Vnímání korupce v Česku pod průměrem EU

Výsledky nového Indexu vnímání korupce (Corruption Perceptions Index – CPI) za rok 2025 znamenají, že Česko získalo 59 bodů ze 100 možných, což je 39. příčka ze 182 hodnocených zemí světa. Stále však zaostáváme za průměrem Evropské unie, který je 62 bodů.

Mezinárodní sekretariát Transparency International (TI) v Berlíně tyto údaje zveřejnil v minulém týdnu. „Aktuální bodový zisk Česka v Indexu vnímání korupce za rok 2025 odráží zejména nedostatečnou snahu bývalé vlády Petra Fialy (ODS) omezovat korupci. Legislativu týkající se střetu zájmů nebyla schopna novelizovat. Zákon o regulaci lobbování schválila jen se sebezapřením, aby vyhověla EU a Česko nepřišlo o miliardové evropské finanční toky. Na systémové změny také nedošlo,“ říká David Kotora, výkonný ředitel TI ČR.

S novou koaliční vládou (ANO, SPD, Motoristé) vedenou premiérem Andrejem Babišem (ANO) se ale připravme na extrémní časy. Kvalitní protikorupční legislativa či efektivní systémová řešení se nebudou přijímat vůbec, což se odráží i ve vládním programovém prohlášení. Zvyšování politické kultury a její pozitivní kultivaci v České republice také nečekejme, píše se v tiskové zprávě TI ČR.

Index vnímání korupce

Index vnímání korupce (Corruption Perceptions Index – CPI) je globálně nejcitovanější expertní žebříček o korupci. Hodnotí 182 zemí a regionů na bodové škále 0 až 100, kde 100 bodů označuje zemi téměř bez korupce a naopak. CPI je sestavován na základě 13 dílčích zdrojů/indexů od renomovaných mezinárodních institucí a zaměřuje se na veřejných sektor. Nejedná se tedy o vox populi. Mezinárodní sekretariát TI v Berlíně zveřejňuje CPI již od roku 1995.

První místo ze 182 zahrnutých zemí v rámci Indexu vnímání korupce (CPI) stále drží Dánsko, které tentokrát se ztrátou bodu má 89 ze 100 možných. Na druhé a třetí pozici nedošlo k žádným změnám, Finsko si udrželo 88 bodů a Singapur 84. Čtvrtou příčku sdílí Nový Zéland (81 b.), který ztratil dva body, a Norsko. Na sdílené šesté pozici najdeme Švýcarsko a Švédsko (obě země s 80 b.). Sdílenou osmou příčku obsadily Nizozemsko a Lucembursko (78 b.). První desítku uzavírají na sdílené pozici Island a Německo (77 b.).

O poslední příčku globálního žebříčku CPI se dělí Jižní Súdán a Somálsko (9 b.), přičemž Jižní Súdán si polepšil oproti loňsku o jeden bod. Na předposledním místě zůstává Venezuela (10 b.), o tři body lépe si vedou shodně státy Eritrea, Libye a Jemen (13 b.).

Česko a Evropská unie

Česká republika (59 b.) se v rámci sedmadvacítky Evropské unie (⌀ 62 b.) posunula na 14. pozici, oproti loňsku to znamená o dvě příčky. Na předposledním místě ve srovnání členských zemí EU najdeme Rumunsko (45 b.). Maďarsko si pohoršilo o další bod a Bulharsko ztratilo tři body oproti roku 2024, celkem pět bodů za poslední dva roky (obě země mají 40 b.). V roce 2025 byly viditelné rozdílné trendy mezi našimi sousedy. ČR si polepšila o tři body, Německo (77 b.) i Rakousko (69 b.) si polepšily o dva body. Polsko si udrželo 53 b., Slovensko ztratilo další bod (48 b.).

Podle materiálů Transparency International