Pozemkové úpravy
V poslední době, mimo jiné také v důsledku opakujících se rozsáhlých povodní, se stále více dostává do popředí zájmu odborné i laické veřejnosti otázka retence vody v povodí. Jde o složitou interakci biologických a biotických činitelů v přírodě, do kterých člověk zasahuje svými aktivitami. Vyrovnanost vodního režimu znamená co největší zadržení srážkové vody v krajině a její stabilní cirkulaci v hydrologickém cyklu. Zásahy člověka do krajiny tento cyklus narušují a zejména v uplynulých padesáti letech byly tyto zásahy takového charakteru, že odvádění vody z půdy i krajiny výrazně urychlily. Dnes je již jasné, že tento trend je možné zastavit jen postupným obnovováním a budováním systému opatření, které ve svém komplexu odtok vody z povodí zpomalí či vodu v území zadrží.
Realizace těchto prvků a opatření v krajině velmi často naráží na složité vlastnické vztahy. Je to důsledek minulých let, kdy obhospodařování půdy i zásahy do krajiny byly prováděny bez respektování vlastnictví k pozemkům. Nyní se pod plánovanými stavbami a díly se nachází velké množství parcel, jejichž vlastníci nemusí vždy s plánovanou realizací či záměrem souhlasit; výjimkou nejsou ani zemřelí či neznámí vlastníci, což situaci dále komplikuje. Řešením v těchto případech jsou pozemkové úpravy.
Pozemkové úpravy
Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č.229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů definuje pozemkové úpravy.
Pozemkové úpravy se provádějí obvykle formou komplexních pozemkových úprav (KPÚ), kdy je řešeno zpravidla jedno celé katastrální území. Pokud je nutné vyřešit pouze některé hospodářské, ekologické či jiné potřeby v území (například urychlené scelení a zpřístupnění pozemků, protierozní nebo protipovodňové opatření), nebo když se pozemkové úpravy mají týkat jen části katastrálního území, provádějí se formou jednoduchých pozemkových úprav (JPÚ).
§ 2 zákona č. 139/2002 Sb.
"Pozemkovými úpravami ve veřejném zájmu prostorově a funkčně uspořádávají pozemky, scelují se nebo dělí a zabezpečuje se jimi přístupnost a využití pozemků a vyrovnání jejich hranic tak, aby se vytvořily podmínky pro racionální hospodaření vlastníků půdy. V těchto souvislostech se k nim uspořádávají vlastnická práva a s nimi související věcná břemena. Současně se jimi zajišťují podmínky pro zlepšení životního prostředí, ochranu a zúrodnění půdního fondu, vodní hospodářství a zvýšení ekologické stability krajiny. Výsledky pozemkových úprav slouží pro obnovu katastrálního operátu a jako závazný podklad pro územní plánování."
Plán společných zařízení
Povinnou, přímo ze zákona vyplývající součástí každého návrhu KPÚ je tzv. plán společných zařízení, který je tvořen:
- Opatřeními sloužícími ke zpřístupnění pozemků jako polní nebo lesní cesty, mostky propustky, brody, železniční přejezdy apod.
- Protierozními opatřeními pro ochranu půdního fondu jako protierozní meze, průlehy, zasakovací pásy, záchytné příkopy, terasy, větrolamy, zatravnění, zalesnění apod.
- Vodohospodářskými opatřeními sloužícími k neškodnému odvedení povrchových vod a ochraně území před záplavami jako nádrže, rybníky, úpravy toků, odvodnění, ochranné hráze, suché poldry apod.
- Opatřeními k ochraně a tvorbě životního prostředí a zvýšení ekologické stability jako místní územní systémy ekologické stability, doplnění popřípadě odstranění zeleně, terénní úpravy apod.
Pro potřebnou výměru půdního fondu pro společná zařízení se přednostně použijí pozemky ve vlastnictví státu a potom ve vlastnictví obce. Pokud nelze využít půdu jen ve vlastnictví státu a obce, podílejí se na vyčlenění potřebné výměry půdního fondu ostatní vlastníci pozemků poměrnou částí podle celkové výměry jejich směňovaných pozemků.
Veřejný zájem
Pozemkový úřad předloží zpracovaný plán společných zařízení dotčeným orgánům státní správy (orgán územního plánování, stavební úřad, orgán ochrany zemědělského půdního fondu, orgán ochrany přírody, vodohospodářský orgán a orgán státní správy lesů), které se k němu do 30 dnů písemně vyjádří. Jejich souhlasné stanovisko nahrazuje opatření (rozhodnutí, souhlas, udělení výjimky) podle zvláštních právních předpisů (např. zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu; zákon č. 289/1995 Sb., o lesích).
Plán společných zařízení posoudí sbor zástupců nebo vlastníci (není-li sbor zvolen) a schválí jej zastupitelstvo obce na veřejném zasedání.
Společná zařízení realizovaná podle schváleného návrhu obvykle vlastní obec, v jejímž obvodu se nacházejí. Pokud se má stát vlastníkem společného zařízení jiná osoba než obec, může získat bezúplatně vlastnictví k takovému zařízení pouze v případě, že společné zařízení má sloužit veřejnému zájmu.
V rámci řízení o pozemkových úpravách je současně vyřízeno i vydání územního rozhodnutí o umístění stavby a rozhodnutí o využití území.
