Výdaje obcí na vzdělávání
Financování nepedagogických pracovníků je předmětem veřejné diskuze. Jde zejména o skutečnost, že by odpovědnost za platy nepedagogických pracovníků přešla na obce. Podívejme se, jak významné jsou výdaje obcí na oblast vzdělávání.
Výdaje obcí (bez Prahy) na vzdělávání se v letech 2014 až 2024 na jejich celkových výdajích pohybovaly v rozmezí od 10 % do 12 %. Část výdajů školy, které obce zřizují, získávají prostřednictvím dotací, které k nim putují z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy přes příslušné kraje. Do této skupiny výdajů patří zejména výdaje na platy učitelů a nepedagogických pracovníků škol. Ostatní výdaje na vzdělávání pak financují obce ze svého rozpočtu s tím, že v rámci sdílených daní jsou zvýhodněny ty obce, které mají děti ve věku předškolního a základního vzdělávání.
Vývoj výdajů obcí na vzdělávání
v daném období nebyl rovnoměrný. Střídaly se roky jejich vzestupu a sestupu. Jejich obnovený růst v roce 2023 se v následujícím roce prakticky zastavil. Mezi rokem 2014 a 2024 se objem výdajů obcí na vzdělávání zvedl o 69 %, zatímco celkové výdaje obcí se zvýšily o 78 %. Nižší dynamiku vykázaly jak běžné, tak i kapitálové výdaje na vzdělávání. Podíl kapitálových výdajů na danou oblast na celkových kapitálových výdajích obcí byl vyšší (v průměru 14 % ročně), než v případě podílu běžných výdajů na vzdělávání na celkovém objemu běžných výdajů (v průměru 10 % ročně).
V období let 2014 až 2024 věnovaly obce na investice z celkových výdajů na vzdělávání největší díl v roce 2020, a to 44 %, poté se jejich podíl snižoval, nicméně opět stoupl v loňském roce na 39 %. Tuto proporci ovlivňuje mj. i skutečnost, že značnou část běžných výdajů na vzdělávání získávají školy dotacemi z Ministerstva školství.
Stejně jako objem celkových výdajů obcí na vzdělávání, tak i objem kapitálových výdajů na tuto oblast prošel značnými výkyvy. Na rozdíl od celkových výdajů se však objem kapitálových výdajů v posledním roce výrazně zvýšil a byl od roku 2014 v absolutním vyjádření vůbec nejvyšší. Zvýšil se i podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích na vzdělávání, a to o devět procentních bodů na 39 %.
Rozdíly velikostních kategorií
Jak již bylo řečeno, objem celkových výdajů obcí na vzdělávání se v roce 2024 ve srovnání s předchozím rokem v zásadě nezměnil. Běžné výdaje však o 12 % meziročně poklesly, zato ty kapitálové naopak o 29 % vzrostly.
To, co bylo uvedeno výše však neplatí pro jednotlivé velikostní kategorie obcí. Celkové výdaje obcí na vzdělávání nejrychleji meziročně zvýšily nejmenší obce (do 199 obyvatel), a to dokonce o 32 %. Takový růst nezaznamenala žádná z dalších kategorií. O 5 % tyto výdaje zvedly obce s počtem obyvatel od 1000 do 4999 a o 1 % pak obce s obyvateli v rozmezí od 200 do 499. Největší meziroční pokles vykázaly obce s počtem obyvatel od 500 do 999, a to o 5 %, o 1 % tomu bylo v případě největších obcí.
Skupina nejmenších obcí (do 199 obyvatel), ač vykázala v rolce 2024 nejvyšší dynamiku, vydala na vzdělávání v přepočtu na obyvatele zdaleka nejnižší částku, a to 380 Kč. Nejvíce peněz na vzdělávání věnovaly v přepočtu na obyvatele obce s 1000 až 4999 obyvateli, a to 5029 Kč a poté s odstupem obce největší (3998 Kč). Odstup od další kategorie obcí (500 až 999 obyvatel) nebyl už zdaleka tak veliký.
| Velikostní kategorie | % | Kč na obyvatele |
|---|---|---|
| 1–199 | 32 | 380 |
| 200–499 | 1 | 1 614 |
| 500–999 | −5 | 3 426 |
| 1000–4999 | 5 | 5 029 |
| 5000+ | −1 | 3 998 |
| Obce celkem (bez Prahy) | 0 | 3 977 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Kapitálové výdaje na vzdělávání
Na rozdíl od celkových výdajů na vzdělávání se ty kapitálové meziročně zvýšily ve všech kategoriích obcí. A byly to opět nejmenší obce, které kapitálové výdaje zvedly nejrychleji, a to meziročně 184 %, o 48 % to bylo u navazující velikostní kategorie obcí. Nejnižší dynamiku vykázaly obce s počtem obyvatel od 500 do 999 (17 %) a obce s počtem obyvatel od 5000 do 999 (24 %).
U dvou kategorií s nejnižším počtem obyvatel tvořily kapitálové výdaje téměř polovinu celkových výdajů obcí na vzdělávání. V případě největších obcí představovaly naopak běžné výdaje na vzdělávání téměř dvě třetiny jejich celkových výdajů na danou oblast.
Kapitálové výdaje na vzdělávání byly v loňském roce v přepočtu na obyvatele nejvyšší, stejně jako celkové výdaje, u obcí s počtem 1000 až 4999, a to 2288 Kč. Na dalším místo se dostaly největší obce (1383 Kč). Kapitálové výdaje nejmenších obcí byly v přepočtu na obyvatele 13× nižší než u obcí s nejvyšší částkou.
| Velikostní kategorie | Kapitálové výdaje/výdaje | 2024/2023 | Kč na obyvatele |
|---|---|---|---|
| 1–199 | 46 % | 184 % | 174 |
| 200–499 | 41 % | 48 % | 663 |
| 500–999 | 39 % | 17 % | 1 336 |
| 1000–4999 | 45 % | 37 % | 2 288 |
| 5000+ | 35 % | 24 % | 1 383 |
| Obce celkem (bez Prahy) | 39 % | 29 % | 1 542 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Závěrem
Zda je rozhodnutí o přesunu financování platů nepedagogických pracovníků z příslušného ministerstva na obce dobré řešení, ukáže čas. Patrně největší překážkou je to, že by kuchařky, uklízečky a školníci dali spíše přednost tomu, že o jejich platech se rozhoduje na ministerské úrovni a nikoli v obci. Ostatně stejné preference měli učitelé koncem devadesátých let.