Úspěšné projekty Programu rozvoje venkova

27. 2. 2009 Zpravodaj MZe 1/2009 Zpravodaj Ministerstva zemědělství

Rekonstrukce komunikací včetně technické infrastruktury a vylepšení vzhledu, Křesín, Ústecký kraj

Projekt rekonstrukce místních komunikací včetně technické infrastruktury se v Křesíně realizoval v rámci III. osy Programu rozvoje venkova, která je zaměřena na kvalitu života ve venkovských oblastech a diverzifikaci hospodářství venkova. Akce byla provedena jako součást opatření III.2.1. -- Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby.

V současnosti žije v Křesíně kolem tří set obyvatel a obec je důležitým členem mikroregionu Perucko, který se rozprostírá mezi městy Louny a Libochovice. Oblast nabízí návštěvníkům zajímavé turistické trasy kolem řeky Ohře, výlety do lesů a řadu cyklistických vyjížděk. V meandru řeky Ohře leží na cestě spojující bývalé hrady v Žatci a Litoměřicích také malá obec Křesín. Nejvýznamnější pamětihodností je zde nepochybně kostel sv. Václava, který pochází z 1. poloviny 14. století.

Malé obce většinou nedisponují dostatečným rozpočtem, aby mohly věnovat potřebné finanční prostředky na obnovu obecního mobiliáře a technické i estetické zkvalitnění intravilánu obce. To jsou však nezbytné požadavky nejen pro rozvoj turistiky, ale také pro zajištění spokojenosti místních obyvatel. Právě v této oblasti napomohl Křesínu Program rozvoje venkova, který poskytl dotaci na realizaci uvedeného projektu.

Rekonstrukce komunikací v obci Křesín
Rekonstrukce komunikací v obci Křesín

Položením nové živičné vrstvy bylo opraveno 2796 m2 místních komunikací a 195 m2 chodníků. Opravy se v Křesíně dotkly i komunikací u obecního úřadu a u mlýna podél řeky Ohře. Poškozené veřejné osvětlení bylo doplněno a opraveno. Dvě lampy přibyly na mostu přes Ohři, který dosud nebyl v nočních hodinách dostatečně osvětlen. Další stožár veřejného osvětlení vyrostl na výjezdu z obce směrem na Louny.

Z dotačních prostředků bylo možné provést i některé nezbytné parkové úpravy, nakoupit a vysadit keře a stromky, které se stanou součástí veřejné zeleně. Pro její údržbu byla pořízena i drobná mechanizace. Malý traktor s valníkem umožňuje v letních měsících svážet posekanou trávu a další rostlinný odpad ze stříhání keřů a podobně. Na podzim se využívá pro nakládku spadaného listí. Použít ho lze i v zimních měsících, například na posyp zledovatělých cest nebo k odhrnování sněhu.

Celkové náklady na projekt dosáhly téměř částky 5 mil. Kč, přičemž reálně proplacená dotace činila 2,23 mil. Kč, z toho podíl státního rozpočtu na dotaci byl 559 tis. Kč a podíl EU dosáhl 1,67 mil. Kč.

Realizace rekonstrukce komunikací včetně technické infrastruktury a vylepšení vzhledu obce Křesín je ukázkou využití podpory z Programu rozvoje venkova pro zkvalitnění infrastruktury obce, ze které budou mít prospěch jak místní obyvatelé, tak i všichni její návštěvníci.

Sadové úpravy hřbitova, Jezná, Plzeňský kraj

Projekt sadových úprav hřbitova v Jezné se uskutečnil rovněž v rámci III. osy Programu rozvoje venkova, která je směřována na zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a diverzifikaci hospodářství venkova. Také tato akce byla provedena jako součást opatření III.2.1. -- Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby.

Žadatelem o schválení projektu byla obec Úlice, neboť Jezná je administrativní částí této obce, která leží zhruba 2 km jižním směrem. Z hlediska cestovního ruchu je obec zajímavá především jako součást cyklistických tras, které procházejí nedalekou rekreační oblastí Hracholuské přehrady.

Již Ottův slovník naučný, podle informací z roku 1890 uváděl, že Jezdná (Gesna) je farní osadou v Čechách s 19 domy, 4 občany české národnosti a 116 německé. V obci je kostel Nejsvětější Trojice, 4třídní škola a poplužní dvůr. Zdejší fara má dosud právo pivovárečné, jehož také užívá. Tyto informace již dnes neplatí, neboť v Jezné je nyní evidováno asi 27 adres. Hlavní turistickou zajímavostí však stále zůstává kostel s renesančními šlechtickými náhrobníky z druhé poloviny 16. století, přestavěný v pozdně barokním slohu. Vysoko na věži je osazen velký kamenný renesanční reliéf s erby a již nečitelným nápisem z roku 1606. Výstavný je také objekt fary, kde býval i pivovar.

