Jak řídit Prahu efektivně

Je Praha podle objektivních kritérií řízena dobře? Jak má nakládat se svým rozpočtem? Investovat, nebo šetřit na velké projekty? Jaké jsou vztahy se státem? A mají politici sedět v městských firmách? Nejen na tyto otázky hledali odpovědi hosté již osmé veřejné debaty iniciativy Pražská agenda – a poslední před říjnovými komunálními volbami – tentokrát pod názvem „Jak Prahu řídit efektivně.“

Debata se konala pod záštitou České komory architektů (ČKA). V sále PressCentru ČTK sledovali hosté dva diskusní panely moderované představiteli pořádajícího Strategeo Institute Janem Macháčkem a Veselinem Vačkovem.

Názory odborníků

V prvním panelu debatovali odborníci, kteří mají se správou a řízeními metropole bohaté zkušenosti – hlavní ekonom společnosti Natland Petr Bartoň, vedoucí kanceláře EKON Institutu plánování a rozvoje HMP Jan Krtička, výkonný ředitel CETA Aleš Rod a ekonom a makroekonomický analytik Petr Zahradník.

Diskutující se shodli na tom, že výše prostředků ležících na účtech hlavního města se už stává problémem. Zatímco vedení města je hájí jako nutný „polštář“ pro očekávané obří investice do stavby městského okruhu, metra D a dalších, podle ekonomů jde pro Prahu o velmi nevýhodný postup.

„Snažit se stavět něco tak zásadního jako metro za vlastní, to nedělá nikdo. Kdo staví investice za vlastní, není investor. Normální postup je, že máte projekt, plán, kolik to bude stát. A když jste město, půjčí vám každý, a takovému dobrému dlužníkovi, jako je Praha, za nejnižší možnou úrokovou sazbu,“ uvedl například Petr Bartoň s tím, že peníze, které Praha drží, již mohly přinášet další prospěch.

„Vlastní peníze jsou nejdražší a zároveň nejpomalejší, musíte je nejprve naspořit a pak investovat. To je princip, který Prahu strašně zdržuje. Město, které hospodaří systematicky s přebytkem, není dobrý hospodář – účelem města totiž není vytváření přebytku. Přebytek není zisk, to je jen špatně naplánované hospodaření. Peníze se neinvestují, a ani jejich zhodnocování na finančním trhu není správná cesta. Je dobře, že město má nyní Metropolitní plán (MP), tedy koncepci rozvoje, a teď by se nemělo bát se nadechnout,“ dodal Aleš Rod.

„Metropolitní plán (MP) předpokládá velký rozvoj, okruh a metro nejsou jediné investiční akce města. Předpokládá se, že investiční náročnost projektů dosáhne vyšších stovek miliard. Standardní příjmy by nestačily, nějaké vlastní financování je proto nezbytné,“ oponoval Jan Krtička.

Pohled politiků

Ve druhém panelu zasedli zástupci pražské politiky, většinou kandidáti na primátora Prahy – náměstek primátora HMP Petr Hlaváček (STAN), místostarosta MČ Praha 4 Jan Hušbauer (ANO), zastupitelka MČ Praha 4 Tereza Nislerová (Piráti), 1. místostarosta MČ Praha 10 Tomáš Pek (SPOLU) a zastupitelé HMP Adam Scheinherr (Praha sobě) a Milan Urban (SPD).

„Jsem rád, že ekonomové potvrdili moje slova, že držet peníze na účtech je špatně. Dnes je to 205 miliard, to je nevyužitý investiční potenciál za posledních 8 let. I se započtením financování všech 25 staveb, které má dnes město v plánu, to za další čtyři roky bude 290 miliard. Nejde jen o velké stavby, je potřeba investovat i do jiných oblastí – bydlení, bezpečnost, například obnova sídlišť. Jasné financování, jasný projekt, jasná manažerská odpovědnost,“ uvedl Jan Hušbauer (ANO).

„Díky MP máme poprvé digitální materiál, z něhož můžeme vyčíst potřebné investice. Už to není jen nějaký součet slibů a přání. A na příštích 35 let vychází tato částka ve výši 800 miliard. Plus například dalších 220 miliard za metro E. Ne na všechno se dá půjčit. Peníze na účtech a dluhové financování by mělo být v nějaké rozumné rovnováze. Myslím, že už za 4 roky bude rozpočet dost vyčerpán,“ oponoval Petr Hlaváček (STAN).

„V tomto funkčním období proinvestovalo 80 % toho, co bylo naplánováno. Využívali jsme i půjčky, například na Dvorecký most či metro D. Nyní je prioritou výrazně postoupit s vnitřním okruhem a také stavět městské byty. Tam opravdu je možné využít bankovní financování. Evropská investiční banka je připravená nám poskytnout výhodný úvěr na minimálně 20 miliard, což by vystačilo zhruba na 4 tisíce městských bytů,“ uvedla Tereza Nislerová (Piráti).

„Byl bych nerad, kdyby se město dostávalo do zásadního dluhu. Těch infrastrukturních staveb je tolik, že kdyby se nám to pak sešlo najednou, budeme mít problém s tím to splácet. Nicméně jsou oblasti, kde je rozumné stavět na dluh, například výstavba bytů, protože ta je rovnou spojená s užitkem, tedy s výběrem nájemného, z něhož se dluh může splácet,“ uvedl Tomáš Pek (SPOLU).

„Je chybou, že současná koalice odložila spoustu projektů, které mají i stavební povolení. Což je velká chyba, v důsledku to vede k jejich zdražení. Ale myslím, že musíme mít na účtu dostatek peněz, protože investiční aktivita bude obrovská. Ale podle mne bychom si mohli půjčit na dostupné bydlení – například všechny byty převést do investičního fondu, který by za půjčky ručil byty,“ uvedl Adam Scheinherr (Praha sobě).

„Kolik peněz jsme reálně schopni v příštím funkčním období proinvestovat? Smysluplné investice, které jsme schopni realizovat, představují něco kolem 20 miliard. Takže podle mého názoru hromadění peněz bude pokračovat,“ dodal Milan Urban (SPD).

Výzkum názorů Pražanů

Podle exkluzivního průzkumu – Pražská agenda: Řízení Prahy, finance, efektivita, který pro Pražskou agendu vypracovala agentura STEM/MARK, řízení hlavního města je obyvateli hodnoceno průměrnou známkou 3,4 – pozitivněji mladými lidmi, negativněji seniory. Dvě třetiny dotázaných se domnívají, že Praha dostatečně nevyužívá svůj ekonomický potenciál. Praha by podle většiny dotázaných neměla držet finanční rezervy na velké strategické projekty.

Peníze by utratili již nyní, především za dostupné bydlení a zlepšení dopravní infrastruktury, zdravotnictví a bezpečnosti. Volají také po zjednodušení administrativních procesů, které zhoršují efektivitu práce magistrátu, která se podle většiny dotázaných za poslední dobu nijak nezlepšila. Pomoci by měla především digitalizace komunikace s úřady. Odmítají také, aby politici z vedení města zasedali v orgánech městských společností; hlavním kritériem by měla být odbornost.

Inciativa Pražská agenda kromě pravidelných odborných debat přináší i výzkumy veřejného mínění, podcasty a doporučení pro město. Strategeo Institute očekává, že tyto výstupy mohou sloužit jako podněty i pro politické subjekty kandidující v komunálních volbách a nastavit zrcadlo jejich programům a konkrétním návrhům z hlediska odbornosti a kompetentnosti.