Pozemkové úpravy v letech 2010 až 2013

22. 6. 2010 Zpravodaj MZe 2/2010 Zpravodaj Ministerstva zemědělství

Ve vedení Ministerstva zemědělství byl v únoru projednán materiál "Plán činnosti pozemkových úřadů včetně potřeb finančního zabezpečení v letech 2010 až 2013", zpracovaný Ústředním pozemkovým úřadem (ÚPÚ). Tento čtyřletý plán je konkrétním rozpracováním podstatných bodů, které jsou zahrnuty v dříve projednané Koncepci pozemkových úprav na období r. 2008–2020.

Plán se zabývá finančním zajištěním činnosti pozemkových úřadů a uvádí aktivity, které budou v daném období prioritní. Obce se o provádění pozemkových úprav zajímají se zvyšující se intenzitou mj. proto, že pro ně často znamenají jediný způsob vyjasnění vlastnických vztahů včetně obecního pozemkového majetku. To umožní následný rozvoj obce, zejména investiční výstavbu.

Koncepční předpoklady

Plán činnosti řeší období 2010–2013 s přihlédnutím k tomu, že zhruba pro toto období jsou připravovány podklady ohledně vytvoření rezervy státní půdy pro potřeby resortu zemědělství a pro tuto etapu také platí Program rozvoje venkova (2007 až 2013).

V daném období se ve smyslu Koncepce předpokládá především ve stěžejní činnosti těchto úřadů, tj. v pozemkových úpravách, následující:

  • ročně zahajovat/ukončovat cca 200 řízení o komplexních pozemkových úpravách (cca 100 tis. ha) a cca 30 řízení o jednoduchých pozemkových úpravách (cca 10 tis. ha)
  • přednostně řešit ve spolupráci s Pozemkovým fondem (PF ČR) pozemkové úpravy (vlastnické vztahy) v problémových katastrálních územích, mj. dotčených nedokončeným přídělovým řízením a nedokončeným scelováním dle zákona č. 47/1948 Sb.,
  • přednostně zajistit postup pozemkových úprav, na nichž participuje stavebník (zejména liniové stavby) a pozemkové úpravy, jejichž provedení se požaduje z důvodu ochrany území před povodněmi,
  • zahajovat a dle kapacitních možností a finančních možností řešit pozemkové úpravy v územích, kde se pro to vyslovili vlastníci pozemků nadpoloviční výměry zemědělské půdy v dotčeném katastrálním území,
  • zajistit takový postup ve zpracování návrhů pozemkových úprav, aby mohly být maximálně využívány finanční zdroje EU, které jsou zaměřené především do realizační části, tzn. výstavbu společných zařízení (technických opatření),
  • postup pozemkových úprav koordinovat s postupem digitalizace katastru nemovitostí, kterou zajišťuje resort zeměměřictví a katastru ve smyslu příslušného usnesení vlády ČR.
  • co nejvíce zapojit místní samosprávu (místní akční skupiny a další místní iniciativy) do procesu pozemkových úprav,
  • připravit návrh novely zákona č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech a o změně zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech").

Finanční zajištění

Na financování pozemkových úprav se podílí několik zdrojů: státní rozpočet – kapitola všeobecná pokladní správa (VPS), speciální konto pro financování pozemkových úprav zaměřených na protipovodňová opatření (PPEO), EU – Program rozvoje venkova, Opatření I.1.4. Pozemkové úpravy (PRV), Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), Pozemkový fond ČR (PF ČR), případně jiné zdroje.

V jednotlivých letech 2010–2013 je aktuální představa pozemkových úřadů o potřebě finančních prostředků celkem uvedena v tab. 1 (neinvestiční – návrhy pozemkových úprav; investiční – realizace technických opatření; G – geometrické plány). Zaokrouhlený předpoklad souhrnných zdrojů pro období 2010 až 2013 uvádí tab. 2.

