Územní samospráva v ČR hodně spoří a investuje a málo dluží

V těchto dnech, kdy se blíží volby do zastupitelstev územních samosprávných celků, je vhodné porovnat, jak hospodaří samosprávy v Česku a v ostatních zemích Evropské unie. Porovnáme rovněž vybrané údaje rozpočtového hospodaření jednotlivých segmentů naší samosprávy – krajů, hlavního města Prahy a ostatních obcí.

Podle údajů Eurostatu vykázala územní samospráva České republiky v roce 2025 nejvyšší podíl úspor na hrubém domácím produktu v rámci zemí Evropské unie. Její podíl ve výši 7,4 % byl dvakrát vyšší než u další země v pořadí a více než třikrát vyšší než průměr za 27 zemí Evropské unie. Ve 13 zemích byl podíl úspor územní samosprávy pod průměrem. O rok dříve byl podíl úspor naší územní samosprávy ještě vyšší, a to 7,7 %.

Souběžně s vysokým podílem úspor na HDP vykázaly investice české územní samosprávy v roce 2024 pátý nejvyšší podíl na HDP, konkrétně to bylo 2,1 %. Českou republiku předstihla pouze územní samospráva Švédska, Rumunska, Finska a Francie. Podprůměrný podíl investic na HDP mělo 16 zemí EU. Průměr za všechny země EU byl 1,6 %.

V roce 2025 se dluh české územní samosprávy podílel na HDP pouze 1 %. Jedná se o šestý nejnižší podíl v rámci zemí EU. Průměrná hodnota za 27 zemí EU dosáhla výše 5,2 %. Nižší podíl než Česká republika vykázala jen územní samospráva Malty, Řecka, Maďarska, Bulharska a Litvy.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Tři segmenty samosprávných celků

V České republice zahrnuje územní samospráva kraje, hlavní město se zvláštním postavením a ostatní obce. Nejvyšší podíl na celku vykazují obce bez Prahy, a to u všech třech ukazatelů. Nejvýraznější převahu mají v případě podílu na dluhu a dále na investicích, méně výraznou na úsporách.

Dluh ostatních obcí se na celkovém dluhu územní samosprávy podílel koncem loňského roku téměř 70 %, 23 % dluhu připadlo na kraje a Praha se podílela pouhými 8 %. Objem dluhu ostatních obcí se v roce 2025 navíc meziročně zvýšil, na rozdíl od krajů a Prahy, ve kterých došlo k poklesu.

Investice – v roce 2025 uskutečnily obce bez Prahy 63 % investic územní samosprávy. A svůj podíl zvýšily. Z celkového objemu investic připadlo na kraje 24 % a na Prahu pak 12 %. Objem investic, které ostatní obce uskutečnily v roce 2025, se meziročně zvedl. Podíl krajů a zejména Prahy na celkových investicích územní samosprávy meziročně poklesl.

Úspory – v roce 2025 se objem peněz na bankovních účtech meziročně zvýšil pouze v Praze. Na celku se podílela 37 %. Podíl ostatních obcí a krajů na úsporách územní samosprávy se meziročně o jeden procentní bod snížil. Ostatní obce držely na bankovních účtech 47 % celkových úspor územní samosprávy v tomto roce a kraje pak 16 %.

Struktura úspor, investic a dluhu

O tom, jak se bude vyvíjet objem úspor, investic a dluhu celé územní samosprávy v České republice rozhodují ostatní obce. Ty mají ve všech těchto ukazatelích majoritu. Praha má poměrně vysoký podíl na úsporách územní samosprávy, naproti tomu velmi nízký podíl na dluhu.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Vývoj v posledních 15 letech

Dále se podíváme, jak se měnily úspory, investice a dluh územní samosprávy v návaznosti na vývoj příjmů mezi rokem 2010 a 2025. Zde uváděné ukazatele porovnávají průměrný roční růst příjmů, úspor a dluhu v daném období. A rovněž změny v míře úspor, investic a zadlužení krajů, Prahy a ostatních obcí.

Kraje

V letech 2010 až 2025 se celkové příjmy krajů zvyšovaly v průměru ročně o 7 %. Dluh rostl o 8 % a zdaleka nejvyšší průměrnou dynamiku vykázal objem peněz krajů na bankovních účtech, a to 14 %. Objem úspor krajů tak vykázal dvakrát vyšší průměrné roční tempo růstu oproti jejich příjmům.

Rozdílné průměrné tempo růstu příjmů a úspor se nemohlo nepromítnou do výrazných změn v poměru jejich úspor a dluhu k jejich příjmům. V roce 2010 potřebovaly kraje pro své hospodaření méně než třetinový podíl úspor na příjmech a dvakrát vyšší míru zadlužení při stejném podílu kapitálových výdajů na příjmech než o 15 let později.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Praha

Nejpozoruhodnější přeměnou prošlo hospodaření hlavního města. Před 15 lety mu stačila míra úspor ve výši 27 %, loni to bylo již 115 %. Znamená to, že v roce 2025 objem peněz na bankovních účtech Prahy převýšil objem jejích celoročních příjmů. Tak vysokou míru úspor vykazují jen velmi malé obce. S růstem míry úspor klesala míra zadlužení, a to až osminu z počátku období. Praha si prakticky nepůjčovala, jenom splácela, a přitom stíhala i odkládat značnou částku peněz stranou. Tento vývoj se podepsal na výrazném poklesu míry investic.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Obce bez Prahy

Míra úspor ostatních obcí se v daném období více než zdvojnásobila, naproti tomu se míra zadlužení o více než třetinu snížila. Na rozdíl od krajů a Prahy zvýšily ostatní obce i míru investic, a to až na 34 %. Přitom ještě v roce 2010 byla míra investic Prahy a ostatních obcí shodná.

Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.

Zavěrem

Územní samospráva ještě před 15 lety fungovala s mnohem nižší mírou úspor a vyšší mírou zadlužení. A nedá se říct, že by dříve hospodařila špatně. Dluh využívala pro financování investic a nedržela na účtech v bance nadměrné množství peněz. Během celého období se úspory územní samosprávy zvyšovaly rychleji než její příjmy.

Kraje si udržely obdobnou míru investic jak na počátku daného období, tak i na jeho konci. Praha vykázala podstatně vyšší míru investic na počátku období než na jeho konci. Obce bez Prahy navzdory vyšší míře úspor a nižší míře zadlužení na konci období vykázaly vyšší míru investic než na jeho počátku.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CRIF, a. s.