Hospodaření obcí v roce 2025 (bez Prahy)
Územní samosprávu tvoří tři významné segmenty vymezené zákonem – obce, kraje a hlavní město Praha, která je největší obcí, má ovšem i působnost krajů. V minulých dnech jsme postupně publikovali vybrané údaje o hospodaření v loňském roce celé územní samosprávy, o hospodaření Prahy a o hospodaření krajů. Následující text se zabývá hospodařením více než 6250 našich obcí (bez Prahy) v roce 2025.
Koncem roku 2025 získaly obce (bez Prahy) do svých rozpočtů celkem 386 mld. Kč. Jejich výdaje však přesáhly objem jejich příjmů o 9,3 mld. Kč. Tím tedy obce po dlouhém období přebytků rozpočtu vykázaly záporné saldo rozpočtu. Přitom ještě v roce 2024 ušetřily 5 % příjmů, schodek v loňském roce se na příjmech obcí (bez Prahy) podílel výší 2 %. Obce jej financovaly zčásti dluhovými nástroji, z části snížením množství peněz na jejich bankovních účtech.
Příjmy
K meziročnímu přírůstu příjmů obcí o 19,5 mld. Kč, který byl vyšší než o rok dříve, nejvíce přispěly daňové příjmy, a to částkou 12,3 mld. Kč. Na meziročním růstu příjmů se dále podíly investiční dotace částkou 6 mld. Kč. Zvýšením o 26 % byly tak nejrychleji rostoucí příjmovou položkou, v přechozích letech však vykazovaly jen velmi pomalý růst, či dokonce pokles. Dotační aktivita obcí v loňském roce jedním z významných jevů uplynulého roku.
Meziročně se zvedly i neinvestiční dotace (o 2,1 mld. Kč) a kapitálové příjmy (o 1,1 mld. Kč). Jedinou položkou, která oproti roku 2024 poklesla, byly ze známých důvodů nedaňové příjmy (o 2,1 mld. Kč). I tak byly v období let 2019 a 2025 druhé nejvyšší.
| 2024 | 2025 | 2025/2024 | |
|---|---|---|---|
| Daňové | 249,7 | 262,0 | 5 % |
| Nedaňové | 52,2 | 50,2 | −4 % |
| Kapitálové | 8,0 | 9,1 | 14 % |
| Neinvestiční dotace | 33,2 | 35,3 | 6 % |
| Investiční dotace | 23,3 | 29,4 | 26 % |
| Příjmy celkem | 366,5 | 386,0 | 5 % |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Výdaje
O růst celkových výdajů o 47,1 mld. Kč se zasloužily více kapitálové výdaje než běžné. Meziroční dynamika kapitálových výdajů dosáhla 26 %, zatímco běžné výdaje se zvýšily o 8 %. Kapitálové výdaje na růstu celkových výdajů podílely 58 %.
Z celkových příjmů obce vydaly na investice 34 %, což je v posledních sedmi letech zdaleka nejvíce. K jejich financování přispěly investiční dotace z 22 %, stejně jako o rok dříve. Váha provozního přebytku při financování investic se snížila z 87 % v roce 2024 na 64 % v roce 2025. Objem přebytku běžného rozpočtu (rozdíl mezi daňovými a nedaňovými příjmy a neinvestičními dotacemi na jedné straně a běžnými výdaji na straně druhé) byl v loni o 7 mld. Kč nižší. Kapitálové příjmy, přispěly k financování investic 7 %. Běžné příjmy rostly výrazně pomaleji než běžné výdaje.
V roce 2025 vykázalo záporné saldo rozpočtu téměř 40 % obcí. Důvodem bylo využití dluhových nástrojů a snížení objemu peněz na bankovních účtech. O rok dříve měla deficitní rozpočet třetina všech obcí.
| 2024 | 2025 | 2025/2024 | |
|---|---|---|---|
| Běžné | 243,5 | 262,8 | 8 % |
| Kapitálové | 104,8 | 132,5 | 26 % |
| Výdaje celkem | 348,2 | 395,3 | 14 % |
| Saldo | 18,3 | −9,3 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
V loňském roce obce po dlouhé době využily všechny dostupné prostředky, které na financování investic měly. Souhrn provozního přebytku, investičních dotací a příjmů z prodeje obecního majetku byl o 7 % nižší než objem investic. Zbývající část investic byla financovaná dluhem a úsporami.
