Rozvoj měst a kontribuce od developerů
Příspěvky investorů a stavebníků územním samosprávám pomáhají financovat rozvojové plány obcí a měst. Používá se termín kontribuce developerů, který je právně dosti složitý, ale zažívá zejména v posledních letech výrazný rozvoj a pomalu se rozšiřuje z velkých měst i do regionů a menších obcí.
Téma kontribucí rezonuje zejména napříč českými městy. Zatímco Praha díky nim získala miliardy, další města, včetně Olomouce, se teprve rozhodují, zda tento nástroj přijmou. Mezi developery, politiky i obcemi ale panuje shoda. Systém musí být jednotný a transparentní.
Zatímco se na jedné straně připravují nové rezidenční čtvrti, jako je například Šantovka Living v Olomouci, na té druhé se odehrává méně viditelný, ale stejně zásadní boj o to, jak budou města financovat svou infrastrukturu. Dobrovolné příspěvky developerů na veřejné investice se staly častým tématem debat mezi městy, firmami i politiky. A zatímco v Praze díky nim do městských rozpočtů nateklo už přes 1,8 miliardy korun, jinde stále převažují otazníky.
Jsou to dva roky od doby, co hlavní město zavedlo pravidla pro developery, která obsahují i povinnost přispívat na občanskou vybavenost. Když chtějí firmy stavět, musí zároveň investovat třeba do školek, chodníků nebo kanalizace. Spolupráce se osvědčila a teď by takzvané kontribuce ráda zavedla i další města.
„Kontribuce vnímáme jako náhradní řešení neschopnosti systémově vyřešit problém rozpočtového určení daní. Obce mají dlouhodobě nedostatek financí na rozvoj a udržování své infrastruktury, některé jsou na tom navíc mnohem hůře než jiné,“ uvádí Michal Folta, tiskový mluvčí developerské společnosti Redstone, která stojí za projektem Šantovka Living. A dodává: „Pokud se vrcholná politická reprezentace není schopna dohodnout na reformě rozpočtového určení daní, jsou příspěvky developerů způsobem, jak bezvýchodnou situaci aspoň částečně saturovat, i když jde o institut velmi diskutabilní.“
V Praze kontribuce sice fungují, avšak systém není bezchybný. Výši příspěvků totiž většinou určují místní části individuálně, což podle některých developerů ztěžuje plánování projektů a vytváří nerovné podmínky. „Aktuálně vnímáme to, že by se výše kontribuce měla sjednotit napříč Prahou, aby měl developer jistotu stejného příspěvku v jednotlivých městských částech a mohl ji promítnout do svých záměrů,“ říká Oded Ber, CEO společnosti Neocity.
Podle starosty Prahy-Vinoř Michala Biskupa však není možné nastavit univerzální pravidla pro všechny. „Je to na vyjednávání mezi městskou částí a developerem a záleží na stupni součinnosti, kterou developer potřebuje,“ říká. Biskup upozorňuje, že každý projekt má jiný dopad na lokalitu, ať už se jedná o zřízení vjezdu, napojení na kanalizaci nebo změnu územního plánu, a právě podle toho se odvíjí i výše developerského příspěvku.
Zatímco příspěvky na školky, parky nebo silnice dávají městům vítané možnosti, výtky ze strany odborníků i veřejnosti se týkají hlavně netransparentnosti. Výše kontribucí se sice dohledat dá, ale není jednoduché dát dohromady částku za rok, kterou jednotlivé městské části skutečně obdrží. Navíc, pokud není ve smlouvách výslovně určeno, na co mají být prostředky použity, nemusí v konečném důsledku být zdroje využity na rozvoj konkrétní lokality. Stanou se běžným příjmem městské části a o jejich využití se rozhoduje v rámci rozpočtového schvalování jako o jakýchkoli jiných financích. „Systém musí být velmi pečlivě do detailu promyšlený, transparentní a musí dávat i ekonomický smysl. Je potřeba také vnímat, že příspěvek se nakonec projeví v ceně, kterou v důsledku zaplatí koncový zákazník,“ upozorňuje Folta z Redstonu.
Debata o kontribucích tak pokračuje. A zatímco města vítají nový příliv prostředků, developeři upozorňují, že bez systémového řešení se problém jen přesouvá dál na kupující.