Program rozvoje venkova na roky 2007–2013
Ministerstvo zemědělství v současné době usilovně dopracovává finální podobu Programu rozvoje venkova na roky 2007 až 2013. Ten bude svým celkovým finančním objemem a hlavně strukturou opatření znamenat pro české zemědělství, potravinářství, lesní a vodní hospodářství a samozřejmě pro celý venkov optimální možnost, jak změnit strukturu a zaměření výroby, a zároveň konkrétní pomoc pro všechny venkovské regiony. Z Evropského fondu pro rozvoj venkova získá Česká republika na rozvoj českého zemědělství a venkova za sedm let 2,8 mld. eur. To je včetně národního spolufinancování 3,6 mld. eur, tedy asi 13 mld. Kč ročně a 102 mld. korun celkem.
Díky tomu, že jsme předali svůj "Program" Evropské komisi k posouzení a odsouhlasení jako první z členských zemí, máme příslib být mezi prvními i ve schvalovacím procesu. Ten však ještě nezačal. Bylo třeba počkat na prováděcí předpis k nařízení Rady k Plánu rozvoje venkova, který EK schválila 26. října. Po jeho zveřejnění v Oficiálním věstníku EU, což se očekává nejpozději do konce listopadu, mohou být zahájeny technické konzultace. Podle současného vývoje předpokládám, že první žádosti o podpory bude možné podávat nejdříve v dubnu roku 2007. Po novém roce proto zahájíme výraznou informační kampaň, z níž se všichni zájemci dozvědí, o jaké podpory a za jakých podmínek bude možné žádat.
Již není prostor pro zásadní změny
Nezbytné je v tuto chvíli říci, že Česká republika měla možnost si celý "Program" ušít tak říkajíc na tělo, tedy přímo zaměřit do oblastí, kde cítí největší příležitosti a možnosti, či naopak největší dluhy a problémy. Přibližně již před rokem proto začala celonárodní diskuze všech zúčastněných stran -- státní správy, místní samosprávy, nevládních organizací, sdružení, či spolků -- která vyústila ve shromáždění a vyhodnocení potřeb a jejich zapracování do os, opatření a podopatření "Programu". Je zřejmé, že ne všichni jsou úplně spokojeni, ale z jednoho rozpočtu se musel najít kompromis pro všechny. I já osobně bych při možnosti tvořit "Program" od začátku měla v některých bodech poněkud jiné představy, ale v současné fázi by jakýkoliv radikální řez, například přesun peněz mezi jednotlivými osami, znamenal zbytečné zpoždění. Proto jsem se svým týmem zahájila pouze některé dílčí úpravy. Co však je mojí prioritou -- a na tu jsem se usilovně zaměřila -- je co nejvíce zjednodušit a zrychlit administrativu spojenou s podáváním a vyřizováním žádostí o podpory. Konkrétně jde o snížení počtu povinných příloh, připravují se úpravy, které zkrátí lhůty administrace projektů a úplně nová je příprava takzvaných malých projektů, tedy projektů do výše tří miliónů korun. Zde chci, aby žádost byla skutečně velmi jednoduchá a mohl ji jednoduše vyplnit samotný žadatel.
Současná struktura "Programu rozvoje venkova"
Základní struktura Programu má 4 osy a jejich zaměření a roční alokace je následující. Osa I -- Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví s asi 3,1 mld. Kč. Osa II -- Zlepšování životního prostředí a krajiny s celkem asi 7,2 mld. Kč, Osa III -- Kvalita života ve venkovských oblastech a diverzifikace hospodářství venkova s celkem 2,3 mld. Kč. A konečně Osa IV -- Leader s částkou 0,6 mld. Kč.
Širšího venkova se týká zejména celá řada opatření osy III, která budou zaměřena na podporu tvorby nových pracovních míst ve venkovských oblastech, zvýšení kvality života na venkově a vzdělávání v oblasti podpor směřujících právě do oblasti rozvoje venkova. Všechna opatření budou nejen nabízet možnost diverzifikace podnikatelských aktivit v rámci zemědělských podniků i mimo ně, ale umožní i vyšší podporu agroturistice a cestovnímu ruchu obecně. Podpora začínajících nebo existujících živností a mikropodniků a zřizování center pro podnikatelské aktivity směřuje k vytvoření nových pracovních míst. V oblasti zvýšení kvality života na venkově jsou připravena opatření, která podpoří budování služeb a občanského vybavení i společenské, spolkové a církevní aktivity, přes podporu vodovodů a místních komunikací, čistíren odpadních vod, zpracování biomasy, odpadová hospodářství až po revitalizaci tzv. brownfieldů. Na tato opatření bude věnováno nejvíce prostředků, zhruba 1,1 mld. Kč ročně. V této ose jsou také podpory obnovy, rehabilitace a osvěty kulturního a přírodního dědictví, včetně krajinných plánů.
Místní partnerství budou mít možnost využít osu IV Leader, která naváže na úspěšný a funkční LEADER ČR a Leader+. Na rozdíl od jiných nových členských států máme připravených 36 místních akčních skupin, které se postupně profesionalizují a získávají si respekt a uznání. Každá se stará o rozsáhlá venkovská území od 10 000 do 100 000 obyvatel a od roku 2004 společně pomohly realizovat téměř 300 projektů. Téměř poloviční zapojení zemědělců je příslibem například pro realizaci významných krajinných plánů na základě tzv. "zelených kontraktů".
Další příležitosti k získání finančních prostředků
Ráda bych ještě stručně uvedla další možnosti, kde mohou obce získat finance pro svůj rozvoj. Osa I, která navazuje na operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství nabízí opatření Pozemkové úpravy s ročním rozpočtem asi 800 mil. Kč. Obdobně jako dosud půjde o řešení uspořádání pozemků všech vlastníků, reálné vytýčení pozemků v terénu, či realizaci plánů společných zařízení. Nově se obce objevují v opatření Investice do lesů, které je zaměřeno na podporu podnikání v lesnictví, vyšší výkonnost lesnických podniků, na restrukturalizaci sektoru a zlepšení ochrany životního prostředí v lesnictví.
Osa II navazuje na stávající Horizontální plán rozvoje venkova a řeší zlepšení životního prostředí a krajiny podporou specifického obhospodařování a chování na zemědělské a lesní půdě. Přes nárokové sazby je určena zpravidla zemědělcům, nebo vlastníkům lesů případně jiným správcům území. Obce budou mezi příjemci také u opatření Obnova lesnického potenciálu a podpora společenských funkcí a Lesnicko-environmentální platby.
Jsem přesvědčena, že Program rozvoje venkova bude významnou injekcí pro celý náš venkovský prostor, ale jistě nestačí pokrýt všechny potřeby malých obcí. Tyto obce budou mít možnost řešit své zejména infrastrukturní problémy rovněž ostatními podporami v rámci strukturálních fondů mimo působnost Ministerstva zemědělství ČR, tedy například v rámci Regionálních operačních programů, nebo programů ministerstev pro místní rozvoj, životní prostředí či průmysl a obchod. Pevně věřím, že spolu s nimi se skutečně podaří pozdvihnout úroveň českého venkova na úroveň nejvyspělejších zemích Evropy a zlepšit kvalitu života jeho obyvatel.