Optické sítě – slabé místo Česka
V posledních letech prochází společnost novou fází digitalizace, v jejímž centru stojí umělá inteligence (AI). Ta má potenciál zásadně změnit způsob, jakým se vzděláváme, pracujeme, podnikáme i rozhodujeme. Méně pozornosti se však někdy věnuje tomu, že masové využívání AI je podmíněno dostupností kvalitního, rychlého a stabilního připojení k internetu.
Problematice statistiky a umělé inteligence se tematicky věnovalo páté číslo časopisu Statistika&My. Z celé řady článků vybíráme některé informace z textu Martina Many, ředitele odboru statistik rozvoje společnosti z Českého statistického úřadu.
V roce 2025 používala v Česku některý z generativních nástrojů AI již třetina osob ve věku 16 let a více, nejčastěji mladí lidé a osoby s vysokoškolským vzděláním. Ve firemním sektoru využívala alespoň jednu AI technologii pětina podniků s 10 a více zaměstnanci. Mezi evropské lídry v adopci AI patří dlouhodobě skandinávské země, které zároveň vynikají i kvalitou digitální infrastruktury.
Neomezený, cenově dostupný a spolehlivý internet se stává základní infrastrukturou moderní ekonomiky – obdobně jako doprava či energetika. Bez kvalitní konektivity nelze zajistit plynulý provoz AI nástrojů, zejména těch, které pracují v reálném čase (jazykové modely, prediktivní systémy, digitální asistenti).
Data z Česka i ostatních zemí Evropské unie ukazují, že poptávka po přenosu dat rychle roste a že investice do moderních sítí, zejména mobilních 5. generace a fixních prostřednictvím optických přípojek, jsou klíčovou podmínkou budoucí konkurenceschopnosti.
Spotřeba dat rychle roste
Díky rozšíření chytrých telefonů, nástupu sítí 5G a snížení cen za mobilní připojení přistupujeme k internetu stále častěji přes displeje našich telefonů. Rostoucí popularitě se těší zejména tarifní datové služby. Jejich počet se v Česku zvýšil ze 4,4 milionu v roce 2014 na 9,6 milionu v roce 2024, přičemž třetina uživatelů využívala tarif s neomezeným objemem dat. Za posledních deset let se tak v Česku podíl osob ve věku 16 let a více, které používají mobilní telefon k přístupu na internet, zdvojnásobil na celkem 83 % v roce 2025. Mobilní internet, s výjimkou nejstarší generace, tak dneska využívá téměř každý.
S rozšiřováním neomezených tarifů souvisí i rychlý nárůst objemu přenesených mobilních dat. Mezi lety 2019 a 2024 se jejich spotřeba v Česku zvýšila osmkrát, mnohem rychleji než v EU27 jako celku. Přesto průměrná měsíční spotřeba mobilních dat na obyvatele zůstává v Česku pod průměrem EU (13,2 GB vs. 18,2 GB). Nižší spotřeba mobilních dat v Česku může souviset s relativně vysokými cenami mobilních dat, které se podle OECD a Evropské komise i přes pokles v posledních letech stále drží nad průměrem většiny zemí EU.
Nejvyšší objemy přenesených dat byly v roce 2024 zaznamenány ve Finsku, v Lotyšsku a v Estonsku, kde přesáhly 60 GB na obyvatele, nižší než v Česku byly například u našich sousedů na Slovensku (12,1 GB) a v Německu (9,5 GB).
Slabé místo – optické sítě
Navzdory rychlému rozmachu mobilního internetu využívají domácnosti i firmy nadále jako hlavní způsob připojení k internetu fixní přístup. Ten je ve většině případů levnější, rychlejší a stabilnější, a proto vhodnější zejména pro datově náročné činnosti. V roce 2025 používala v Česku výhradně mobilní připojení prostřednictvím telefonu pouze 4 % firem s 10 a více zaměstnanci a 5 % domácností. Význam fixního připojení dokládá i objem přenesených dat, který byl v roce 2024 přibližně desetkrát vyšší než objem mobilních dat.
Ve většině zemí dochází u fixního internetu k postupnému přechodu na přístup realizovaný prostřednictvím optických přípojek. Tato technologie je považována za klíčový předpoklad plnohodnotného využívání datově náročných systémů, včetně umělé inteligence. Optické připojení totiž oproti většině ostatních technologií nabízí rychlé stahování i nahrávání, rychlou odezvu, stabilní výkon a možnost snadného dalšího navyšování rychlosti.
Na konci roku 2024 byly optické přípojky nejrozšířenějším způsobem fixního připojení v 17 zemích EU. Ve Španělsku se na fixním internetu podílely z 90 %, v Rumunsku z 85 % a údaj za všechny země unie se přiblížil 50 %. V Česku se toto připojení podílelo na fixním internetu pouze z necelé čtvrtiny (23 %), což představovalo pátý nejnižší podíl v EU. Slabé rozšíření optiky souvisí především s nedostatečnou infrastrukturou. Technickou možnost připojení k internetu prostřednictvím optického vlákna mělo v roce 2024 pouze 40 % českých domácností, ve venkovských oblastech dokonce jen 10 %. V obou případech šlo o třetí nejnižší hodnotu v EU.
Přestože se v Česku mezi lety 2019 a 2024 počet aktivních optických přípojek zvýšil téměř o polovinu a na konci roku 2024 se přiblížil hranici jednoho milionu, šlo o výrazně pomalejší tempo růstu než ve většině ostatních zemí EU. V přepočtu na 100 obyvatel tak na konci roku 2024 připadalo v Česku pouze 9 optických přípojek, zatímco průměr EU dosáhl 19. Nejvyšší hodnoty byly zaznamenány ve Francii, Španělsku a Švédsku (kolem 35 přípojek na 100 obyvatel), nejnižší v Belgii a Rakousku.
Dlouhodobým specifikem Česka je výrazné zastoupení bezdrátového přístupu k fixnímu internetu (FWA), a to prostřednictvím fixní sítě wifi a v posledních letech také fixního LTE/5G. Toto bezdrátové připojení je však v průměru pomalejší a méně stabilní než optické připojení nebo kabelové sítě. Na konci roku 2024 bylo v Česku 38 % aktivních fixních přístupů k internetu realizováno právě bezdrátově, což byl zdaleka nejvyšší podíl ze všech zemí EU.
Rychlý internet
Evropská unie považuje za minimální standard pro domácnosti i firmy fixní připojení k internetu s rychlostí alespoň 100 Mbit/s. Pro plnohodnotné využívání umělé inteligence, zejména ve firmách a veřejných službách, je však stále častěji vyžadováno gigabitové připojení, které je založeno na vysokokapacitních sítích, především optických. Na konci roku 2024 tvořily v Česku přípojky s rychlostí alespoň 100 Mbit/s poprvé většinu (53 %) všech fixních přípojek. Průměr EU ve stejném období dosáhl téměř 75 %, přičemž ve Švédsku a Španělsku to bylo okolo 95 %. Pokud jde o gigabitové připojení, to bylo na konci roku 2024 v Česku dostupné pouze u 6 % fixních případě průměru EU.
Podle časopisu Statistika&My č. 5/2026