Deficit financí a přijetí eura
Český statistický úřad v jarní notifikaci deficitu a dluhu sektoru vládních institucí, která je zasílána Evropské komisi, v dubnu oznámil, že české veřejné finance loni skončily s deficitem 2,2 % HDP. Výsledky hospodaření veřejných financí za minulý rok předčily očekávání a Česká republika tak poprvé od covidu splnila 3 % referenční hodnotu pro schodek z maastrichtských konvergenčních kritérií.
„Za minulý rok bylo dosaženo nejnižšího schodku veřejných financí za posledních pět let a bezpečně splněno maastrichtské kritérium pro veřejné finance. Ozdravný balíček, jehož cílem bylo konsolidovat veřejné finance, tak již v roce 2024 přinesl nezpochybnitelné výsledky. Deficit veřejných financí meziročně klesl o 1,5procentního bodu, ve strukturálním vyjádření jde o zlepšení salda o 0,7procentního bodu,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.
Hospodaření veřejného rozpočtu
Saldo veřejných financí se meziročně zlepšilo o 1,5procentního bodu. Skutečný deficit tak byl dokonce o 0,6procentního bodu lepší, než předpokládalo Ministerstvo financí ve své lednové makropredikci (−2,8 % HDP).
Příjmy oproti roku 2023 vzrostly v poměru k HDP o 0,6procentního bodu, zatímco výdaje naopak klesly o 0,9procentního bodu. Pozitivní výsledek je nejen odrazem rozpočtové konsolidace, ale i ukončení opatření přijatých vládou v souvislosti s vysokými cenami energií.
Trend růstu zadlužení zřetelně zpomalil. Nárůst o 11procentních bodů, který způsobila minulá vláda v době covidu, už je naštěstí minulostí.
Strukturální deficit (deficit, který je očištěn o vliv hospodářského cyklu, jednorázová a jiná přechodná opatření) se v roce 2024 snížil z 2,7 % HDP na 1,9 % HDP. Výsledné zadlužení veřejných financí dosáhlo úrovně 43,6 % HDP.
Společná evropská měna
V dubnu také vláda vzala na vědomí společné doporučení Ministerstva financí a České národní banky prozatím nestanovit termín přijetí společné evropské měny. Doporučení se opírá o zjištění obsažená v dokumentu „Vyhodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií a stupně ekonomické sladěnosti ČR s eurozónou“. Ten od vstupu ČR do Evropské unie objektivně hodnotí ekonomickou připravenost České republiky k přijetí eura.
Hodnocení probíhá ve třech oblastech. První posuzuje plnění nominálních (maastrichtských) konvergenčních kritérií, která jsou sice nutnou, ale nikoliv postačující podmínkou pro vstup do eurozóny. Druhá oblast vyhodnocuje vlastní ekonomickou připravenost ČR na přijetí eura. Klíčovým prvkem v rámci těchto ukazatelů je posouzení sladěnosti hospodářského vývoje ČR a eurozóny a schopnost české ekonomiky tlumit po ztrátě nezávislosti v oblasti měnové politiky případné negativní ekonomické šoky jinými mechanismy. Poslední oblast hodnocení se týká samotné eurozóny. Ekonomická různorodost eurozóny je vysoká, což dále zviditelnila energetická krize a její dopady na hospodářství členských států. Hospodářská sladěnost států eurozóny je přitom zásadním předpokladem pro správné fungování měnové unie.