Tichý oddíl pomáhá snížit recidivu vězňů

Spolek Vězeňská duchovenská péče zorganizoval pestrý program pro delegaci norských a švédských kaplanů a dalších odborníků, kteří přijali pozvání spolku a navštívili Českou republiku. Pracovní setkání bylo zaměřené především na sdílení zkušeností v oblasti vězeňské duchovní služby a fungování tzv. Tichého oddílu. Ten vznikl v pardubické věznici i za podpory Pardubického kraje po vzoru norského projektu Retreat. Je zaměřen na sebepoznání, odpuštění a změnu životních postojů odsouzených.

Hosté z Norska a Švédska se setkali s generálním ředitelem Vězeňské služby Tomášem Hůlkou a poté také na Biskupství královéhradeckém s biskupem Janem Vokálem. Největší pozornost byla zaměřena na Věznici Pardubice. Kaplani se seznámili se zdejší podobou jejich projektu Retreat, který zde má název Tichý oddíl a v pardubické věznici se uskutečňuje dvanáctkrát do roka. Ve věznici je doprovázel ředitel Jaroslav Rozsíval a také byli hosty náměstka hejtmana Pardubického kraje, Pavla Šotoly. Pavel Šotola byl součástí české pracovní skupiny, která v minulosti navštívila několik norských věznic.

Norskou skupinu vedla biskupka Church of Norway Kari Mangrud Alvsvåg, zodpovědná za vězeňskou duchovní službu v Norsku. Společně s ní přijeli kaplani Jo Inge Bolstad, Jan Kay Krystat a bývalá vrchní dozorkyně ve věznici Halden Mona Irene Nordengen, která dnes působí na biskupství ve Fredrikstadu v oblasti sociální a pastorační práce.

Ze Švédska přijela jedna ze zakladatelek Retreatu Sofi Anna Lindsfors. Přivezla s sebou absolventa tohoto projektu Henrika Stroma, bývalého odsouzeného, který sám program dnes vede. Jeho osobní zkušenost byla mimořádně cennou součástí společného setkání.

„Pardubický kraj je velmi inovativní v nastavení různých systémů, kde využívá dobrou praxi ze zahraničí. Vyplatilo se nám to v péči o ohrožené děti i v zařízeních pro zdravotně postižené. Vězeňství je pro nás nové téma, ve kterém sice nemáme přímé kompetence, ale můžeme pomoci při uskutečňování změn, které jsou na velmi podobných principech, jako je transformace našich zařízení. Za našimi hosty ze Skandinávie jsou především výsledky, a to mnohem menší recidiva těch, kteří vězením prošli, než u nás,“ uvedl Pavel Šotola s tím, že návštěva věznice Halden v Norsku pro něj byla skutečným wow efektem.

Zároveň se zajímal o to, jak se podařilo změnit postoje dozorců a dalšího personálu věznic. „V Norsku procházejí všichni dozorci dvouletou Akademií, jeden rok je teoretický a jeden praktický a po celou dobu jsou jako zaměstnanci placeni. Nový způsob jednání je založen na důstojnosti a normálnosti, ale samozřejmě je na prvním místě bezpečnost. Počítá se s tím, že po odpykání trestu odsouzení z věznice odejdou a stanou se běžnými sousedy, musí být proto připraveni převzít odpovědnost sami za sebe. Na retreatech se podílí vězeňská služba s Norskou církví a Armádou spásy,“ sdělila norská biskupka.

Se čtyřmi účastníky Tichého oddílu se Skandinávci setkali ve Věznici Mírov. Ti jim vyprávěli své dojmy a zkušenosti, které absolvováním projektu získali. Po návratu pokračují v dalších duchovních aktivitách, například ve standardizované aktivitě Genesis s místními kaplany.

Spolupráce Pardubické věznice s Pardubickým krajem pokračuje i v dalších oblastech, jak o tom hovoří hejtman Martin Netolický, který se projektu od začátku aktivně účastní: „Snažíme se spolu s našimi příspěvkovými organizacemi vyhledávat pracovní činnosti, které by mohli někteří vězni pro nás vykonávat. Delší dobu s věznicí spolupracuje Východočeské muzeum při úpravě valů kolem Zámku Pardubice a přidávají se i další organizace. Nejnovějším projektem bude výzdoba interiéru Tichého oddílu od studentů naší Uměleckoprůmyslové školy v Ústí na Orlicí.“

Smyslem setkávání a sdílení mezinárodních zkušeností je hledání dalších a dalších cest, jak ve vězeňském prostředí podporovat člověka, tak, aby se chtěl změnit.