Bariéry revitalizace brownfieldů
Revitalizace brownfieldů přináší kvalitnější veřejný prostor i nové pracovní příležitosti. Naráží však na bariéry. Podle aktuálního průzkumu Ministerstva průmyslu a obchodu se o revitalizaci brownfieldů aktivně zajímá 89 % starostů.
Brownfieldy jsou často zatížené kontaminací, zastaralou infrastrukturou a složitými majetkoprávními vztahy. Přesto však brownfieldy mohou sehrát zásadní roli v rozvoji měst a obcí, pokud je jejich regenerace systematická, komplexní a provedená s důrazem na udržitelnost. Pro municipality je však proces revitalizace často velmi složitý a setkávají se s řadou bariér i předsudků.
Předsudky, rizika a bariéry
O revitalizacích opuštěných lokalit, možnostech jejich nového využití, dekontaminacích, problematice černých staveb i složitostech povolovacích procesů diskutovali členové a členky pracovní skupiny Brownfieldy při České radě pro šetrné budovy (CZGBC). „Revitalizaci nelze vnímat tak, že jde pouze o zanedbané staré budovy – jedná se o celek území, kde se brownfield nachází. Příchodem do lokality dokážete zvýšit ekonomickou aktivitu, poskytnout pracovní místa i zvýšit kvalitu veřejného prostoru,“ vysvětlila Denisa Krejčová ze společnosti Urbanity.
Ačkoli se znovuoživování brownfieldů setkává s čím dál větší podporou, stále s sebou nese mnohé předsudky, rizika a bariéry. „Největším rizikem, které vnímá široká veřejnost, je kontaminace území, ať už půdy, vody nebo budov, které tam velmi často stojí a obsahují azbest. Ale existuje i řada dalších rizik a bariér, ať jde o technickou infrastrukturu či vlastnictví. Nevyužité brownfieldy jsou také sídlem pro faunu a flóru, což pro budoucí developery může být další překážka,“ popsala Alžběta Korbačková, z poradenské společnosti OM Consulting.
Pomocná ruka pro investory
Častý problém revitalizace je nedostatečná finanční podpora. Vedle ekonomických bariér čelí investoři například i těm ekologickým či legislativním. Česká rada pro šetrné budovy (CZGBC) proto připravila novou Příručku pro investory při revitalizaci brownfieldů, která pomůže zejména zástupcům obcí a měst, ale také širší veřejnosti. Příručka je výsledkem spolupráce odborníků z oblasti architektury, urbanismu, územního plánování, práva a financí. Shrnuje přínosy revitalizací a dává investorům návod, jak postupovat a případná rizika efektivně eliminovat.
„Pokud chce obec brownfield revitalizovat, může prostor buď nabídnout soukromému investorovi, nebo se na revitalizaci podílet sama. Proto jsme vytvořili pro starosty návod, jak postupovat, ať jde o dekontaminaci, povolovací procesy, projektovou dokumentaci či získávání dotačních titulů,“ popsal další ze spoluautorů, Radek Štengl ze společnosti CTP Invest. „Snažili jsme se mimo jiného municipality informovat o tom, jak je náročné brownfieldy kultivovat z pohledu developera. Je potřeba, aby nás obce vnímaly jako partnera. Snažíme se příručkou ukázat, že táhneme za jeden provaz a sdílíme námi nasbírané zkušenosti,“ doplňuje Pavlína Soulková ze společnosti Skanska Residential.
Změna je nutná
Příručka může starostkám a starostům sloužit jako argumentační nástroj. V situacích, kdy je třeba přesvědčit zastupitelstvo, veřejnost nebo potenciální partnery o smysluplnosti revitalizace konkrétního brownfieldu, poskytuje dokument věcně podložené argumenty, statistiky a příklady úspěšných projektů. Tím posiluje důvěru v celý proces a přispívá k jeho transparentnosti.
Příručka podporuje principy cirkulární ekonomiky, šetrné výstavby, hospodaření s vodou, energetické efektivity a klimatické odolnosti. Zároveň upozorňuje na důležitost polyfunkčního využití území, které kombinuje bydlení, služby, podnikání a veřejný prostor. Takový přístup přispívá k živosti měst a zvyšuje jejich odolnost vůči sociálním a ekonomickým výkyvům.
Pro moderní a udržitelnou revitalizaci brownfieldů je dle odborníků nyní nejzásadnější efektivně nastavit komunikaci mezi všemi aktéry procesu, zefektivnit územní plánování, zrychlit plánovací procesy a ukázat veřejnosti, že daná lokalita nepředstavuje pouze zanedbanou a opuštěnou část města. Města i stát mohou do budoucna revitalizace podpořit hned několika způsoby.
„Je podstatné mít možnost měnit paralelně územní plán a zároveň už pracovat na projektu. Zároveň je velmi důležité zjednodušení povolovacích procesů. S brownfieldem jdou vždy ruku v ruce investice spojené s dekontaminací či demolicemi, což by bylo potřeba zohlednit – i v rámci stavebního řízení by tak mělo dojít ke zvýhodnění brownfieldů oproti greenfieldům,“ zdůraznil Radek Štengl.
Příručka pro investory je pravidelně aktualizována o nové poznatky, legislativní změny a příklady dobré praxe. CZGBC plánuje její další rozvoj ve spolupráci s partnery z veřejného i soukromého sektoru. Do budoucna počítá i s rozšířením o digitální nástroje, jako jsou interaktivní mapy brownfieldů, kalkulačky nákladů nebo on-line platformy pro sdílení zkušeností mezi obcemi. Tím se z Příručky stává nejen metodický dokument, ale i nástroj pro budování komunity a sdílení know-how v oblasti regenerace území.