Malé vodní elektrárny ztrácí podporu
Malých vodních elektráren je v Česku v provozu necelých 1400. Ročně vyrobí přes 1,1 miliardy kilowatthodin, což odpovídá celkové roční spotřebě elektřiny v Karlovarském kraji. Nových elektráren by mohly přibýt stovky dalších, zatím ale dochází spíš k jejich úbytku a dokončovat nové se příliš nedaří.
Pro veřejnost se otevřely malé vodní elektrárny na více než 70 místech po celé ČR koncem března ve všech krajích s výjimkou Prahy. Akci pořádala Komora obnovitelných zdrojů energie ve spolupráci s provozovateli elektráren sdružených v Cechu provozovatelů malých vodních elektráren, Svazem podnikatelů pro využití energetických zdrojů a s povodími řek Labe, Morava, Odra, Ohře a Vltava. Akce se konala u příležitosti světového Dne vody (22. března), který vyhlásilo OSN.
„Kolem roku 1930 bylo na území tehdejší České republiky téměř 13 tisíc výroben využívajících vodní energii jako jsou vodní elektrárny, mlýny, pily a továrny. Postupně ale zanikaly a jejich obnova je dnes velmi komplikovaná,“ uvedl Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
„Přestože některé z nejvhodnějších lokalit jsou již využity, stále existuje prostor pro jejich efektivnější využití. Při rozumném přístupu příslušných orgánů a organizací by bylo možné zvýšit spád úpravami nad i pod elektrárnami a zároveň navýšit instalovaný výkon. Kromě toho je k dispozici mnoho lokalit, například s menším spádem, které by bylo možné využít ve středních a vyšších úsecích řek,“ řekl Vladimír Zachoval, předseda Cechu provozovatelů malých vodních elektráren. Jeho rodina provozuje malou vodní elektrárnu na severu Moravy už přes 30 let. Elektrárnu v České vsi jim vyplavila povodeň v roce 1997. Ty letošní ji zcela zpustošily. I přes to elektrárna opět dodává do sítě.
„Není známo, že by malé vodní elektrárny ohrožovaly krajinu, nebo nějak drasticky poškozovalo život řek a potoků. Obvykle splavy, náhony, mlýny a všemožná malá vodní díla krajinu a život v ní zpestří a obohatí,“ řekl Martin Mikule, místopředseda Svazu podnikatelů pro využití energetických zdrojů.
V Česku lze do budoucna očekávat výstavbu jak několika větších malých vodních zdrojů s instalovaným výkonem nad 1 MW a řádově stovek elektráren s malými instalovanými výkony, uvedli zástupci provozovatelů. „Navzdory výsledkům reprezentativního průzkumu Institutu 2050 pro MŽP, kde česká veřejnost fandí využívání vodní energie, však zákonodárci vyřadili další rozvoj využití vodní síly z převažujícího veřejného zájmu obnovitelných zdrojů energie. Tím zabránili využití většiny stávajících jezů, které by do budoucna mohly přinášet užitek a čistou obnovitelnou energii. Je nám líto, že ani vláda nepočítá s rozvojem vodní energie ve stávající Státní energetické koncepci a Národním klimaticko-energetickém plánu,“ dodal Martin Mikule.
Vodní elektrárny fungují stabilně především v zimním období, kdy vhodně doplňují slabší výrobu elektřiny ze solárních elektráren a mohou tak pokrýt například zvýšenou spotřebu elektřiny v tepelných čerpadlech.