Musí mít obecní účetní úřednickou zkoušku?
Dotaz: Nová paní účetní naší obce má vysokoškolské vzdělání v oboru účetnictví a daně, které završila titulem Ing. Před nástupem na mateřskou dovolenou získala dvouletou praxi v soukromé účetní kanceláři. Nyní na obecním úřadě zpracovává podklady pro agendu místních poplatků, přičemž jejím přímým nadřízeným je starosta, který zároveň nese odpovědnost za veškerá rozhodnutí. Vyvstává tedy otázka: musí mít pro tuto práci složenou úřednickou zkoušku?
Odpověď
Pracovní poměr úředníků územních samosprávných celků a jejich vzdělávání upravuje zákon o úřednících územních samosprávných celků (zákon o úřednících ÚSC). Ten se však podle § 1 odst. 1 nevztahuje na zaměstnance, kteří vykonávají výhradně pomocné, servisní nebo manuální práce nebo kteří výkon takových prací řídí. Mezi tyto činnosti patří i administrativní servisní práce, například vedení účetnictví.
Podle § 2 odst. 4 zákona o úřednících ÚSC se úředníkem pro účely tohoto zákona rozumí zaměstnanec územního samosprávného celku podílející se na výkonu správních činností zařazený do obecního úřadu. § 2 odst. 3 zákona o úřednících ÚSC definuje správní činnost jako plnění úkolů v samostatné nebo přenesené působnosti územního samosprávného celku podle zvláštních právních předpisů.
Úředníci musí podle § 21 odst. 1 zákona ÚSC prokázat zvláštní odbornou způsobilost, pokud vykonávají správní činnosti stanovené prováděcím právním předpisem. Tímto předpisem je vyhláška ministerstva vnitra o zvláštní odborné způsobilosti, zkoušce vstupního vzdělávání a náležitostech osvědčení o vzdělávání úředníků územních samosprávných celků. Mezi tyto činnosti patří např. správa místních poplatků, přestupkové řízení ve věci přestupků projednávaných obcemi I. typu, vedení evidence obyvatel a rozhodování v ochraně přírody a krajiny. Podle zákona č. 21/2006 Sb., o ověřování, musí prokázat zvláštní odbornou způsobilost nebo složit zkoušku podle tohoto zákona také úředník, který provádí vidimaci a legalizaci.
Pokud jde o správu místních poplatků, za činnost spadající do této agendy nelze považovat výběr poplatků do pokladny obce, další činnosti související s pokladnou nebo evidenci poplatků v rámci vedení účetnictví obce. Účetní obce tedy může tyto činnosti vykonávat i bez zkoušky odborné způsobilosti, pokud vlastní správu místních poplatků, tj. především vyměření poplatků a jejich vymáhání, vykonává úředník s příslušnou zkouškou odborné způsobilosti nebo starosta či místostarosta, kteří jsou podle § 109 zákona o obcích součástí obecního úřadu, avšak nejsou úředníky obce.
Úředník, který nemá zvláštní odbornou způsobilost, může vykonávat výše zmíněné činnosti pouze výjimečně, a to nejdéle po dobu 18 měsíců od vzniku pracovního poměru úředníka k územnímu samosprávnému celku nebo ode dne, kdy začal vykonávat činnost, pro jejíž výkon je prokázání zvláštní odborné způsobilosti předpokladem, nebo splňuje-li podmínky pro uznání rovnocennosti vzdělávání ve smyslu § 33 zákona o úřednících ÚSC. Podle vyhlášky č. 304/2012 Sb.[1] se za vzdělání rovnocenné zvláštní části zkoušky odborné způsobilosti pro správní činnost při správě daní, poplatků a jiných obdobných peněžitých plnění považuje pouze absolvování oborů daňové poradenství, evropská hospodářská správní a kulturní studia, právo ve veřejné správě a právo.
Pokud by účetní obce vykonávala více výše uvedených správních činností v obci se základním rozsahem přenesené působnosti, mohla by prokázat zvláštní odbornou způsobilost pro všechny z nich složením zkoušky zvláštní odborné způsobilosti pro úředníky obcí se základním rozsahem výkonu přenesené působnosti ve smyslu § 21 odst. 4 zákona o úřednících ÚSC.
Poznámky
- Vyhláška č. 304/2012 Sb. byla účinná do 31. 12. 2024, podle § 2 nové vyhlášky č. 414/2024 Sb. je však do budoucna zachována jí stanovená rovnocennost vzdělání osob, které absolvovaly příslušné obory před nabytím účinnosti nové vyhlášky 1. 1. 2025, přičemž takovou osobou bude i účetní s dvouletou praxí před mateřskou dovolenou.