Podpora rozvoje venkova
Není žádným tajemstvím, že současná situace na venkově v České republice není příliš příznivá -- na mnoha místech není vyhovující infrastruktura, ve venkovských oblastech je nedostatek pracovních příležitostí a často brání dalšímu rozvoji obtížná dopravní dostupnost.
Nezaměstnanost ve venkovských oblastech je vyšší než ve městech. Obyvatelstvo venkova stárne, mladí odcházejí do města za prací a lepším vybavením. Započalo a prohlubuje se vylidňování některých venkovských oblastí. Podpory jsou roztříštěné, slabé a mnoho problémů tak zůstává nepokryto. Daňové příjmy a tím i rozpočty malých obcí jsou příliš nízké.
S obdobným problémem se ale potýká prakticky celá Evropa -- s odchodem mladých lidí do měst bojují i takové země se silnou vazbou na venkov jako je Německo či Francie. I z těchto důvodů tak dochází v reformované Společné zemědělské politice k výraznému přesunu prostředků od podpory produkce k programům rozvoje venkovských oblastí a k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství.
Změnit situaci
Snahou a také cílem ministerstva zemědělství je současnou neradostnou situaci změnit, protože zemědělství je a nadále bude primárním sektorem rozvoje venkova. V hospodářství venkova samozřejmě není složkou jedinou, ale bude i v budoucnu složkou nejvýznamnější.
Naší prioritou je tedy vedle zemědělství stále více rovněž zachování a zvelebování kulturní krajiny při zajištění dostatku pracovních příležitostí a rozvoj infrastruktury ve venkovských oblastech. Chceme obyvatelům venkova zpřístupnit nové, alternativní zdroje příjmů, což mezi jiným znamená podporu rozvoje služeb, agroturistiky i vytváření přijatelných podmínek pro rozvoj malého a středního podnikání. Například tradiční výroba regionálních a lokálně specializovaných produktů jak potravinářských, tak i z oblasti drobných řemesel hraje v rozvoji venkovských regionů v podstatě nezastupitelnou roli.
Programy rozvoje venkova
Vzorem pro tyto činnosti nám mohou být programy rozvoje venkova, které jsou funkční v původní evropské patnáctce, protože jak už jsem zmínil v úvodu, Evropská unie si byla a je velmi dobře vědoma, že problém venkova patří mezi velmi aktuální. Specifičností českého venkova je ovšem rozdílná podnikatelská struktura zemědělských podniků, složená převážně ze středních a velkých podniků. To bude vyžadovat také odlišný přístup z hlediska jejich úlohy v rozvoji, v stabilizaci a v konkurenceschopnosti venkova i zohlednění tohoto faktu při využívání evropských programů rozvoje.
Nepochybnou výhodou je, že venkovské obce a mikroregiony v České republice mají dobré zkušenosti z národního Programu obnovy venkova od roku 1991. Rovněž máme zkušenosti z programu SAPARD ve venkovských mikroregionech, v obcích i mezi zemědělci od roku 1999. Tyto úspěšné programy je třeba provázat s územními plány a rozdílnými prioritami v jednotlivých krajích a mikroregionech.
Evropský zemědělský fond
I z těchto důvodů přivítalo Ministerstvo zemědělství vznik nového Evropského zemědělského fondu rozvoje venkova (EAFRD). Tento fond v podstatě nahradí dosavadní Operační program Zemědělství a Horizontální plán rozvoje venkova. Předpokládáme, že v jeho rámci dojde ke zjednodušení finančních pravidel, kontroly a řízení programů rozvoje venkova. Tento nový rovněž návrh zvýší transparentnost procesu programování rozvoje venkova a usnadní nepochybně také jeho realizaci.
Předpokládané zahájení fungováni tohoto fondu je od roku 2007 a v letech 2007 až 2013 by mohlo do rozvoje venkova v ČR být investováno až 126 miliard Kč, kofinancování z národních zdrojů činí 25%. S tímto financováním je třeba tedy počítat i při sestavování rozpočtu resortu pro rok 2007.
Kontinuita programů
Snahou ministerstva je zachovat maximální kontinuitu mezi současnými programy rozvoje venkova a programy v rámci nového evropského fondu. I z tohoto důvodu je již dnes ministerstvo zemědělství připraveno na převzetí programů venkovského rozvoje od ostatních subjektů a na jejich realizaci. Z dosavadní praxe jsme zaznamenali vstřícnost obcí a mikroregionů ke spolupráci se zemědělci, vysokou aktivitu obcí a mikroregionů. Mimo jiné je mezi starosty obcí mnoho zemědělců a na úrovni krajů vznikají zemědělské výbory.
K plnění těchto cílů je samozřejmě zapotřebí také dostatečných finančních zdrojů. V tomto směru chceme v letošním roce posílit rozpočet kapitoly zemědělství o celkem 2,7 mld. Kč, přičemž 2 miliardy korun půjdou z rozpočtu PGRLF a 0,7 miliardy pak z Pozemkového fondu. Mohu vás ujistit, že tyto prostředky se nepoužijí jen na dorovnání přímých plateb, ale také na programy rozvoje obcí -- především na nezbytné pozemkové úpravy i výstavbu vodovodů a kanalizací, které jsou v mnoha oblastech palčivým problémem.
Soustředění programů
Rozvojem venkova rozumíme žádoucí vývoj a obnovu k dosažení stability a konkurenceschopnosti venkovských oblastí při zachování přírodních a kulturních složek území, včetně společenství lidí. Jsem přesvědčen o tom, že soustředění programů rozvoje venkova pod ministerstvo zemědělství, dostupné evropské projekty i jejich finanční podpora a zejména užší spolupráce s obcemi a regiony přinese ve venkovských oblastech výrazné zlepšení situace.