Co ještě udělat, a co už nechat novému zastupitelstvu
Ani před komunálními volbami se obec nesmí zastavit. Současně však nastává chvíle, kdy je vhodné oddělit rozhodnutí nezbytná od těch, která mohou počkat na novou politickou reprezentaci.
vKomunální volby mají jednu zvláštnost. Zatímco pro veřejnost představují především okamžik rozhodování o tom, kdo bude obec v dalších čtyřech letech řídit, uvnitř radnic jde o poměrně komplikované přechodné období. Běžný provoz obce se nezastaví, faktury chodí dál, investice pokračují, běží veřejné zakázky, dotační projekty mají své termíny a současně už začíná příprava rozpočtu na následující rok.
Starosta přitom několik týdnů před volbami neví, zda za dva měsíce bude stát v čele stejné obce, sedět v opozici, nebo už nebude členem zastupitelstva vůbec.
Právě proto mají poslední týdny volebního období svá specifická pravidla. Ne všechna jsou napsána v zákoně. Část z nich vychází spíše z principu odpovědného hospodaření, kontinuity veřejné správy a elementární politické kultury.
Před volbami se pravomoci nezmenšují
První omyl, se kterým se lze v praxi setkat, spočívá v představě, že se s blížícími volbami pravomoci dosavadních orgánů obce postupně zmenšují. Tak tomu není.
Do voleb vykonávají zastupitelstvo, rada i starosta své zákonné pravomoci standardním způsobem. Zákon nestanoví žádnou předvolební ochrannou lhůtu, během níž by například zastupitelstvo nesmělo rozhodnout o významném majetku, investici nebo jiném zásadním kroku.
Obec tedy může rozhodovat i několik dní před volbami. Z toho ovšem ještě neplyne, že každé rozhodnutí, které přijmout může, také přijmout má.
Existuje totiž podstatný rozdíl mezi otázkou: „Je to ještě právně možné,” a otázkou: „Je rozumné, aby o tom rozhodovalo končící zastupitelstvo. Právě druhá otázka by měla být v posledních týdnech volebního období položena častěji.
Co dokončit a co už nechat nástupcům
Nebylo by správné, aby se obec měsíc před volbami zastavila. Musí pokračovat investice, musí být hrazeny závazky, běží dotační projekty, veřejné zakázky i běžná agenda.
Pokud je rozhodnutí časově nezbytné nebo navazuje na dříve schválený postup, zpravidla není důvod jej pouze kvůli volbám odkládat.
Jinou kategorii představují nová strategická rozhodnutí, která nejsou časově nezbytná a významně omezí rozhodovací prostor budoucího zastupitelstva. Může jít například o prodej významného majetku, dlouhodobý pronájem, nový úvěr, zahájení rozsáhlé investice nebo uzavření dlouhodobé smlouvy s významným finančním dopadem.
Takové rozhodnutí nemusí být nezákonné jen proto, že bylo přijato týden před volbami. Přesto může být legitimní otázka, proč nemohlo několik týdnů počkat.
Test posledního měsíce: Musíme rozhodnout právě nyní? Co se stane, pokud rozhodne až nové zastupitelstvo? Omezujeme tím významně rozhodovací prostor nové reprezentace?
Co se skutečně stane v okamžiku voleb
Tady začíná právně zajímavější část. Dnem voleb končí mandát dosavadních členů zastupitelstva, a tím končí i dosavadní zastupitelstvo. Obec se však nemůže ocitnout bez vedení.
Zákon o obcích proto vytváří mechanismus kontinuity. Podle § 107 zákona o obcích dosavadní starosta vykonává v období ode dne voleb do zvolení nového starosty nebo místostarosty své pravomoci i nadále. Své pravomoci vykonává rovněž dosavadní místostarosta.
Podobně je řešena rada obce. Podle § 102a zákona o obcích pokračuje dosavadní rada ve výkonu svých pravomocí i po skončení funkčního období zastupitelstva až do zvolení nové rady za podmínek stanovených zákonem.
