„Neviditelný majetek“ obcí
Když se mluví o hospodaření měst a obcí, představa bývá jednoznačná: rozpočty, účetní položky, budovy, pozemky, silnice. Obec se chápe především jako vlastník hmotného majetku, který má povinnost chránit a zvelebovat. Tento obraz je však neúplný. Moderní municipalita hospodaří i s hodnotami, které nejsou zapsány v katastru nemovitostí ani v účetní evidenci. Jde o takzvaný „neviditelný majetek“ obce, hodnoty, které zásadně ovlivňují její rozvoj a ekonomickou stabilitu, přestože nejsou přímo vyčíslitelné.
Pojem neviditelného majetku zahrnuje především data, značku města, reputaci, sociální kapitál a veřejný prostor. Tyto hodnoty vytvářejí rámec, ve kterém se odehrává každodenní život obce. Pokud jsou spravovány s péčí řádného hospodáře, přinášejí benefity nejen ekonomické, ale i sociální a kulturní. Pokud jsou však zanedbány, může jejich oslabení znamenat reálné finanční ztráty i ztrátu atraktivity města pro jeho obyvatele a investory.
Data
představují první oblast tohoto majetku. Každá obec shromažďuje obrovské množství informací o dopravě, energiích, životním prostředí či o pohybu obyvatel. Většinou jsou tato data využívána jen úzce, k internímu rozhodování, někdy dokonce zůstávají nevyužita. Přitom správné nakládání s daty může zásadně ovlivnit hospodaření. Analýza spotřeby energií v městských budovách umožní efektivní úspory, sledování dopravních toků pomůže optimalizovat investice do infrastruktury. Obce, které dokázaly data otevřít a nabídnout je veřejnosti, získaly navíc nový impuls k podnikání a inovacím. Otevřená data se tak stávají nejen technickým nástrojem, ale skutečným majetkem, který je třeba chránit a rozvíjet.
Značka a reputace
Každé místo má svou pověst, která se šíří daleko za jeho hranice. Není to jen marketingová záležitost, ale faktor přímo ovlivňující příjmy rozpočtu. Obec, která je vnímána jako moderní, otevřená a vstřícná, dokáže přilákat investory, turisty i nové obyvatele. Naopak město s pověstí místa upadajícího, zanedbaného či uzavřeného ztrácí ekonomické příležitosti. Správa reputace obce je tedy z právního hlediska součástí povinnosti péče o majetek, i když se tento majetek nedá ocenit účetními standardy.
Veřejný prostor
Za neviditelný majetek je nutné považovat i veřejný prostor. Parky, náměstí, ulice či nábřeží nejsou jen pozemky vedené v majetku města. Jsou to symbolická místa, kde se odehrává společenský život, a jejich kvalita zásadně ovlivňuje to, zda se lidé v obci cítí dobře. Právě veřejný prostor je často prvním měřítkem kvality života a hraje klíčovou roli v rozhodnutí, zda se lidé v obci usadí nebo zda ji opustí. Investice do kultivace veřejného prostoru se proto vrací v podobě vyšší atraktivity města a tím i v dlouhodobě vyšších příjmech.
Sociální kapitál
Zcela specifickou hodnotou je sociální kapitál, tedy vztahy mezi lidmi, úroveň důvěry a spolupráce. Obec, v níž funguje občanská společnost, kde se lidé zapojují do dobrovolnictví, kde existuje živý kulturní život a místní spolky, má výrazně nižší náklady na krizové situace. Solidarita a ochota pomoci je neocenitelným neviditelným majetkem, který se projeví především tehdy, když obec čelí mimořádným událostem, jako jsou povodně, energetická krize nebo pandemie.
Právní rámec hospodaření obcí se dosud zaměřuje zejména na ochranu hmotného majetku a vyrovnané hospodaření rozpočtu. To je logické a správné, avšak z pohledu dlouhodobého rozvoje je nezbytné rozšířit výklad principu péče řádného hospodáře i na tyto „neviditelné“ složky. Pokud zastupitelstvo rozhoduje o zveřejnění dat, o podpoře kulturní akce nebo o revitalizaci parku, nejedná o „nadstavbě“, ale o správě klíčového obecního majetku.
Inspirativní příklady
V praxi se objevují inspirativní příklady. Některá města budují značku „chytrého města“ a otevřenými daty podporují rozvoj startupů. Jinde se podařilo díky investicím do veřejného prostoru zastavit odliv obyvatel a přilákat mladé rodiny. A jsou obce, které vědomě pracují na budování reputace místa, kde se „dobře žije“, a výsledkem je nejen růst spokojenosti občanů, ale i stabilnější příjmy do rozpočtu.
Hospodaření obcí musí být vnímáno v širších souvislostech. Neviditelný majetek je reálnou a významnou složkou obecního jmění, i když se neobjevuje v účetních tabulkách. Odpovědná správa obce proto vyžaduje, aby se vedle silnic a budov chránila i pověst, důvěra, sociální soudržnost a kvalita veřejného prostoru. Zanedbat tyto hodnoty znamená vystavit město ztrátám, které se projeví sice až časem, ale zato mnohem bolestněji. Naopak jejich vědomé posilování je cestou k dlouhodobé prosperitě, udržitelnosti a kvalitnímu životu obyvatel.