Novela školského zákona
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR schválila 28. května 2025 ve třetím čtení novelu školského zákona i přes odpor územních samospráv. Novela přináší zásadní změnu v systému financování regionálního školství, což je klíčovým a zároveň nejspornějším bodem nové úpravy. Podstatou je převedení financování nepedagogických pracovníků z centrální úrovně na zřizovatele škol, tedy obce a kraje. Tento krok má vstoupit v účinnost od 1. ledna 2026 a již nyní vyvolává silnou kritiku ze strany zástupců územní samosprávy, odborné veřejnosti i ředitelů škol.
Převod financování nepedagogických pracovníků na zřizovatele znamená, že obce a kraje ponesou od příštího roku plnou odpovědnost za zajištění prostředků na mzdy zaměstnanců, kteří zajišťují provoz škol, tj. školníků, hospodářek, účetních, uklízeček, kuchařek a dalších profesí, bez nichž není možné zabezpečit chod školy. Tento přesun břemene financování se zásadně dotýká veřejných zřizovatelů, tedy obcí a krajů, a nezahrnuje soukromé a církevní školy, u nichž zůstává financování nepedagogických pozic nadále zajišťováno státem.
Navzdory a bez garance
Navzdory opakovaným výhradám a nesouhlasu ze strany zástupců krajů, obcí a dalších aktérů územní samosprávy byla novela prosazena hlasy vládní koalice. Odpůrci tohoto opatření opakovaně varovali, že přesun financování přenáší neúměrnou zátěž na rozpočty územních samospráv, které již nyní čelí tlaku na zajištění celé řady veřejných služeb. Kritizován je rovněž nedostatek jasných garancí, že zvýšený podíl obcí a krajů na sdílených daních bude skutečně dostatečný k pokrytí těchto nových povinností. Samosprávy rovněž upozorňují, že tento krok přichází v době, kdy řada škol, zejména v menších obcích a venkovských regionech, čelí již tak napjatým rozpočtům a personálním problémům. Obavy panují z toho, že nový systém může prohloubit regionální nerovnosti a ztížit zajištění základního provozu škol, přičemž zřizovatelé budou nuceni sahat k nepopulárním úsporným opatřením, která mohou vést například k omezení úklidových služeb, zhoršení hygienického standardu škol, nebo dokonce k propouštění některých pracovníků.
Dalším kritizovaným aspektem je krátká doba, kterou budou zřizovatelé mít na přípravu přechodu na nový systém. Přestože účinnost zákona byla oproti původnímu návrhu posunuta z původně plánovaného září 2025 na začátek roku 2026, obce a kraje argumentují, že ani tento časový posun není dostatečný k tomu, aby mohly s jistotou plánovat své rozpočty a nastavit procesy v návaznosti na zcela nový model financování. Schválení novely bez širší shody s klíčovými aktéry je vnímáno jako zásah do principu partnerské spolupráce mezi státem a územní samosprávou.
Bez analýzy a bez konsenzu
Územní samosprávy opakovaně upozorňují, že nepedagogičtí pracovníci nejsou pouhým provozním zázemím, ale nezbytnou součástí vzdělávacího procesu, bez kvalitně zajištěného provozu škol není možné vytvářet bezpečné, hygienicky vyhovující a funkční prostředí pro žáky ani pedagogy. Přenesení odpovědnosti za jejich mzdy a provozní náklady na obce a kraje bez zajištění dostatečných a předvídatelných finančních zdrojů proto představuje systémové riziko pro stabilitu školství, zejména v menších a méně ekonomicky silných regionech.
Přijatá novela je tak vnímána jako příklad legislativního postupu, kdy zásadní změna systému financování regionálního školství byla prosazena „na sílu,“ tedy bez odpovídající analýzy dopadů a bez konsenzu s těmi, kdo budou nést její praktické důsledky. Tento postup může do budoucna znamenat zvýšené napětí mezi státem a územními samosprávami a oslabit důvěru v partnerskou spolupráci při správě veřejných záležitostí. Obce a kraje tak nyní stojí před nelehkým úkolem, jak se s novou zátěží vypořádat, aniž by byla ohrožena kvalita a dostupnost vzdělávání pro žáky.
Zákon bude nyní projednávat Senát ČR.
| Období | Podíl obcí (%) | Podíl krajů (%) | Navýšení příjmů |
|---|---|---|---|
| dnes | 24,16 % | 9,46 % | - |
| od 1. 1. 2026 | 25,93 % | 10,23 % | cca +32,4 mld. Kč |
Znamená to, že od ledna 2026 se podíl obcí zvyšuje o přibližně 1,77 procentního bodu a podíl krajů o 0,77 procentního bodu oproti současnému stavu. Tento nárůst má sloužit k pokrytí nových nákladů, které plynou z převodu financování nepedagogických pracovníků ze státu na územní samosprávy.
| Kritérium | Dnes | Od 1. 1. 2026 |
|---|---|---|
| Velikost katastru | 3 % | 2,81 % |
| Počet obyvatel | 10 % | 9,38 % |
| Žáci | 9 % | 14,66 % |
| Postupné přechody | 78 % | 73,15 % |
Dojde k zásadnímu posílení váhy kritéria „žáci“ (z 9 % na 14,66 %), což reflektuje snahu zohlednit počet žáků v daném území při rozdělování sdílených daní. Naopak váhy ostatních kritérií (velikost katastru a počet obyvatel) mírně klesají.
Shrnutí
Navýšení podílu obcí a krajů na RUD je reakcí na převedení odpovědnosti za financování nepedagogických pracovníků. Cílem je, aby zřizovatelé měli k dispozici více prostředků na provoz škol. Klíčové otázky ale zůstávají: Zda bude tento finanční balík skutečně odpovídat reálným potřebám, jak přesně budou prostředky rozdělovány podle nových váhových kritérií, a zda dojde k rovnoměrnému zohlednění regionálních specifik a rozdílných potřeb škol.