Udržitelnost veřejných financí
Aktuální Zpráva o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, kterou v říjnu zveřejnila Národní rozpočtová rada, ukazuje oproti loňsku výrazné zlepšení. Projektovaný veřejný dluh se na horizontu projekce snižuje z loňských 217 % HDP na 178 % HDP. Důvodem jsou zejména schválené parametrické úpravy v rámci prvního pilíře důchodového systému.
Součástí těchto úprav byla již v roce 2023 změna v mechanismu valorizace důchodů (valorizace jednou třetinou růstu reálné mzdy místo dosavadní poloviny) a omezení předčasných důchodů. V roce 2024 následovala úprava hranice pro odchod do starobního důchodu po roce 2030 nad dosavadní maximální úroveň 65 let a postupné snižování náhradového poměru u nově přiznávaných důchodů. V následujících letech by se měl důchodový systém nacházet v přebytku a v demograficky nejhorších letech (okolo roku 2060) by se mělo jeho každoroční saldo zlepšit o 2,5 p. b. (z −4,0 % HDP na −1,5 % HDP) oproti situaci před výše zmíněnými úpravami přijatými v letech 2023 a 2024.
Projekci udržitelnosti veřejných financí, včetně výhledu důchodového systému, ovlivňuje demografická a makroekonomická projekce. V roce 2024 se poměrně výrazně nenaplnil předpoklad o počínajícím odlivu ukrajinských uprchlíků a kladné saldo migrace převážilo záporný přirozený přírůstek populace. Celkově mezi roky 2022 a 2024 narostla populace ČR o 0,76 % a je od konce 2. světové války nejvyšší.
Projektovaný okamžik nárazu na tzv. dluhovou brzdu se přiblížil na rok 2037, přičemž se jedná o důsledek zvýšených výdajů na obranu, které v základním scénáři naší projekce rostou do roku 2030 na úroveň 3 % HDP. Ukazuje se tak, že zatímco parametrické úpravy důchodového systému ovlivňují dluhovou dynamiku dominantně v dlouhodobém horizontu, zvýšené výdaje na obranu země v letech 2026 až 2033 se projevují v krátkodobém a střednědobém horizontu. Posunutí nárazu na dluhovou brzdu do roku 2037 (o jeden rok oproti předchozí zprávě) je tak logickým vyústěním vyšší výpůjční potřeby v následujících deseti letech při absenci adekvátních úprav výdajové či příjmové strany.
Dluh nepřesáhne hranici dluhové brzdy (55 % HDP) na konci 50letého horizontu projekce, pokud bude primární strukturální saldo sektoru veřejných institucí od roku 2025 do roku 2075 každoročně lepší o 2,88 % HDP.
Národní rozpočtová rada
oceňuje posun ve zlepšení dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí, nicméně upozorňuje na rizika ve střednědobém horizontu vyplývající ze situace, kdy strukturální saldo se stále ještě nevrátilo na udržitelnou úroveň a kdy jsme svědky snahy o souběžné sledování hned několik fiskálně velmi náročných priorit bez adekvátní úpravy příjmové strany.