| 2024 | 2025 | 2025/2024 | podíl 2025 | |
|---|---|---|---|---|
| Provozní přebytek | 91,7 | 84,7 | −8 % | 64 % |
| Investiční dotace | 23,3 | 29,4 | 26 % | 22 % |
| Kapitálové příjmy | 8,0 | 9,1 | 14 % | 7 % |
| 3 zdroje | 123,0 | 123,2 | 0 % | 93 % |
| Kapitálové výdaje | 104,8 | 132,5 | 26 % | |
| Rozdíl | 18,3 | −9,3 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Vývojové trendy
Vybrané charakteristiky vývoje rozpočtu obcí bez Prahy v posledních sedmi letech ukazují grafy 1 až 3. S výjimkou posledního roku obce bez Prahy vykazovaly vždy přebytek rozpočtu. V průměru ročně ušetřily 4 % disponibilních příjmů. Přitom příjmy se zvyšovaly v průměru ročně o 7 %, výdaje o jeden procentní bod rychleji. Nejvíce se přebytek rozpočtu podílel na příjmech v roce 2023, a to 8 %. O dva procentní body mně to bylo v roce 2021.
Ve struktuře příjmů obcí se snížil význam celkových dotací. V roce 2019 se na příjmech podílely 19 %, o rok později to bylo 24 %. Jednalo se však o covidový rok, ve kterém vláda kompenzovala obcí pokles daňových příjmů zvýšením dotací. V loňském roce se na příjmech podílely 17 %.
Nejvíce majetku prodaly obce v roce 2021, získaly takto do rozpočtu 10. 1 mld. Kč. V roce 2023 to bylo jen 6,5 mld. Kč. Objem investičních dotací byl v loňském roce zdaleka nejvyšší (29,4 mld. Kč), nejnižší pak v roce 2019 (21 mld. Kč).
Kapitálové výdaje obcí v daném období mírně kolísaly, převážně však rostly. Vrcholu dosáhly v loňském roce (132,5 mld. Kč), nejnižší byly v roce 2019 (79,1 mld. Kč). Nejmenší část z celkových příjmů věnovaly obce na investice v roce 2023 (27 %), největší díl pak v loňském roce (34 %). Obce bez Prahy udržovaly poměrně značnou investiční aktivitu v daném období, a přitom dokázaly souběžně s tím zvyšovat své úspory.
Naprostá většina kapitálových výdajů obcí bez Prahy (až 92 %) směřovala v roce 2025 na investiční nákupy, zejména na pořízení dlouhodobého hmotného majetku. Investiční transfery, především příspěvkovým a podobným organizacím, se na celku podílely 6 % a 2 % připadla na nákup majetkových podílů. Posledně jmenovaná položka se meziročně zvýšila téměř o 60 %. Objem peněz věnovaný zejména na pořízení majetku vzrostl o 27 % a objem investičních transferů se zvýšil o 17 %. Meziročně se snížil pouze objem peněz, které obce věnovaly na investiční půjčky.
Téměř jednoznačný trend vykázala v letech 2019 až 2025 míra, v jaké obcím s financováním kapitálových výdajů pomohl stát, případně kraje. V prvních třech letech daného období byla míra této podpory vyšší než ve čtyřech posledních letech.
Dlouho existovala poměrně úzká souvztažnost mezi investičními dotacemi a kapitálovými výdaji. V loňském roce však sice rostly jak kapitálové výdaje, tak i investiční dotace, dynamika kapitálových výdajů však byla mnohem vyšší.
Odvětvové členění výdajů
Prioritu ve výdajové politice obcí v podobě největšího podílu na celkových výdajích tvořily výdaje na chod místní samosprávy. V roce 2025 věnovaly obce na tuto oblast 17 % celkových výdajů. Meziročně se tyto výdaje zvýšily o 7 %, spolu s výdaji na dopravu však zaznamenaly nejnižší růst v rámci hlavních výdajových položek.