Nejde přitom pouze o jakousi nouzovou správu radnice. Ministerstvo vnitra ve své metodice ke správě obce ode dne voleb do zvolení nových orgánů popisuje tento mechanismus jako zajištění kontinuity správy obce. Volbami může skončit politický mandát zastupitele, ale odpovědnost za chod obce nekončí v sobotu po sečtení hlasů.
Mezidobí, kdy nové orgány ještě nejsou
Období mezi volbami a ustavením nových orgánů je z hlediska řízení obce pozoruhodné. Dosavadní zastupitelstvo již neexistuje. Nově zvolení zastupitelé sice získávají mandát, ale nové vedení obce ještě nemusí být zvoleno.
Kontinuitu proto zabezpečuje zejména dosavadní starosta, místostarosta a rada. Dosavadní starosta přestává vykonávat své pravomoci okamžikem zvolení nového starosty nebo alespoň místostarosty. Dosavadní rada pokračuje do okamžiku, který zákon spojuje se zvolením nové rady.
To může vést k situaci, která je pro veřejnost poněkud paradoxní. Starosta, který ve volbách vůbec neuspěl a nebude členem nového zastupitelstva, může ještě po volbách vykonávat pravomoci starosty. Není to prodloužení jeho politického mandátu. Je to zákonný mechanismus zajišťující kontinuitu správy obce.
Ustavující zastupitelstvo není jen slavnostní schůze
Klíčovým okamžikem se následně stává ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva. Jeho základním obsahem je složení slibu členů zastupitelstva, volba starosty, místostarosty a dalších členů rady, zřízení finančního a kontrolního výboru a rozhodnutí o tom, které funkce budou vykonávány jako uvolněné.
Ustavujícímu zasedání zpravidla předsedá dosavadní starosta, a to i tehdy, pokud sám nebyl do nového zastupitelstva zvolen, do okamžiku zvolení nového starosty nebo místostarosty. Symbolicky je to vlastně velmi přesné. Starý starosta přivede obec až k okamžiku, kdy její řízení převezme nové vedení.
Největší dárek nástupci není prázdný stůl
Odcházející starosta někdy považuje za ideální předání situaci, kdy po něm nezůstane žádný problém. Ve skutečnosti může být mnohem důležitější něco jiného: Nový starosta by měl přesně vědět, jaké problémy na stole jsou.
Radnice není firma, kterou lze během několika hodin inventarizovat. Nové vedení potřebuje rychle zjistit, kolik má obec skutečně volných peněz, jaké má smluvní závazky, které investice jsou rozestavěné, jaké dotační podmínky musí dodržet, jaké veřejné zakázky probíhají a jaká rozhodnutí bude nutné přijmout během několika následujících týdnů.
Z tohoto pohledu může mít větší cenu několik dobře připravených stránek aktuálních problémů, než deset předávacích porad.
Peníze na na účtu nemusí znamenat zdroje k utracení
Zvláštní pozornost si zaslouží ekonomika obce. Informace o zůstatku bankovního účtu sama o sobě novému vedení téměř nic neříká.
Obec může mít na účtech sto milionů korun, ale osmdesát milionů může být fakticky určeno na již uzavřené smlouvy, rozestavěné investice nebo dotační projekty. Nový starosta proto potřebuje znát nikoliv pouze stav účtu, ale skutečně disponibilní finanční prostor obce.
Předávací ekonomická informace by měla ukázat stav peněžních prostředků, očekávané příjmy a výdaje do konce roku, úvěry, významné smluvní závazky, rozpracované investice, dotační projekty, stav pohledávek a závazků a očekávaný výsledek hospodaření.
Ještě důležitější je provozní hospodaření. Nové vedení by mělo vědět, zda obec dokáže ze svých běžných příjmů financovat běžný provoz, a kolik jí následně zbývá na investice a splácení dluhů. Jednorázový rozpočtový přebytek může vypadat výborně. Pro dlouhodobé řízení obce je však důležitější její schopnost vytvářet opakovaný provozní přebytek.
Největší dluh někdy v rozvaze jako úvěr nenajdeme
Při předávání obce nestačí říci: „Nemáme žádné úvěry.” Obec může být bez bankovního dluhu a současně mít významné dlouhodobé smluvní závazky.