Realizace plánu
Na základě schváleného návrhu pozemkových úprav pozemkový úřad, po projednání se sborem zástupců vlastníků a za jeho průběžné spolupráce, stanoví, s ohledem na potřeby vlastníků pozemků a se zřetelem na finanční zajištění, postup realizace (výstavby, budování) společných zařízení a dalších opatření vyplývajících ze schváleného návrhu.
Pro vlastní realizace plánů společných zařízení se v pozemkových úpravách využívají různé zdroje finančních prostředků. Jsou to zdroje národní i evropské. Z národních zdrojů dříve převažovaly zdroje pozemkových úřadů; vzhledem k velmi složité situaci ve financování pozemkových úprav v posledních letech jsou finance pozemkových úřadů přednostně využívány pro tvorbu návrhů pozemkových úprav a pro realizace je využito dalších zdrojů.
Pro budování ekologických, protierozních a některých hydrologických opatření využívají pozemkové úřady programy Ministerstva životního prostředí (Program revitalizace říčních systémů, Program péče o krajinu, Směrnice SFŽP -- podprogram 3.1.8. Program péče o půdu). V těchto programech pozemkové úřady sice nejsou žadatelem, ale žadatelům (většinou obci, ale i dalším vlastníkům) pomáhají s podáním žádosti, nezřídka zajistí vyhotovení realizačního projektu a dohlédnou, aby vlastní realizace odpovídala schválenému návrhu.
Využití evropských zdrojů
Od roku 2002 využívají pozemkové úřady také evropské zdroje. Nejprve to byl Program SAPARD, kde pozemkové úřady byly žadatelem v opatření 1.4. Meliorace a pozemkové úpravy. Realizovaly se zde dva typy projektů:
- geodetické projekty (související s pozemkovými úpravami a také zákonem č. 229/1991 Sb.),
- realizace plánů společných zařízení.
V rámci opatření 1.4. se realizovalo celkem 329 projektů ve výši 752 mil. Kč.
Od roku 2004 jsou pozemkové úřady žadatelem v podopatření 2.1.1 Pozemkové úpravy v OP Zemědělství. Toto podopatření zahrnuje opět dva typy projektů, realizace plánů společných zařízení však nad projekty geodetickými převládá. V současné době jsou buď dokončeny nebo se realizují projety za více než 1,6 mld. Kč.
Opatření proti povodním
Z výše uvedeného je zřejmé, že pozemkové úpravy poskytují dostatek nástrojů k návrhu i realizaci celého komplexu opatření, která povedou ke zlepšení hospodaření s vodou v krajině a zvýšení její retenční schopnosti.
Je to především systém protierozních a protipovodňových opatření jako povinná součást každého návrhu KPÚ. Další možnosti pak poskytují KPÚ při uspořádání vlastnických práv např. v inundačních územích či územích protipovodňové ochrany. Pozemky vlastníků, kteří chtějí intenzivně hospodařit mohou být v rámci návrhu nového uspořádání pozemků přemístěny z těchto území do méně ohrožených lokalit. Do ohrožených území je pak lokalizována půda státu, obcí či dalších vlastníků, kteří s tím budou souhlasit či mají v těchto územích své zájmy (např. Povodí).
Polyfunkční opatření
Při návrhu plánů společných zařízení se pozemkové úřady a pod jejich vedením i projektanti většinou snaží funkce a působení jednotlivých opatření plánu co nejvíce spojit a propojit ("polyfunkčnost") tak, aby při minimálním záboru zemědělské půdy jejich účinnost byla co nejvyšší.
Tak např. polní cesty jsou opatřeny svodnými a záchytnými příkopy, mostky propustky apod. -- spojí se funkce dopravní s funkcí protierozní a protipovodňovou. Většina vodních a retenčních nádrží, příp. další prvky protierozní ochrany jsou zase doplněny zatravněním a výsadbou zeleně, aby opatření vedle hydrologického nebo protierozního efektu sloužilo i ke zvýšení ekologické stability území.
Příklady
Příklady realizovaných opatření z plánů společných zařízení v pozemkových úpravách, které souvisí s vodním režimem v krajině ukazují využité možnosti využití vodních nádrží, drobných vodohospodářských děl s ekologickou funkcí, suchých ochranných nádrží, protierozních a protipovodňových opatření.
Vodohospodářská díla s ekologickou funkcí
Největší akcí tohoto typu v České republice je vybudování regionálního ÚSES Čehovice, v rámci KPÚ Čehovice z iniciativy pozemkového úřadu Prostějov.
Biocentrum bylo navrženo a posléze vybudováno v lokalitě, která historicky bývala bažinou, později byl v tomto místě vybudován rybník na potoce Vřesůvka. V šedesátých letech v rámci HTÚP byl potok narovnán a koryto vybetonováno, rybník vysušen a lokalita odvodněna (voda svedena do zatrubněného melioračního kanálu) a území začalo být intenzivně využíváno pro zemědělskou velkovýrobu. Pozemkový úřad v Prostějově po dohodě s obcí, vlastníky i uživateli půdy i místními ekology rozhodnul, že v souladu s návrhem generelu ÚSES v tomto místě navrhne a vybuduje biocentrum vázané na vodní režim. Nezměrným úsilím projektanta KPÚ, pozemkového úřadu a také díky vstřícnosti Pozemkového fondu Prostějov se podařilo provést v rámci pozemkových úprav směny pozemků tak, že v letech 1999--2000 bylo vybudováno biocentrum na ploše cca 23 ha, které v sobě zahrnuje několik společenstev: vodní plocha, mokřad, vlhké louky, měkký i tvrdý luh.