Změna podpory na bydlení od 1. října

Nově schválená změna tzv. superdávky mění výpočet podpory na bydlení. Maximální výše nájmu, na kterou lze čerpat podporu (tzv. nájemní normativ), se již nebude určovat podle tří velikostních kategorií obcí. Nově bude mít odlišnou výši normativů každý okres. Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) bude normativy počítat pro každý okres zvlášť z údajů o nájmech tamních příjemců dávek. Změna by měla platit od začátku října.

Snaha lépe navázat výši dávky na ceny bydlení v různých částech Česka je správná. Velikost obce, podle které se výše podpory dosud určovala, totiž ceny bydlení odráží jen slabě. Analýza provedená společností PAQ Research upozorňuje na některé problémy.

Pět problémů

Uvedená změna je špatně provedená. V některých okresech ministerstvo pravděpodobně odvozuje výši podpory jen z desítek údajů o nájmech. Kvůli tomu může docházet k pěti problémům:

1. Normativy mohou v čase kolísat. Hrozí také jejich ovlivnitelnost velkými pronajímateli.
2. Odchylují se od tržních nájmů – někde normativ neodpovídá ani 75 % nájmů, jinde je převyšuje, podpora je tak nerovnoměrná.
3. V okresech s celkově nižším čerpáním dávek zůstávají normativy pod tamními cenami nájmů. Naopak tam, kde se více čerpají dávky, normativy lépe odráží tržní ceny. Může tak vznikat motivace ke stěhování do regionů, kde dávky čerpá hodně domácností, což by vedlo ke koncentraci sociálního vyloučení.
4. Napříč okresy se neopodstatněným způsobem zvětšují rozdíly mezi normativy pro tzv. zranitelné a nezranitelné domácnosti.
5. Výše normativů nebude někde růst se zvyšováním počtu členů domácnosti.

Pro zachování stabilních normativů společnost doporučuje, aby je stát odvozoval z větších skupin okresů, které mají podobnou úroveň nájmů. Podle navržených hodnot normativů se domníváme, že by mohlo jít o šest skupin okresů. Přesný návrh je však třeba vypočítat z podrobných dat o nájmech jednotlivých domácností, která má k dispozici MPSV.

Na větších skupinách regionů stojí i dávkové systémy v zahraničí. Německá dávka na bydlení využívá sedm pásem okresů (a větších obcí), které jsou odstupňované podle místní úrovně nájmů. Zavedení pásem by mohlo v Česku přispět k větší robustnosti normativů.

Pozn.: Graf zahrnuje 385 kombinací hodnot normativů pro nezranitelné domácnosti (pro 5 velikostích kategorií domácností v každém z 77 okresů. K odhadovanému mediánu tržního nájmu přičítáme částku na užívání bytu (podle § 28 zákona o DSSP), aby byly obě hodnoty srovnatelné.

Zdroj: hodnoty normativů (MPSV), odhad tržního nájmu (cenová mapa nájemního bydlení MF, ČSÚ: SLDB 2021, EU-SILC 2025)

Výpočet normativů

vyžaduje pozornost i v dalších částech. Aktuálně může být zkreslen starými nájemními smlouvami, údaji o nájmech v obecních bytech nebo naopak nadhodnocenými nájmy obchodníků s chudobou. Proto by MPSV mělo tyto efekty očišťovat a ověřovat, zda výsledné normativy odpovídají podmínkám v jednotlivých regionech. Může jít o srovnání s jinými zdroji dat, jako jsou cenové mapy Ministerstva financí. Také je třeba, aby MPSV transparentně uvádělo metodiku výpočtu normativů, včetně charakteristik vzorku, ze kterého vychází.

V aktuální podobě hrozí, že systém povede k nerovnému zacházení se žadateli v závislosti na tom, v jakém okrese žijí, jak velkou domácnost tvoří a zda patří mezi zranitelné osoby.

Jak fungují normativy?

Složka na bydlení, která je jednou z částí tzv. superdávky, pokrývá část nákladů na bydlení převyšující 30 % z příjmu domácnosti (při příjmu vyšším než dvojnásobek životního minima ještě o něco více než 30 %). Náklady na bydlení, které superdávka zohledňuje určuje tzv. normativní nájemné (ke kterému se ještě obvykle připočítává tzv. energetický paušál, v ilustrativním příkladu, ale energie zanedbáváme). Normativy stanovují maximální uznatelnou výši nájemného, která se použije při výpočtu části superdávky určené k pokrytí nákladů na bydlení. Pokud příjemce platí za nájem víc než normativ, jeho jakákoliv změna se projeví v dávce v poměru jedna ku jedné (snížení normativu o 1000 Kč znamená snížení dávky o 1000 Kč apod.).

Příklad: Domácnost s příjmem 20 000 Kč žije v bytě, za který platí nájem 10 000 Kč měsíčně, což odpovídá normativu (náklady na energie zanedbáváme). 30 % z příjmu domácnosti, které musí domácnost vynaložit na bydlení z vlastní kapsy, činí 6000 Kč. Složka na bydlení pak pokryje zbytek nákladů na bydlení – tedy 4000 Kč. Výše složky je totiž daná rozdílem mezi uznatelnými náklady na bydlení a určenou částí příjmů domácnosti. (Pro jednoduchost také předpokládáme, že příjem nepřesahuje dvojnásobek životního minima).

Pokud by v daném místě byl normativ o tisíc korun nižší, složka na bydlení by činila jen 3000 Kč (tedy o 1000 Kč míň). Jako uznatelné náklady na bydlení se totiž nepoužijí skutečné náklady na bydlení, ale výše normativu.

MPSV nájemní normativy stanovuje pomocí dat o nájmech od současných příjemců části superdávky na bydlení (složky na bydlení). Pro domácnosti, které nejsou zranitelné, vychází z mediánu nájmů současných příjemců v daném okrese v dané kategorii velikosti domácností, pro zranitelné domácnosti ze 75. percentilu. K těmto hodnotám se ještě přičítá částka určená na úhradu nákladů spojených s užíváním bytu. Částka je stanovena zákonem ve výši 880 Kč pro jednočlenné domácnosti až po 1820 Kč pro pěti a vícečlenné u nezranitelných domácností a 1310 až 2380 Kč pro zranitelné domácnosti. Nájemní normativ pak tvoří součet 50./75. percentilu nájmu příjemců a zmíněné částky na úhradu nákladů.