 | |
| Celkem | 205,7 | 234,8 | 241,2 | 6,3 | |
| Výdaje | Výdaje běžné | 135,5 | 153,7 | 158,9 | 5,2 |
| Výdaje kapitálové | 50,5 | 50,0 | 53,5 | 3,5 | |
| Celkem | 186,0 | 203,6 | 212,4 | 8,7 | |
| Saldo | 19,7 | 31,2 | 28,8 | −2,4 | |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Obce letos mírně zlepšily využití tří zdrojů, které mají k dispozici na investice. Souhrn provozního přebytku, investičních dotací a kapitálových příjmů převýšil uskutečněné kapitálové výdaje v tomto období o 28,8 mld. Kč, loni to bylo ve stejném období více, a to o 31,2 mld. Kč. I tak je to slušná částka, o kterou mohly obce vylepšit svou infrastrukturu.
Praha
Celkové příjmy Prahy dosáhly koncem srpna letošního roku 94,1 mld. Kč a byly meziročně o 2 % vyšší. Její výdaje se meziročně zvedly o 7 % na 77,3 mld. Kč. Saldo rozpočtu bylo sice nižší než ve stejném období loňského roku, i tak se však na celkových příjmech podílelo 18 %. Praha tudíž zatím letos nevyužila téměř 17 mld. Kč.
O přírůstek příjmů ve výši 1,5 mld. Kč se nejvíce zasloužily daňové příjmy (+1,9 mld. Kč). Kapitálové příjmy přispěly částkou 0,4 mld. Kč a investiční dotace pak 0,2 mld. Kč. Pokles vykázaly nejen neinvestiční dotace (o 0,2 mld. Kč), ale i nedaňové příjmy (o 0,9 mld. Kč). Daňové příjmy se na celkových příjmech podílely 67 %, dotace tvořily čtvrtinu celkových příjmů Prahy.
O meziroční růst výdajů Prahy se zasloužily výhradně kapitálové výdaje. Ty se meziročně zvedly o více než 50 %. Objem běžných výdajů se naproti tomu mírně snížil. Z celkových příjmů po odpočtu neinvestičních dotací věnovala Praha na investice 22 %, o sedm procentních bodů více než o rok dříve.
Úspory v rámci financování provozu (přebytek běžného rozpočtu) byly letos o 3 % vyšší než o rok dříve. Provozní saldo se na běžných příjmech více podílelo než třetinou, téměř shodně jako před rokem. Teoreticky umožnilo financovat polovinu kapitálových výdajů. Investiční dotace přispěly k financování kapitálových výdajů 5 %, příjmy z prodeje majetku pak 3 %,
| 2022 | 2023 | 2024 | 2024–2023 | ||
|---|---|---|---|---|---|
| Příjmy | Daňové příjmy | 53,2 | 61,5 | 63,4 | 1,9 |
| Nedaňové příjmy | 4,3 | 7,9 | 7,0 | −0,9 | |
| Kapitálové příjmy | 0,2 | 0,1 | 0,5 | 0,4 | |
| Neinvestiční dotace | 20,7 | 22,6 | 22,5 | −0,2 | |
| Investiční dotace | 0,6 | 0,5 | 0,7 | 0,2 | |
| Příjmy celkem | 79,0 | 92,6 | 94,1 | 1,5 | |
| Výdaje | Výdaje běžné | 54,5 | 61,7 | 61,5 | −0,1 |
| Výdaje kapitálové | 9,9 | 10,4 | 15,7 | 5,4 | |
| Výdaje celkem | 64,4 | 72,1 | 77,3 | 5,2 | |
| Saldo | 14,6 | 20,6 | 16,8 | −3,8 | |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Souhrn provozního přebytku, investičních dotací a kapitálových příjmů (tři zdroje bezproblémového financování investic) převýšil objem uskutečněných kapitálových výdajů téměř o 17 mld. Kč. Jinak řečeno, o 17 mld. Kč mohly být kapitálové výdaje vyšší. Převis je nižší, než jaký byl v e stejném období roku 2023. Praha tak využila tyto tři zdroje o něco lépe než před rokem.
V období od ledna do konce srpna letošního roku se meziročně nejrychleji zvýšily příjmy ostatním obcím (o 3 %), poté Praze (o 2 %) a nejnižší dynamiku vykázaly příjmy krajských rozpočtů (1 %). Všechny tři segmenty dosáhly přebytek rozpočtu. Nejvyšší podíl na příjmech měl přebytek rozpočtu v Praze (nevyužila 18 % svých příjmů), potom v ostatních obcích (12 %) a nakonec v krajích (6 %).
Velmi rozdílná byla dynamika kapitálových výdajů. Praha je meziročně zvedla o 52 %, ostatní obce o 7 %, kraje naopak jejich objem snížily o 24 %. Přitom z celkových příjmů po odpočtu neinvestičních dotací vydaly na investice ostatní obce a kraje 24 %, Praha „jen“ 22 %. Ostatní obce uskutečnily kapitálové výdaje vyšší než Praha a kraje dohromady.
Obce získaly vyšší objem investičních dotací než v souhrnu Praha a kraje. Zatímco krajům pokryly investiční dotace 38 % objemu jejich kapitálových výdajů, ostatním obcím 23 %, v Praze to bylo jen 5 %. Provozní přebytek tvoří rozdíl mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji. Jde o peníze, které lze využít mj. na investice. Kapitálové výdaje byly nižší než provozní přebytek o 17 % v krajských rozpočtech, o 18 % v rozpočtech ostatních obcí, avšak o 50 % v rozpočtu Prahy. Všechny tři segmenty mohly tudíž uskutečnit větší objem investic, nejvíce to platí pro Prahu, a to navzdory značnému letošnímu přírůstu jejích kapitálových výdajů.