Hospodaření Prahy za dvě třetiny roku 2025
Od ledna do konce srpna získalo hlavní město do svého rozpočtu 97 mld. Kč a výdaje dosáhly částky 80,6 mld. Kč. Výsledné saldo ve výši 16,4 mld. Kč se na příjmech podílelo 15 %. Meziročně se příjmy Prahy v daném období zvýšily o 3 %, její výdaje pak o 4 %.
Na meziročním zvýšení příjmů o 2,9 mld. Kč se nejvíce podílely daňové příjmy a neinvestiční dotace. Pokles zaznamenaly nedaňové příjmy (o 0,6 mld. Kč) v důsledku dokončení procesu výplaty věřitelů Sberbank, ale i investiční dotace se shodnou částkou. Příjmy z prodeje obecního majetku se snížily o 0,3 mld. Kč.
Běžné výdaje se meziročně zvýšily o 4 mld. Kč, zatímco ty kapitálové o 0,7 mld. Kč poklesly. Celkové výdaje tak vzrostly o 3,3 mld. Kč. Jejich rychlejší růst, než v případě příjmů vedl ke snížení přebytku rozpočtu. Z celkových příjmů věnovala Praha na investice 15 %, a to je o dva procentní body méně než v předchozím období.
Praha letos do konce srpna uskutečnila kapitálové výdaje ve výši 15 mld. Kč. Na podporu jejich financování získala investiční dotace v rozsahu 0,1 mld. Kč, což je podstatně méně než ve stejném období loňského roku. Meziroční pokles kapitálových výdajů je jen o málo větší než pokles investičních dotací. Praha již dlouho financuje investice bez výraznější podpory ze strany státu. Na financování kapitálových výdajů se podílejí stejnou měrou, tj. 1 %, jak investiční dotace, tak i příjmy z prodeje majetku.
Hlavní město na financování investic nevyužívá ani peníze nakumulované v minulosti, protože objem jeho úspor roste, ani dluhové nástroje, protože jeho dluh klesá. Hlavním nástrojem je provozní přebytek, tedy úspory dosahované při financování provozu. Ten ke konci srpna dosáhl 31,1 mld. Kč a tvořil téměř třetinu běžných příjmů. V této výši by teoreticky mohl zajistit finance až pro dvojnásobnou výši uskutečněných kapitálových výdajů.
Odvětvové struktuře výdajů Prahy dominují dvě oblasti, a to doprava a vzdělávání. Připadá na ně kolem 60 % celkových výdajů. Za letošních osm měsíců dosáhly výdaje na dopravu 25,7 mld. Kč, meziročně se zvýšily o 8 %. Na vzdělávání připadlo 24,1 mld. Kč, a to je o 9 % více než ve stejném období loňského roku.
Z hlediska objemu výdajů třetí příčka patří výdajům na samosprávu (9,3 mld. Kč), i když se meziročně o 6 % snížily. Další v pořadí jsou sociální služby (5,1 mld. Kč) s 1 % růstem. Na bydlení věnovala letos Praha 3,7 mld. Kč, tyto výdaje však meziročně klesly o 15 %. Výdaje na kulturu vzrostly o 9 % na 3,1 mld. Kč. Výdaje na ochranu přírůsty stouply meziročně o 15 % na 1,5 mld. Kč. O něco více stálo letos Prahu nakládání s odpady či výdaje na veřejný pořádek a bezpečnost.
Praha vykazuje přebytek rozpočtu již poměrně dlouhou dobu. To se nemohlo nepromítnout do vývoje jejích úspor. Objem peněz na bankovních účtech dosáhl konce loňského roku výše 158 mld. Kč a byl meziročně vyšší o 15 %. Ovšem mezi rokem 2021 a 2024 vzrostl objem dočasně odložených peněz hlavního města o 64 %, zato jeho dluh se ve stejném období o 46 % snížil.
Na každého obyvatele hlavního města připadlo koncem roku 114 112 Kč úspor, ale pouze 5213 Kč dluhu. Ještě v roce 2021 dosahovalo dluhové zatížení rozpočtu Prahy až 13 %, loni to bylo již jen 5 %. Praha v minulých letech při nižších příjmech využívala dluhové nástroje v mnohem vyšší míře.
V roce 2021 dosahovala míra úspor Prahy, tedy poměr peněz na bankovních účtech k celoročním příjmům, 91 %, o čtyři roky později to bylo již 112 %. To znamená, že objem peněz, které Praha měla koncem loňského roku na bankovních účtech, překročil objem jejích celoročních příjmů, které hlavní město do rozpočtu tento rok získalo. V letošním roce může být převis, vzhledem k přebytku rozpočtu za osm měsíců, ještě vyšší.