Jak bylo uvedeno, Jezná je administrativní částí Úlic.

I z uvedeného výčtu různých informací je zřejmé, že potřeby obce, která by se mohla zapojit do aktivit turistického ruchu, se střetávají s nedostatkem obyvatel i vhodného ekonomického zázemí. Díky tomu se v podobných lokalitách objevují různé problémy, které je možné řešit jen v nadregionálním měřítku.

Sadové úpravy hřbitova, Jezná, Plzeňský kraj

Tak tomu bylo například při rekonstrukci přestárlé zeleně na místním hřbitově, kde nalezneme převážně staré německé hroby. Tento majetek obce vyžadoval nutnou rekonstrukci i z bezpečnostních důvodů, protože přestárlé vysoké túje, které byly ve špatném zdravotním stavu, padaly na hřbitovní cesty a mohly poškodit náhrobky nebo někoho zranit.

Program rozvoje venkova umožnil představitelům vsi, aby požádali o dotaci na revitalizaci veřejného prostranství v rámci projektu "Sadové úpravy hřbitova v Jezné". Mimo zmíněné potřeby zajistit bezpečnost místa bylo jedním z hlavních důvodů pro podání této žádosti zachování kulturního dědictví, protože hřbitov je využíván i dnešním obyvatelstvem a jen při trvalé péči zůstane místem odpočinku nejen minulé, ale i budoucí generace.

Podél dvou hlavních hřbitovních cest, které se protínají u centrálního kříže, rostly staré túje. Tyto nemocné okrasné dřeviny byly vykáceny a jejich pařezy odfrézovány. Následně bylo vysázeno 21 nových okrasných stromků a vyset travní porost.

Každý stromek byl zajištěn proti vyvrácení tříkůlovou konstrukcí s textilními pásy. Pro zlepšení závlahových poměrů byl kolem každého stromku vytvořen ochranný kruh krytý mulčovací kůrou.

Dotace z Programu rozvoje venkova umožnila v obci Jezná realizovat projekt, který by nebyl jiným způsobem financovatelný. Podpora z Evropské unie tak přináší prospěch i do těch nejzapadlejších vísek a do míst, kde by je většina veřejnosti ani nehledala.

Celkové náklady na projekt byly 167 tisíc korun, reálně proplacená dotace činila 149 tis. Kč, přičemž podíl státního rozpočtu byl 37 tis. Kč a podíl EU 111 tis. Kč.

Rekonstrukce obytné budovy na multifunkční dům, Klešice, Pardubický kraj

Třetím příkladem realizace projektu v rámci III. osy Programu rozvoje venkova je rekonstrukce obytné budovy na multifunkční dům v obci Klešice v Pardubickém kraji. Také tento projekt je realizován jako součást opatření III.2.1. -- Obnova a rozvoj vesnic, občanské vybavení a služby.

Klešice leží v blízkosti Heřmanova Městce a obec měla již v roce 2007 připravený projekt na rekonstrukci bývalého bytového domu na víceúčelové zařízení. Obyvatelé všech věkových kategorií se zde mohli zaměřit na aktivity volného času -- sport, zájmové činnosti, výstavy a vzdělávací besedy. Záměr počítal i s tím, že v novém multifunkčním domě bude umístěna obecní knihovna s přístupem na internet, a také místo pro nové kancelářské prostory, které nabídnou občanům slušné a důstojné podmínky pro vyřizování úředních a osobních záležitostí. Podobné prostory v obci do té doby výrazně chyběly.

Rekonstrukce obytné budovy na multifunkční dům, Klešice, Pardubický kraj

Tento projekt odpovídal jednomu z opatření, které podporoval Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. Zastupitelstvo schválilo zpracování a podání žádosti o dotaci. Akce musela být přes svou časovou náročnost velmi rychlá, aby bylo možné vyhovět požadovaným termínům. Díky podpoře z Programu rozvoje venkova bylo možné 5. října 2008 slavnostně otevřít nový multifunkční Obecní dům, aniž by bylo nutné omezit další plány, například přípravu výstavby kanalizace. Podstatné samozřejmě je i to, že přímo v centru obce, vznikl místo bývalého chátrajícího domu, nový reprezentativní objekt, který pomáhá k estetickému zkvalitnění vesnického intravilánu.

Obec Klešice tak získala díky finanční podpoře nové prostory, které přispějí k důležité obnově společenského života, jenž býval kdysi pro naše předky samozřejmostí.

Celkové náklady na projekt dosáhly přes 8 mil. Kč, dotace činila 3,2 mil. Kč, z toho 790 tisíc poskytl státní rozpočet a 2,38 mil. Kč bylo ze zdrojů Evropské unie.