Servisní smlouvy, energetické kontrakty, dlouhodobé nájmy, budoucí spolufinancování projektů nebo provozní náklady nově vybudovaných zařízení mohou ovlivňovat rozpočty dalších zastupitelstev stejně výrazně jako klasický úvěr.
Mnohem zajímavější otázkou proto je: Kolik budoucích příjmů obce už budoucí zastupitelstvo fakticky nemůže použít podle svého? Teprve odpověď na ni ukazuje skutečnou finanční svobodu obce.
A do toho všeho - rozpočet na příští rok
Komunální volby přicházejí v nepříjemném okamžiku rozpočtového cyklu. Příprava rozpočtu následujícího roku už musí běžet, politické vedení, které jej bude schvalovat, ale ještě nemusí být známé.
Řešením rozhodně není přípravu rozpočtu zastavit. Úřední aparát by měl připravit co nejkvalitnější technický základ . Odhad daňových příjmů, mandatorní a smluvní výdaje, požadavky příspěvkových organizací, pokračující investice, dotační projekty, dluhovou službu a další výdaje, kterým se obec prakticky nemůže vyhnout.
Naopak určitý prostor by měl zůstat pro politické priority nové reprezentace. Rozpočet připravený tak dokonale, že novému zastupitelstvu nezůstane žádný prostor pro vlastní rozhodování, nemusí být známkou dobrého předání obce.
Praktický předávací protokol
Kdybych měl celé předání obce zredukovat na jediný dokument, nebyl by to několikasetstránkový šanon. Byla by to mapa prvních 100 dní. Deset informací a čtyřbodové odpovědi na otevřené problémy.
Na několika stranách by nový starosta měl najít zejména následující informace: 1. Aktuální finanční kondici obce a skutečně disponibilní peněžní prostředky 2. Předpokládaný výsledek hospodaření běžného roku 3. Rozpracované investice včetně zbývajících finančních nároků 4. Přehled úvěrů a dalších dlouhodobých závazků 5. Nejvýznamnější smlouvy a jejich budoucí finanční dopady 6. Probíhající veřejné zakázky 7. Dotační projekty a nejbližší závazné termíny 8. Ekonomickou situaci příspěvkových organizací 9. Stav přípravy rozpočtu následujícího roku 10. Seznam rozhodnutí, která bude nutné přijmout během prvních 30, 60 a 100 dnů.
U každého otevřeného problému přitom stačí odpovědět na čtyři otázky: - Co to je? - Do kdy musíme rozhodnout? - Kolik to bude stát? - Co se stane, pokud nic neuděláme?
To je praktický předávací protokol, možná lepší než desítky stran formálních informací.
Poslední dny není čas na vyprazdňování kanceláře
Konec volebního období nemusí být obdobím, kdy se radnice přepne do režimu čekání. Naopak může jít o jeden z nejdůležitějších měsíců celého čtyřletého období.
Není totiž podstatné pouze to, v jakém stavu starosta obec za čtyři roky přivedl k volbám. Stejně důležité je, v jakém stavu ji dokáže předat dál.
Dobře spravovaná obec se nepozná podle toho, že po volbách nemusí nové vedení nic řešit. Taková obec pravděpodobně neexistuje. Pozná se podle toho, že nové vedení během několika hodin zjistí, co musí řešit, kdy to musí řešit, kolik to bude stát a kde na to vezme peníze.
A platí to i v případě, že nový starosta bude nakonec tentýž člověk jako ten starý.
Kdybych po volbách zjistil, že už starostou nebudu, co bych chtěl, aby po mně můj nástupce našel na stole? Odpověď na tuto otázku je zároveň docela dobrým návodem, k tomu co ještě udělat, a co už nechat novému zastupitelstvu dělat během posledního měsíce volebního období.
Poznámka : Právní část článku vychází zejména z § 102a a § 107 zákona č.128/2000 Sb., o obcích, a z metodických materiálů Ministerstva vnitra ke správě obce ode dne voleb do zvolení nových orgánů obce.