Mají kraje hodně peněz?
Krajské samosprávy letos po delší době nedostanou od vlády peníze na silnice II. a III. třídy. Důvodem, podle vyjádření vlády, je dostatek peněz, které kraje mají uložené na bankovních účtech. Tedy dostatečně vysoké úspory, ze kterých kraje mohou financovat silnice, za které jsou odpovědné.
Souhrnný rozpočet krajů se v posledních dvou letech drží těsně pod objemem peněz, které do svých rozpočtů získávají obce bez Prahy. V roce 2023 byly dokonce vyšší. Vykazují i vyšší dynamiku. Mezi rokem 2019 a 2025 se zvedly o 54 %, zatímco v případě obcí bez Prahy o bylo o 46 %.
Peníze, které jim nepatří
Na rozdíl od obcí se však v rozpočtech krajů vyskytují peníze, které jim de facto nepatří. Jedná se o neinvestiční dotace, které krajům posílá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy a které jsou určeny na platy v regionálním školství. Kraje v tomto případě slouží jako „pošťák,“ který rozesílá peníze zřizovatelům škol a o jejich využití je tedy rozhodnuto předem.
Z dostupných údajů Ministerstva financí nelze přesně určit, jaká část z neinvestičních dotací, které kraje získávají, je určena pro převod na regionální školy. Podíl neinvestičních dotací, z nichž většinu tvoří na školy převáděné peníze, na celkových příjmech krajů, dosahuje více než 60 %. Tento podíl se v čase příliš nemění. Příjmy ze sdílených daní představují zhruba 30 % celkových příjmů krajů a zbývající část připadá na nedaňové příjmy a investiční dotace. Váha kapitálových příjmů je zanedbatelná.
Financování investic
Investice, včetně těch týkajících se silnic, mohou kraje financovat z peněz, které mají daný rok k dispozici, zejména ze sdílených daních, z těch, které ušetřily v předchozích letech, investičními dotacemi nebo dluhem. Kraje se mezi sebou významně liší ve všech uvedených zdrojích. A odlišují se i v dalších aspektech, které charakterizují jejich činnost. Podívejme se na některé.
Podíl kapitálových výdajů na příjmech ukazuje, jakou část z příjmů po odpočtu neinvestičních dotací (upravené příjmy), kraj věnoval na investice. Zde uvedené údaje jsou průměrem za období let 2021 až 2025. Za všechny kraje dosahuje tento údaj ročně 34 %. Pardubický, Plzeňský a Královéhradecký kraj vykázaly více než 40 % podíl, Olomoucký kraj pouze 25 % (viz graf 1).
Investiční dotace financují kapitálové výdaje krajů jako celku v posledních pěti letech v průměru ročně z 33 %. Karlovarský, Pardubický a Středočeský kraj získaly na financování kapitálových výdajů (opět průměr za roky 2021 až 2025) více než 40 % pomoc od státu v podobě investičních dotací. Zato Plzeňský kraj pouze 20 % a Ústecký pak 24 % (viz graf 2).
Plzeňský kraj tak investoval s nejnižší podporou státu, věnoval však na kapitálové výdaje druhou nejvyšší část svých příjmů očištěných od neinvestičních dotací. Pardubický kraj využil na investice rovněž značnou část svých příjmů a pomoc od státu byla rovněž vysoká. Ústecký kraj investoval podprůměrnou část svých příjmů a pomoc od byla rovněž pod průměrem za všechny kraje. Obdobně na tom byl i Zlínský kraj.
Úspory a dluh
Jedním z dalších zdrojů financování kapitálových výdajů jsou úspory a dluh. V roce 2025 se objem úspor krajů jako celku meziročně o 3 % snížil, objem duhu se nezměnil. Úspory se snížily ve všech krajích, s výjimkou kraje Libereckého, ve které se zvedly až o 13 %. Největší pokles zaznamenal Královéhradecký kraj, a to o 24 %. U dluhu je rozptyl mezi kraji mnohem větší. Meziročně vzrostl 4 krajům, pokles zaznamenalo 8 krajů. Jihočeský kraj nemá žádný dluh, a to již delší dobu, proto v této statistice chybí (tab. 1).
Objem upravených příjmů ovlivňuje dominantě podíl kraje na sdílených daních. Nejvyšší hodnotu upravených příjmů v přepočtu na obyvatele vykazuje kraj Vysočina. Nejnižší pak Jihomoravský kraj, který v roce 2025 dostal 55 % částky kraje Vysočina. Na posledních třech místech se octly vedle kraje Vysočina i Moravskoslezský a Jihomoravský kraj, tedy kraje s nejvyšším počtem obyvatel.
