Novela stavebního zákona byla vyhlášena ve Sbírce
Už od prosince se lidem zkrátí lhůty pro námitky a omezí možnosti soudní obrany
Novela stavebního zákona byla dnes vyhlášena ve Sbírce zákonů. První vlna změn tak nabude účinnosti už 1. prosince 2026. Zásadní změny pravidel pro povolování staveb začnou platit prakticky bezprostředně a bez dostatečné přípravy veřejnosti, obcí i stavebních úřadů. Prosincová účinnost se týká pouze části novely. Většina změn začne platit od 1. ledna 2027, některé institucionální změny pak od roku 2028.
Od prosince se například zkrátí lhůta pro podávání námitek účastníků stavebního řízení na pouhých 10 dní a lhůta pro vznesení námitky podjatosti na jeden týden. Novela zároveň omezuje obsah námitek i možnosti soudní obrany. Významné změny se týkají také posuzování staveb v zastavitelném území, kde se nově za určitých podmínek nebude posuzovat například krajinný ráz ani ochrana zemědělského půdního fondu.
„Novela stavebního zákona už od prosince omezuje práva lidí a obcí, zatímco investorům přináší nové výhody. Veřejnost i obce budou mít méně času na podání námitek i méně možností bránit se u soudu. Stavebníci naopak získávají silnější procesní postavení a možnost vybrat si, podle jakých pravidel se jejich záměr posoudí. Novela navíc ruší zvláštní režim pro dostupné nájemní bydlení, zatímco developerským projektům otevírá nové možnosti. Je tak zřejmé, čí zájmy posiluje,“ upozorňuje Anna Vinklárková, odbornice Arniky.
Novela ruší zvláštní ustanovení pro povolování domů určených pro dostupné nájemní bydlení a zároveň zavádí novou kategorii staveb s převažující funkcí bydlení a podlahovou plochou od 10 000 m2.[1] Rozhodující je přitom pouze velikost projektu, nikoli to, zda jde o dostupné nájemní bydlení, nebo investiční či rekreační byty.
Naopak menší bytové domy – se zastavěnou plochou do 500 m2, nejvýše čtyřmi nadzemními podlažími, výškou do 9 metrů a nejvýše jedním podzemním podlažím – nově zařazuje mezi jednoduché stavby, pro které platí jednodušší povolovací režim. Rozšiřují se také možnosti využití zrychleného řízení, nově například i u záměrů vyžadujících výjimku ze zákona o ochraně přírody a krajiny. Rozhodnutí vydaná ve zrychleném řízení navíc už nemusí být zveřejněna na úřední desce, což dále omezuje informování veřejnosti.
Novela naopak výrazně posiluje procesní postavení stavebníků. Ti mohou předkládat vlastní návrh stavebního povolení a nově si mohou vybrat, zda se jejich záměr bude posuzovat podle právního stavu a územního plánu platných ke dni podání žádosti, nebo – pokud o to požádají – ke dni vydání rozhodnutí. Mohou si tak zvolit variantu, která je pro ně výhodnější. Stavební úřad jim navíc musí dát prostor reagovat, pokud chce žádost zamítnout nebo stanovit podmínky, které odporují jejich podkladům. Zatímco práva veřejnosti se omezují, novela tak stavebníkům poskytuje větší právní jistotu a výhodnější procesní postavení.
Arnika bude dopady nové právní úpravy sledovat a upozorňovat na její důsledky pro ochranu veřejných zájmů, udržitelný rozvoj měst a práva samospráv i obyvatel.
Poznámky
- § 5 odst. 7 a 8 zavádí definici stavby pro hromadné bydlení – stavba nebo soubor staveb s převažujícím bydlením od 10 000 m2 podlahové plochy. Zároveň stanoví, že plánování, příprava, výstavba a provoz veřejné infrastruktury a vyhrazených staveb jsou ve veřejném zájmu. Důležité: Novelizační bod 689, který rozšiřuje výčet vyhrazených staveb v příloze č. 3 (včetně staveb pro hromadné bydlení), nabývá účinnosti až 1. 1. 2027.