Zatepleno proti vedru. Teplotní komfort není luxus, je předpokladem produktivity

5. 8. 2026 APES Bydlení a stavby

Mezi přínosy energetické modernizace budov patří také stabilní vnitřní prostředí a tím udržení jejích užitnosti navzdory stále častějším teplotním extrémům. Investičně náročné projekty tohoto druhu pomáhá financovat EPC, tedy splácení investic z garantovaných úspor energie.

Asociace poskytovatelů energetických služeb

V horku jsme unaveni a moc nám to nemyslí – to není žádný subjektivní dojem, ale fakt podpořený dekádami výzkumu. Podle často citované studie Olli Seppänena a jeho týmu klesá produktivita zaměstnanců v kancelářích o zhruba 2 procenta s každým stupněm nad 25 °C vnitřní teploty, zatímco Xi Lan a kolektiv zaznamenali dokonce desetiprocentní pokles kognitivních schopností při 26 °C oproti teplotě o dva stupně nižší.

Různé práce se pak shodují, že ideální teplota na pracovišti se pohybuje v rozmezí 21 a 23 °C. 

Mimo toto optimum se tělo začíná čím dál více soustředit na regulaci vnitřní teploty na úkor nejen duševních, ale samozřejmě také fyzických schopností. Od přibližně 27 °C výše pak začíná nastupovat únava, která se může projevovat nebezpečnou nepozorností, ať už při vystavování faktury nebo při ovládání jeřábu nad hlavami kolegů. Příliš vysoké teploty mimochodem představují vážnější problém než opačný stav – horko snižuje soustředěnost a produktivitu zhruba o polovinu rychleji než chlad. Navíc čím vyšší teploty, tím více tělo zatěžuje také relativní vlhkost vzduchu, která je při teplotách pod 20 stupňů irelevantní.

„Tepelnou zátěží trpí zaměstnanci stejně jako žáci, pacienti, zákazníci či jiní uživatelé budov. A s tím, jak se donedávna nevídané teplotní extrémy stávají běžnými, kladou energetické renovace velkých budov čím dál větší důraz na efektivní řízení větrání a kvalitně zateplenou fasádu včetně oken s trojskly nebo stínící techniky. Platí přitom, že celek je víc než suma částí, tedy že klíčem k maximální efektivitě opatření je jejich vzájemné provázání,“ upozorňuje Miroslav Marada, předseda Asociace poskytovatelů energetických služeb (APES).

Dobrý příklad úspěšné integrace rozmanitých technologií představuje modernizace sídla Katastrálního úřadu pro Zlínský kraj završená v roce 2023. Zhruba polovina nákladů v celkové výši 48 milionů korun přitom nebyla způsobilá pro dotační podporu, takže kromě z vlastních zdrojů ji zadavatel financoval také formou EPC. Projekt zahrnoval řadu opatření zaměřených právě na vnitřní teplotní komfort, jako je zateplení budovy, nová okna a venkovní žaluzie či nová střecha. Tepelná zátěž se odvádí také novým centrálním nuceným větráním a aktivními chladicími trámy, které zajišťují klimatizaci místností. Spolu se zvýšením komfortu užívání budovy bylo dosaženo roční úspory spotřeby energií ve výši 57 procent.

Podobný projekt byl realizován také v Břeclavi. Po zateplení a výměně oken v komplexu budov Městského úřadu bylo třeba zlepšit tepelný uživatelský komfort v letních měsících. Součástí návazně realizovaného EPC projektu byl tedy i soubor technologických opatření zaměřených na ochlazení budov. Mezi implementované technologie patřila instalace venkovních žaluzií, rekonstrukce centrálního zdroje chladu a osazení nové FVE ke snížení provozních nákladů. O efektivitu se stará nový systém měření a regulace včetně IRC řízení potřeb vytápění a chlazení. Výsledkem EPC je vyšší komfort zaměstnanců a návštěvníků při užívání budovy a vnitřních prostor včetně dosažené úspory elektrické energie ve výši 25 procent a tepelné energie ve výši 40 procent.