Státu hrozí rozpočtové provizorium, co to znamená pro obce?
Na začátku října se uskutečnily volby do Poslanecké sněmovny, jejichž výsledky s největší pravděpodobností přinesou změnu vlády a s ní související fakt, že patrně nebude možné schválit do konce roku zákon o státním rozpočtu. V takovém případě zákon počítá s hospodařením státu v režimu rozpočtového provizoria.
Pro hospodaření v režimu rozpočtového provizoria podle § 9 odst. 2 a 3 zákona o rozpočtových pravidlech (tzv. zákon o velkých rozpočtových pravidlech) stanoví Ministerstvo financí závazné ukazatele čerpání výdajů jednotlivých rozpočtových kapitol v součinnosti s jejich správci. Tyto ukazatele se zpracovávají pro jednotlivé měsíce a jejich výše nesmí přesáhnout jednu dvanáctinu celkových výdajů státního rozpočtu stanovených posledním schváleným zákonem o státním rozpočtu, v aktuálním případě tedy zákonem č. 434/2024 Sb. Správci rozpočtových kapitol poté rozepíší ukazatele na organizační složky státu ve své působnosti, které na základě toho zpracují svůj rozpočet.
V případě státu tedy zákon hospodaření v režimu rozpočtového provizoria omezuje přísněji než v případě obcí a krajů. Jejich zastupitelstva v případě neschválení svého rozpočtu před 1. lednem schvalují vlastní pravidla rozpočtového provizoria, která často z pravidla měsíčních výdajů v maximální výši jedné dvanáctiny předchozího rozpočtu vychází, avšak stanoví z něj různé výjimky.
Na hospodaření obcí nemá skutečnost, že stát hospodaří v režimu rozpočtového provizoria, přímý vliv. Především se nijak nedotýká nejvýznamnějších příjmů obce, tj. daňových příjmů, které směřují do rozpočtů obcí přímo, nikoliv přes státní rozpočet, ani nakládání s majetkem obce nebo výběru místních poplatků.
Podle § 11 odst. 1 zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů (tzv. zákon o malých rozpočtových pravidlech) obec sestavuje rozpočet mj. v návaznosti na základě údajů z rozpisu státního rozpočtu nebo rozpočtového provizoria, jímž státní rozpočet určuje své vztahy k rozpočtům krajů nebo jednotlivých obcí, a údajů z rozpočtu kraje, jímž rozpočet kraje určuje své vztahy k rozpočtům obcí v kraji. Zákon však (navzdory přesvědčení některých představitelů obcí) nestanoví obci povinnost schválit rozpočet teprve poté, co je schválen státní rozpočet a rozpočet příslušného kraje. Obce tedy bez problémů mohou schválit své rozpočty na příští rok před jeho 1. lednem, ačkoliv nebude schválen státní rozpočet.
Nepřímý, avšak viditelný negativní dopad na hospodaření územních samosprávných celků může mít hospodaření státu v režimu rozpočtového provizoria, pokud bude trvat delší dobu (např. více než 3 měsíce). V takovém případě dojde pravděpodobně k zastavení dotačních titulů a dalších nenárokových transferů jak pro obce, tak pro podnikatele a spolky v území, a k odložení některých plánovaných investičních výdajů v území.