Světový den vody

Každoročně se 22. března připomíná Světový den vody, jehož heslem pro letošní rok je zvládání nedostatku vody, což souvisí s důležitým fenoménem, kterým je změna klimatu. V České republice se při příležitosti Světového dne vody konala odborná konference, na které byl diskutován právě rozkolísaný vodní režim v důsledku klimatických změn.

Doposud se převážně hovořilo o světové krizi vody, ale je nutné zabývat se i situací způsobenou změnou klimatu, která pravděpodobně zasáhne i Evropu, jež zatím nedostatek vody dramaticky nepociťuje. Ve světě však žije téměř miliarda lidí, pro které je otázka dostatku vody kritická.

V budoucnosti se dá očekávat, že dojde k častějším výskytům hydrogeologických extrémů jako jsou např. povodně, prodlouží se období sucha v letních měsících a zvýší se srážky v zimě a na jaře. Proto je důležité věnovat se ochraně zdrojů vody a jejich posílení pro překlenutí období sucha.

Uvedené konference se zúčastnili mimo jiné i představitelé Ministerstva zemědělství, ministr Petr Gandalovič a náměstek ministra úseku lesního a vodního hospodářství Pavel Punčochář. Ministr mj. sdělil: "Naší prioritou je otevřeně diskutovat s veřejností nejen nad tématy sucha a povodní, ale i nad tématy výstavby nových vodních děl včetně přehrad".

Hovořilo se také o závazku České republiky, týkajícího se plnění požadavků směrnice o čištění městských odpadních vod. K tomu ministr Gandalovič řekl: "Chci zde zdůraznit úlohu Evropského zemědělského fondu rozvoje venkova v podpoře venkovských obcí, kde se počítá s finančními zdroji na zkvalitnění vybavenosti této vodohospodářské infrastruktury v částce cca 500 mil. Kč ročně."

Protipovodňové programy

Na léta 2007 až 2012 schválila vláda České republiky svým usnesením č. 1304/2006 finanční prostředky na tři protipovodňové programy v gesci Ministerstva zemědělství v celkové výši 15,2 mld. Kč. 

1. Program 129 120 -- Podpora prevence před povodněmi II -- rozsah prostředků 10,5 mld. Kč
2. Program 129 130 -- Podpora obnovy, odbahnění a rekonstrukce rybníků a výstavby vodních nádrží -- stanovený objem prostředků 4,2 mld. Kč
3. Pozemkové úpravy zaměřené na protipovodňová opatření -- určená částka 1,0 mld. Kč

Ve všech uvedených programech se vhodně doplňují opatření na drobných vodních tocích a opatření na významných vodních tocích.

Dotační prostředky jsou určeny nejenom na opatření správců vodních toků, ale i na opatření ostatních subjektů -- navrhovatelů protipovodňových opatření. Těmi mohou být subjekty chráněné navrhovaným opatřením (obec, město, sdružení obcí) nebo kraj. Mohou tedy i obce aktivně navrhovat protipovodňová opatření.

Žadatelem o dotaci a investorem protipovodňového opatření však je vždy správce vodního toku. Ten si vyžádá na navrhovateli smluvní závazek o převedení díla (realizovaného opatření) do vlastnictví navrhovatele v případě, že navržené opatření bude mít omezenou, lokální účinnost.

Poskytování finančních prostředků se řídí "Závaznými pravidly poskytování finančních prostředků v oblasti vod a způsobu kontroly jejich užití", která jsou přílohou zákona o státním rozpočtu. Plný text závazných pravidel je na webové adrese Ministerstva zemědělství: www.mze.cz.

Čištění odpadních vod

V České republice žilo v roce 2005 v domech připojených na kanalizaci 8,099 milionu obyvatel. Z celkového množství (543,4 mil. m³ ) bylo čištěno 94,6 % odpadních vod. Z časového hlediska jsou trendy vývoje kanalizací a čištění odpadních vod patrné z uvedené tabulky.

Nejvyšší podíl obyvatel připojených na kanalizaci je v hlavním městě Praze (99,2 %), nejnižší podíl je ve Středočeském kraji (63,6 %) a s odstupem potom následuje kraj Pardubický (68,2 %). Celková délka kanalizační sítě v České republice dosahuje 36 233 km a délka kanalizačních přípojek má je 12 676 km.

Celkový počet čistíren odpadních vod je dle údajů Českého statistického úřadu 1994. Celkový objem čištěných vod činí 513,9 m³ V roce 1989 to bylo celkem 627,6 m³ ovšem v té době byla mnohem větší spotřeba vody. Větší vypovídací schopnost o úrovni čištění odpadních vod podává podíl čištěných odpadních vod, který byl v roce 1989 na úrovni 71,5 % a v současnosti činí 94,6 %.

Odvádění a čištění odpadních vod

Z hlediska zdrojů znečištění se daří řešit bodové zdroje, což je vypouštění nebezpečných a zvláště nebezpečných látek. Mezi nejzávažnější typy plošného znečištění patří již delší dobu znečištění vod dusíkatými látkami, které se do vod dostávají v souvislosti se zemědělským hospodařením. Na jakost povrchových a podzemních vod dále negativně působí havarijní znečištění. Celkový počet případů mírně klesá, více než polovinu z nich však tvoří únik ropných látek.

-as-