Jen o dva procentní body méně v celkových výdajích představovaly výdaje na bydlení a komunální služby. Meziročně vzrostly o 14 %, stejně jako celkové výdaje. Na třetí místo se dostaly výdaje na dopravu a po nich následovaly výdaje na vzdělávání, které vykázaly druhý nejvyšší meziroční růst, a to o 25 %. Na tyto čtyři oblasti připadlo 57 % celkových výdajů obcí bez Prahy v roce 2025.
Výdaje na sport a zájmovou činnost rostly nejrychleji, a to o 27 %. Výdaje na sociální služby vykázaly růst ve výši 23 %, výdaje na kulturu stouply 19 % a na vodní hospodářství o 16 % a Výdaje na ochranu životního prostředí, které tvoří převážně výdaje na komunální odpad, se meziročně zvedly o 9 %.
Úspory a zadlužení
Vysoký objem kapitálových výdajů obcí bez Prahy v loňském roce se promítl do snížení objemu peněz na bankovních účtech. Po mnoha letech plynulého zvyšování úspor se tak tendence v jejich vývoj obrátila. Objem úspor obcí se, po dlouhém období růstu, meziročně snížil o 2 %, resp. o 4,1 mld. Kč. O rok dříve vykázaly růst o 8 %, což bylo o pět procentních bodů méně než v předchozím roce.
Koncem loňského roku měly obce na svých účtech v bankách 214 mld. Kč. Míra úspor obcí bez Prahy (poměr úspor k celoročním příjmům) dosáhla koncem loňského roku 55 % a byla o pět procentních bodů nižší než o rok dříve. I tak byla např. v kontextu s mírou úspor domácností, docela vysoká
Příspěvkové organizace zřizované obcemi však své úspory v loňském roce zvýšily, a to o 7 %, resp. o 2,5 mld. Kč. Do této skupiny organizací patří především školy, technické služby, instituce poskytující sociální služby a dále kulturní a sportovní zařízení. Pokud sečteme úspory obcí a jejich příspěvkových organizací, pak se objem úspor v loňském roce snížil jen o 1 %, resp. o 1,7 mld. Kč. Příspěvkové organizace se na souhrnu úspor podílely koncem loňského roku 14 %, o rok dříve to bylo o jeden procentní bod méně. I přes snížení úspor dosáhl objem peněz na bankovních účtech v souhrnu za obce bez Prahy a jejich příspěvkové organizace koncem loňského roku výše 250,2 mld. Kč.
Zatímco objem peněz na bankovních účtech obcí se loni meziročně snížil, objem dluhu vykázal opačný vývoj. Meziročně stoupl o 11 %, resp. o 6,1 mld. Kč. Je to zdaleka nejvyšší růst v posledních letech. O rok dříve se sice rovněž zvýšil, avšak pouze o 1 %. Míra zadlužení (poměr dluhu k celoročním příjmům) koncem roku 2025 byla 16 %, o rok dříve to bylo o jeden procentní bod méně.
Na rozdíl od obcí dluh zřízených příspěvkových organizací se meziročně o snížil, a to o 4 %. Jejich dluh se na souhrnu dluhu podílel 2 % a tento podíl se dlouhodobě nemění.
V posledních letech udržovaly obce bez Prahy poměrně značnou investiční aktivitu, což ukazuje mj. i mezinárodní srovnání v rámci zemí Evropské unie, a přitom až do loňského roku zvyšovaly své úspory. Zda zlom v trendu úspor z roku 2025 bude mít trvalý charakter nebo pouze souvisí s volbami do místních zastupitelstev v letošním roce, ukáže nejbližší období. Minule však zaznamenaly kapitálové výdaje růst až ve volebním roce, nikoli v roce, který volbám do místních zastupitelstev předchází.
I přes loňský pokles úspor a růst dluhu obcí bez Prahy, charakteristiky hospodaření se liší od minulých let. V roce 2013 fungovaly obce s mírou úspor ve výši pouze 36 % (letos dosahuje 55 %) a s mírou zadlužení v rozsahu 30 % (letos činí 16 %). I přes loňský růst dluhu a pokles úspor je to dost znatelný rozdíl oproti minulosti.