Nejvyšším příjmům kraje Vysočina v přepočtu na obyvatele odpovídá i nejvyšší objem peněz na bankovních účtech a čtvrtý nejnižší dluh. Karlovarský kraj měl druhé nejvyšší příjmy na hlavu a rovněž druhé nejvyšší úspory, ale, na rozdíl od předchozích dvou krajů, měl i druhý nejvyšší dluh na obyvatele.
Jihomoravský kraj vykázal nejnižší příjmy na obyvatele, nejnižší úspory a čtvrtý nejnižší dluh. Moravskoslezský kraj obdržel druhé nejnižší příjmy, vykázal třetí nejvyšší dluh a nadprůměrné úspory.
| Kraj | Upravené příjmy | Úspory | Dluh |
|---|---|---|---|
| Vysočina | 20 389 | 16 871 | 591 |
| Karlovarský | 19 676 | 15 826 | 4 482 |
| Jihočeský | 18 536 | 12 801 | 0 |
| Královéhradecký | 17 067 | 5 042 | 325 |
| Plzeňský | 16 066 | 8 322 | 407 |
| Olomoucký | 15 382 | 7 319 | 2 843 |
| Pardubický | 14 831 | 6 594 | 2 332 |
| Liberecký | 14 628 | 14 957 | 6 311 |
| Ústecký | 13 999 | 3 806 | 2 820 |
| Zlínský | 13 903 | 9 872 | 2 656 |
| Středočeský | 13 192 | 3 766 | 2 270 |
| Moravskoslezský | 11 583 | 8 256 | 3 025 |
| Jihomoravský | 11 220 | 3 174 | 1 908 |
| Krajský průměr | 14 523 | 7 620 | 2 206 |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Tři znaky hospodaření
Podívejme se na tři ukazatele, a to objem peněz na bankovních účtech (úspory), dluh a investiční aktivitu, a to jako jejich poměr k upraveným příjmům (viz tab. 2). V případě investic se, vzhledem k jejich možné volatilitě v jednotlivých letech, jedná o průměrnou hodnotu za posledních pět let.
Nejvyšší míru úspor koncem roku 2025 vykázal Liberecký kraj. Jeho úspory v tomto roce dokonce převýšily objem jeho upravených příjmů. Nadprůměrnou míru úspor však Liberecký kraj vykazuje již delší dobu. A totéž platí i pro jeho míru zadlužení. Přitom míra investic tohoto kraje byla podprůměrná. Vysokou míru úspor vykázal i kraj Vysočina, zatímco míra jeho zadlužení je hluboko pod průměrem a míra investic lehce nadprůměrná. Karlovarský kraj s třetí nejvyšší mírou úspor a třetí nejvyšší mírou zadlužení vykázal však jen podprůměrnou míru investic.
Ústecký kraj měl nejnižší míru úspor, čtvrtou nejvyšším míru zadlužení a podprůměrnou míru investic. Středočeský a Jihomoravský kraj měly značně podprůměrnou míru úspor, mírně nadprůměrnou míru zadlužení a míru investic na úrovni průměru.
| Kraj | Míra úspor | Míra zadlužení | Míra investic průměr |
|---|---|---|---|
| Liberecký | 102 % | 43 % | 32 % |
| Vysočina | 83 % | 3 % | 37 % |
| Karlovarský | 81 % | 23 % | 31 % |
| Moravskoslezský | 72 % | 26 % | 30 % |
| Zlínský | 71 % | 19 % | 29 % |
| Jihočeský | 69 % | 0 % | 36 % |
| Plzeňský | 52 % | 3 % | 41 % |
| Olomoucký | 48 % | 18 % | 25 % |
| Pardubický | 44 % | 16 % | 42 % |
| Královéhradecký | 30 % | 2 % | 41 % |
| Středočeský | 28 % | 17 % | 34 % |
| Jihomoravský | 28 % | 17 % | 33 % |
| Ústecký | 27 % | 20 % | 30 % |
| Krajský průměr | 52 % | 15 % | 34 % |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Jednotlivé kraje tedy mají poměrně značně rozdílné podmínky pro fungování. Nejenom se liší objemem peněz, které mají v rozpočtu k dispozici, rozdíly nalezneme i u jejich míry investic, úspor a zadlužení. To, že letos nedostanou peníze na silnice, za které jsou odpovědné, znamená, že budou také mít rozdílné možnosti, jak se s touto novou skutečností vyrovnat. Tím se rozdíly mezi kraji prohloubí!