Poslanci otevřeli dveře pro korupci, zvedli ruku pro vyšší limity a nulovou transparentnost v malých veřejných zakázkách

Zvýšení transparentnosti veřejných zakázek se nekoná. Sněmovnou prošlo pouhé zvýšení limitů zakázek malého rozsahu o 50 % bez nutnosti cokoli zveřejňovat navíc. Jde o největší pro-korupční opatření této sněmovny. Podle odhadů Datlab institutu se tak mimo zákonnou regulaci dostane přibližně jedna třetina všech veřejných zakázek.

Poslanci a poslankyně rozhodovali o navyšování limitů veřejných zakázek malého rozsahu a současně mohli podpořit i zvýšení jejich transparentnosti. Výsledek kombinace dvou hlasování dopadl nejhůř, jak pro protikorupční snažení mohl: sněmovna podpořila navýšení limitů, pod kterými bude transparentnost čistě dobrovolná. V následujících letech tak zřejmě můžeme očekávat více skandálů spojených s veřejnými zakázkami.

„Starosta, ředitel městské nebo státní firmy budou nově moci zadat zakázku za 8,9 mil. Kč bez DPH třeba vlastnímu příbuznému a neporuší tím vůbec nic. Prostor pro korupci se u zakázek o polovinu zvýšil,“ říká Šárka Zveřina Trunkátová, předsedkyně Oživení

Aktuální limity jsou v zákoně o zadávání veřejných zakázek nastaveny na 2 mil. Kč bez DPH u dodávek a služeb a 6 mil. Kč bez DPH u stavebních prací. Jde o čistě českou úpravu, EU nám žádný takový limit nediktuje. Ve sněmovně byl již delší dobu tlak na navýšení těchto limitů, neboť povinnosti, které musí zadavatelé splnit při zadávání zakázek pod a nad limity splnit, jsou enormně rozdílné. V zásadě platí, že to, co je pod limitem, na to žádná pravidla nejsou nebo si je určuje každý zadavatel sám. Zakázky nad limitem („zakázky podle zákona“) jsou svázány lhůtami, pravidly a především hrozbou přezkumu před ÚOHS.

Ve spolupráci MMR, předsedkyně Sdružení místních samospráv Elišky Olšákové (STAN) a nevládních organizací vznikl návrh, který při navýšení limitů počítal i se základní transparentností zakázek od 1 milionu korun výše. Tato základní pravidla nekladla před zadavatele žádné procesní překážky, pouze dávala za povinnost označit zpětně, jakým způsobem zadavatel vybral svého dodavatele.

„Že s návrhem přišla předsedkyně organizace zastupující nejmenší obce v ČR jen dokresluje, že návrh nepřinášel žádné administrativní zbytečnosti, se kterými by si ani nejmenší obce neporadily. Transparentnost přitom chrání veřejné výdaje lépe a levněji, než formalizované postupy podle zákona,“ říká Jiří Skuhrovec z Datlab institutu, který na přípravě návrhu spolupracoval.

Pozměňovací poslankyně Olšákové, ke které se postupně přidali poslanci Michálek (Piráti) a Teleky (KDU), však narazil už v hospodářském výboru. Výbor namísto opatření pro férovou hospodářskou soutěž, navrhl pouhé zvýšení limitů bez dalšího. A takto návrh prošel nakonec i sněmovnou, kde se proti němu postavila z vládní koalice ODS a KDU a z opozice i ANO a SPD.

„V hospodářském výboru se nevedla téměř žádná věcná debata, poslanci v zásadě převzali názor ÚOHS, který odmítá zavádění vymahatelných pravidel, jejichž dodržování by musel kontrolovat. Současný výsledek je pro ÚOHS nejlepší možný, protože mu ubyde zhruba třetina případů, které řeší v agendě veřejných zakázek,“ uvádí Věnek Bonuš, právník Lobbio.

Zakázky malého rozsahu zůstanou založené na dobrovolném zveřejňování informací. Zatímco dnes zveřejňuje u zakázek od milionu korun dobrovolně informace asi polovina zadavatelů, druhá polovina nezveřejňuje téměř nic – jak ukazuje např. Výroční zpráva MMR 2022. Lze očekávat, že transparentní zadavatelé zůstanou transparentními i pod novými limity. Naopak ti netransparentní budou mít jen daleko větší prostor si zakázky přidělovat podle libovolných pravidel.