Vláda chce zabránit veřejné kontrole skutečných majitelů firem

Vláda v pondělí 22. června projedná novelu zákona o evidenci skutečných majitelů. Ta má nově upravit, kdo a za jakých podmínek získá přístup k údajům o skutečných vlastnících firem. Z původního návrhu Ministerstva spravedlnosti však po připomínkovém řízení zmizelo ustanovení, které výslovně umožňovalo přístup novinářům, nevládním organizacím a akademikům, pokud prokážou protikorupční oprávněný zájem.

Právě tito aktéři přitom evidenci dlouhodobě využívají při rozkrývání střetů zájmů, neprůhledných vlastnických struktur, sankčních vazeb nebo nehospodárného nakládání s veřejnými prostředky. Iniciativa Odolné Česko proto vyzývá vládu, aby původní ustanovení do návrhu vrátila.

Evidence skutečných majitelů vznikla jako nástroj proti praní peněz a financování terorismu. V praxi slouží také jako důležitý zdroj informací pro kontrolu firem, které čerpají veřejné peníze, účastní se veřejných zakázek nebo mohou být napojené na politicky exponované osoby či osoby ze sankčních seznamů.

K čemu evidence slouží v praxi

Sankční vazby

Ruský oligarcha Dmitrij Pumpjanskij ze sankčního seznamu formálně převedl vlastnictví významné české strojírenské firmy na šest manažerů či podřízených osob. Podle Deníku N jej evidence skutečných majitelů nadále vedla jako konečného vlastníka firmy, přestože firma tvrdila, že už není pod jeho kontrolou.

Veřejné peníze a neprůhledné vlastnictví

Investigace.cz popsala, jak si Česká pošta pronajímala nemovitosti od firmy, jejíž konečný majitel byl ukrytý za složitou strukturou přes offshory na Kypru a v Lichtenštejnsku. Evidence ukázala, kdo je v konečném důsledku vlastníkem firmy.

Politicky exponované osoby

Radiožurnál zjistil, že Marek Dalík, bývalý tajemník Mirka Topolánka, více než pět let tajil vlastnictví developerské firmy. Podle zjištění vycházejících z evidence skutečných majitelů si ji pořídil nedlouho před svým prvním nástupem do vězení v roce 2016, přihlásil se k ní ale až v roce 2021.

Z návrhu záhadně zmizel přístup pro protikorupční kontrolu

Původní návrh Ministerstva spravedlnosti s protikorupčním využitím evidence počítal. Výslovně uváděl, že oprávněný zájem mohou prokázat také osoby usilující o předcházení korupci a střetu zájmů, hospodárné nakládání s majetkem státu a transparentní výkon veřejné správy.

Tato část však z návrhu po připomínkovém řízení zmizela. Přístup na základě oprávněného zájmu je tak nově pro zástupce médií, občanské společnosti a akademie přísně limitován a zúžen pouze na ty osoby, které se zabývají předcházením praní špinavých peněz (legalizace výnosů z trestné činnosti) a financování terorismu. Podle dostupných připomínek přitom vypuštění protikorupční části nepožadovalo žádné připomínkové místo.

„Znepřístupnění veřejné části evidence už výrazně omezilo možnosti kontroly ze strany médií, občanské společnosti a akademické obce. Pokud vláda přístup těmto subjektům dále znesnadní, vyšle znepokojivý vzkaz, že nechce účinně bránit zneužívání neprůhledných vlastnických struktur,“ uvádí Lukáš Kraus, právník Lobbia a koordinátor iniciativy Odolné Česko.

Vzkaz protikorupční komise při Radě vlády: Vládo, oprav to!

Na jednání Rady vlády pro koordinaci boje s korupcí dne 14. 4. byla na návrh Lukáše Krause zařazena novela zákona na seznam návrhů, které musí v budoucnu projednat Rada vlády. To je také důvod, proč se novelou zabývala 21. 5. Komise k hospodárnému nakládání s majetkem státu, pracovní orgán Rady vlády. Na jednání Komise byli členové informováni o tom, že ustanovení bylo vyškrtnuto na základě rozhodnutí vedení Ministerstva spravedlnosti. V návaznosti na návrh několika členů Komise a debatu bylo přesvědčivým způsobem schváleno usnesení, kterým se doporučuje vládě vyškrtnuté ustanovení do návrhu zákona vrátit.

Ačkoli vedení Ministerstva spravedlnosti mělo po Komisi téměř měsíc na standardní svolání Rady vlády, jejíž členové mohli o novele hlasovat alespoň per rollam, z neznámých důvodů se tak dosud nestalo. Vláda tak bude rozhodovat o novele bez předchozího vyjádření svého poradního orgánu.

Odborníci proto vládu vyzývají, aby novelu schválila s původním ustanovením, které umožní přístup do evidence skutečných majitelů také novinářům, nevládním organizacím a akademikům, pokud prokážou protikorupční oprávněný zájem. „Evidence skutečných majitelů není dokonalá, ale pořád obsahuje užitečná data pro rozkrývání sankčních vazeb, střetů zájmů a korupčních rizik. Nevládní organizace, investigativní novináři a akademici v tom hrají důležitou roli. Bylo by skandální, pokud by jim vláda novelou tyto možnosti vzala,“ doplňuje Jiří Skuhrovec, ředitel Datlab Institutu.