Program rozvoje venkova

Evropská zemědělská politika zakotvená v příslušných dokumentech předurčuje další zaměření na celkovou problematiku venkova. Obsahem nového směrování není již "pouhé" zemědělství, ale komplexní přístup k venkovskému prostoru a celkové řešení jeho potřeb. Stejné přístupy jsou také obsahem Programového prohlášení vlády. Z toho důvodu je venkov prioritou Ministerstva zemědělství.

Uvedené cíle jsou zpracovány v Programu rozvoje venkova ČR na období 2007--2013 (PRV), což je programový dokument, zpracovaný Ministerstvem zemědělství ve spolupráci s partnerskými subjekty pro poskytování systémových dotací na rozvoj zemědělství a venkova v daném období. Dotace z PRV jsou spolufinancovány z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EAFRD) a ze státního rozpočtu.

Cílem Programu rozvoje venkova je rozvoj venkovského prostoru formou trvale udržitelného rozvoje, zlepšení stavu životního prostředí a snížení negativního vlivu intenzivního zemědělského hospodaření i zvýšení konkurenceschopnosti odvětví zemědělství, lesnictví a potravinářství. Program také podporuje rozšiřování a mnohotvárnost ekonomických aktivit na venkově s cílem rozvíjet podnikání, vytvářet nová pracovní místa, snížit nezaměstnanost a posílit sounáležitost venkovského obyvatelstva.

Program rozvoje venkova se proto člení do již známých čtyřech os, přičemž každá z nich naplňuje hlavní cíle programu. Osa I -- zlepšení konkurenceschopnosti, osa II -- zlepšování životního prostředí, osa III -- kvalita života na venkově a osa IV -- Leader, využívající iniciativu místních společenství (podrobnější členění na následující straně).

Podávání žádostí

Celkové veřejné finance ze státního a evropského rozpočtu poskytnuté na Program rozvoje venkova mohou čit až 3,6 mld. €, tj. cca 100 mld. Kč, za celé sedmileté období.

První kolo žádostí v rámci opatření I.1.1., I.1.3. a III.1.1. již proběhlo. Podrobnější informace byly zveřejněny v minulém čísle. Na základě výzvy bylo přijato celkem 1326 žádostí, nejvíce u opatření I.1.1. Modernizace zemědělských podniků (678). Z hlediska lokálního bylo nejvíce žádostí podáno u regionálního odboru Státního zemědělského intervenčního fondu (RO SZIF) v Brně (341).

Další výzva k podávání žádostí se připravuje v nejbližších dnech a bude se týkat opatření v rámci osy I a zejména též osy III, která se týká také obcí jako žadatelů.

Žádosti se předkládají na regionálních odborech SZIF (viz tabulka) příslušných pro místo realizace projektu. Přesný termín podávání žádostí vyhlašuje ministr zemědělství nebo je určen nařízením vlády. Podrobnosti sledujte na webových stránkách Ministerstva zemědělství.

Požadovaná dokumentace včetně standardizovaných formulářů žádostí je k dispozici na uvedených regionálních odborech SZIF nebo v elektronické podobě.

Synergie programů

Pro obce jsou důležité především projekty, které se budou realizovat z Programu rozvoje venkova v rámci osy III, kde jsou obce zařazeny do kategorie příjemců podpory. Týká se to především malých obcí do 500 obyvatel a obcí do 2000 obyvatel (pokud půjde o vodohospodářskou infrastrukturu) u opatření III.2.1. Obnova a rozvoj vesnic a opatření II.2.2. Občanské vybavení a služby. Jedná se především o projekty místního významu.

Obdobné tématické zaměření směřující k podpoře rozvoje venkova je zařazeno do Regionálních operačních programů, které budou realizovány v jednotlivých regionech soudržnosti (NUTS 2). Zde se počítá s tím, že jednotlivá opatření budou určena obcím nad 500 obyvatel. Programy se vzájemně doplňují, ale nepřekrývají se. Na rozdíl od projektů v rámci PRV by měly projekty v rámci ROV mít spíše regionální význam.

Při alokaci finančních zdrojů v rámci Programu rozvoje venkova se proto velká pozornost věnuje spolupráci Ministerstva zemědělství s představiteli regionů soudržnosti. Jedná se o to, aby Regionální operační programy i Program rozvoje venkova působily souběžně a jejich důsledkem by měl být odpovídající synergický efekt s dopadem na celkový rozvoj venkovského osídlení.

Mezi preferenční kritéria při výběru projektů by mělo patřit nejenom respektování specifických potřeb krajů a cílů stanovených rozvojovým programem. Projekty by měly být rovněž v souladu se strategií mikroregionů, s programem rozvoje obce a v souladu s územní strategií místních akčních skupin. Měly by mít prokazatelný význam pro více obcí a být provázány s místními odvětvovými koncepcemi.

Tab. 1: Procento podpořených obcí

Tab. 2: Počet malých obcí v regionech

Program rozvoje venkova

Každá osa se člení na opatření, která jsou zaměřena na konkrétní oblast podpory.

Osa I: Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství

I.1.1. Modernizace zemědělských podniků

I.1.2. Investice do lesů

I.1.3. Přidávání hodnoty zemědělským produktům

I.1.4. Pozemkové úpravy

I.2.1. Seskupení producentů

I.3.1. Další odborné vzdělávání a informační činnost

I.3.2. Zahájení činnosti mladých zemědělců

I.3.3. Předčasné ukončení zemědělské činnosti

I.3.4. Využívání poradenských služeb

Osa II: Zlepšování životního prostředí a krajiny

II.1.1. Platby za přírodní a jiné znevýhodnění

II.1.2. Platby v oblasti Natura 2000 a vodní politika

II.1.3. Agroenviromentální opatření

II.2.1. Zalesňování zemědělské půdy

II.2.2. Platby v rámci Natury 2000 v lesích

II.2.3. Lesnicko-enviromentální platby

II.2.4. Obnova lesního potenciálu

Osa III: Kvalita života ve venkovských oblastech a divezifikace hospodářství venkova

III.1.1. Diverzifikace činností nezemědělské povahy

III.1.2. Podpora zakládání podniků a jejich rozvoje

III.1.3. Podpora cestovního ruchu

III.2.1. Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby

III.2.2. Ochrana a rozvoj kulturního dědictví venkova

III.3.1. Vzdělávání a informace

Osa IV: Leader

IV.1.1. Místní akční skupina

IV.1.2. Realizace místní rozvojové strategie

IV.2.1. Realizace projektů spolupráce

Tab. 3: Regionální odbory Státního zemědělského intervenčního fondu