Evidence studní se nechystá

14. 8. 2007 Zpravodaj MZe 3/2007 Zpravodaj Ministerstva zemědělství

Článek k zániku vybraných povolení k odběrům vod doplnil v rozhovoru Ing. Daniel Pokorný, ředitel Odboru státní správy ve vodním hospodářství a správy povodí z Ministerstva zemědělství.

Nová legislativa i informační kampaň k této problematice vznikla ve vašem odboru, jak se říká, na poslední chvíli.

Povinnost mít platné povolení vodohospodářského orgánu k odběru podzemních nebo povrchových vod, jakož i ke stavbě k tomu potřebného vodního díla, u nás platí již od roku 1955, kdy nabyl účinnosti zákon o vodním hospodářství. Nejde tedy o nic nového. Za druhé informační kampaň je společným projektem Ministerstva zemědělství (MZe) a Ministerstva životního prostředí (MŽP), neboť zodpovědnost za vodní hospodářství je v ČR založena na principu tzv. sdílených kompetencí. Například za odběry vod odpovídá MZe a naopak za vypouštění vod odpadních MŽP. Proto je třeba spolupracovat.

Za třetí -- informační kampaň nebyla zahájena na poslední chvíli. To, že vybraná povolení k odběru či vypouštění zaniknou k datu 1. 1. 2008 bylo vodním zákonem stanoveno již od 1. 1. 2002, tedy 6 let předem. My jsem pouze chtěli upozornit skupinu přibližně 30 až 50 tisíc subjektů, na to, že jim jejich povolení k datu 1. 1. 2008 zanikne a že mají možnost buď do 1. 7. 2007 požádat zjednodušenou a zrychlenou formou o jeho prodloužení.

Z průběhu kampaně i z jejího mediálního obrazu to vypadá tak, že podtitulem kampaně byla evidence studní?

S vykřičníkem říkám, že se nechystá žádná evidence studní ani zpoplatnění odběrů podzemních nebo povrchových vod jednotlivými občany či jejich domácnostmi. Informační kampaň je vedena s cílem upozornit stávající oprávněné uživatele vod na ukončení platnosti jejich povolení i na možnosti řešení, jak s vodou legálně hospodařit i po 1. 1. 2008. Díky médiím se do povědomí každého dostala myšlenka, že i hospodaření s vodou podléhá určité zákonné regulaci. A to je z hlediska vodního hospodářství pozitivní. Jestliže totiž počet těch, kterým hrozilo, že platnost jejich povolení zanikne k 1. 1. 2008, byl odhadován na několik desítek tisíc, pak odběratelů povrchových a zejména pak podzemních vod bez jakéhokoliv povolení jsou zcela určitě stovky tisíc. V této souvislosti bych rád uklidnil především jednotlivé občany a domácnosti, kteří odebírají vodu pro individuální zásobování domácnosti, že jich se zánik povolení k odběru vůbec netýká. Vodní zákon pro tyto případy stanovil výjimku, že k 1. 1. 2008 platnost jejich povolení nezaniká. Za platný odběr se považuje nejen odběr uskutečňovaný na základě "papírového" povolení vydaného po provedeném správním řízení vodohospodářským nebo vodoprávním úřadem, ale také odběr ze studny vybudované před rokem 1955. 

Přesto se může stát, že si někdo, kdo dosud neměl žádné povolení a povolení by mít měl, nestihne nové povolení včas vyřídit. Jaká pokuta mu v tomto případě hrozí ?

Žádné plošné kontroly se nechystají. Jako doposud budou kontroly pouze namátkové a budou probíhat především v okamžiku, kdy např. nepovolený odběr způsobí ztrátu podzemní vody oprávněnému odběrateli. Sankce za nedovolený odběr je jedna věc, ale na druhé straně je důkazní břemeno na sankčním orgánu, nikoliv na "nelegálním" odběrateli. Obecně platí, že povolení je třeba od okamžiku, kdy s vodou nakládám způsobem, který povolení vodoprávního úřadu vyžaduje. Fakticky už nyní by takový člověk, pokud vodu odebírá, platné povolení mít měl. Pokud však bude mít takový odběratel snahu své odběry zlegalizovat, pak se žádných sankcí obávat nemusí.

Koncem dubna t. r. jsme právě za účelem omezení ukládání sankcí žadatelům, kteří mají zájem odebírat vodu podle platných předpisů, vydali ve spolupráci s MŽP společný metodický pokyn, který je pro případné sankční orgány závazný až do 1. 1. 2009. Kdo bude dodatečně legalizovat odběry vod ještě v průběhu příštího roku, bude pod ochrannou tohoto metodického pokynu. Eventuální pokuta by však měla být ukládána pouze v krajních případech. Náklady řízení by měly být maximálně snižovány, popř. by od nich mělo být zcela upuštěno. Na druhé straně však nelze očekávat, že stejným způsobem bude tolerováno vědomé a pokračující porušování právních předpisů.

Na koho se mají lidé se žádostí o povolení obracet?

K povolování odběrů povrchových nebo podzemních vod i souvisejících vodních děl (např. studní) jsou příslušné vodoprávní úřady. Jako vodoprávní úřady první instance jsou nejčastěji příslušné obecní úřady obcí s rozšířenou působností, tzn. většinou odbory životního prostředí. V případě, kdy o povolení žádají jednotliví občané či domácnosti, je vodoprávním úřadem pověřený obecní úřad. V případech, kdy se jedná o odběry z tzv. hraničních vod, je příslušný v první instanci krajský úřad. Řízení je zahájeno podáním žádosti, jejíž formuláře jsou k dispozici jednak v elektronické podobě např. na portálu www.zanikpovoleni.cz, jednak v listinné podobě na každém vodoprávním úřadu, kde žadateli s jeho vyplněním pomohou. Chci touto cestou upozornit na časovou náročnost vyřizování žádosti, neboť vodoprávní řízení může obecně trvat až tři měsíce. Ve složitých případech je dokonce možné lhůtu pro vydání rozhodnutí odvolacím orgánem prodloužit. Stejně tak se vyřízení žádosti prodlouží, pokud bude některými z účastníků řízení podáno odvolání. S délkou řízení je proto třeba vždy počítat, zejména nyní, kdy vodoprávní úřady vyřizují neobvyklé množství podaných žádostí.