Tab. 1. Celková potřeba finančních prostředků (v tis. Kč)
Rok VPS PPEO PRV ŘSD PF ČR ostatní celkem
2010 928 210 478 645 644 083 152 858 282 293 2 662 2 478 832
2011 1 027 794 629 712 1 421 030 235 932 214 449 2 240 3 531 156
2012 1 078 585 491 710 1 599 511 225 605 203 723 33 080 3 677 214
2013 1 129 121 522 944 1 501 963 251 060 144 881 31 901 3 584 870
Tab. 2. Předpoklad finančních zdrojů pro období 2010–2013 (v tis. Kč, zaokrouhleno)
Zdroje 2010–2013 z toho r. 2010
Státní rozpočet (VPS) 3 600 000 700 000
Státní rozpočet – OSFA (protipovodňové konto) 780 000 400 000
Pozemkový fond ČR 1 000 000 350 000
Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) 900 000 180 000
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EAFRD – PRV) 2 580 000 700 000
Celkem 8 860 000 2 330 000

Finanční zabezpečení procesu pozemkových úprav se v posledních letech citelně zlepšuje. Např. na letošní rok je připraveno celkem 2,33 mld. Kč, což je zatím rekordní objem. Podle stávajících předpokladů je v Plánu uvažováno, že zhruba tento objem by mohl být k dispozici i každý další rok v uvedeném období. Přesto ani tyto prostředky nestačí potřebám a zvyšujícímu se zájmu společnosti. Je zřejmé, že vyjasnění vlastnických vztahů, odstranění nepořádku v tzv. přídělových oblastech a samozřejmě efektivnější uspořádání vlastnické držby, z pohledu hospodaření i z pohledu ekologie zemědělské krajiny, se čím dále tím více zamlouvá výrazné většině účastníků řízení.

Protože veškeré potřeby v procesu pozemkových úprav nemohou být uspokojeny, je nutno stanovit priority v zabezpečení finančními prostředky. Plán určuje tyto priority:

  1. restituce a vytyčování pozemků,
  2. činnosti související s realizací akcí ze zdrojů EU,
  3. pozemkové úpravy s vazbou na dohody se stavebníky liniových příp. ostatních staveb a v přídělových oblastech,
  4. ostatní rozpracované pozemkové úpravy, příp. další (nové) pozemkové úpravy. Je totiž zřejmé, že nové pozemkové úpravy lze zahajovat v omezeném množství.

Na více prostě finanční prostředky nejsou a je nutno vzít v úvahu skutečnost, že kapacita pozemkových úřadů i zpracovatelské sféry je limitována. Současně je nutné sledovat stávající vysokou rozpracovanost a měla by být zachována určitá vyváženost mezi dokončováním a zahajováním pozemkových úprav.

Jednotlivé finanční zdroje

Základním zdrojem financování procesu pozemkových úprav zůstává státní rozpočet, konkrétně jeho kapitola všeobecná pokladní správa (VPS). V rozpočtu na r. 2010 je 700 mil. Kč, přičemž požadavky představují 928 mil. Kč. Z tohoto zdroje se kromě pozemkových úprav a geometrických plánů souvisejících především s restitučními případy financuje rovněž aktualizace bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ). Potřeba na aktualizace BPEJ činí ročně cca 25 mil. Kč, přičemž tuto činnost provádí ve smyslu příslušné prováděcí vyhlášky odborná organizace, kterou je Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy, v. v. i. Dle zkušeností z minulých let je nutné uvažovat s vytvořením rezervy pro nepředvídatelné události ve výši cca 10 mil. Kč, tedy reálně byly pozemkovým úřadům stanoveny limity čerpání finančních prostředků z VPS pro r. 2010 v celkové výši 665 mil. Kč.

Z požadavků pozemkových úřadů je zřejmé, že tento objem představuje pouze "mandatorní" výdaje, tzn. výdaje, které jsou již z minulého období obsaženy v příslušných smlouvách se zpracovateli návrhů pozemkových úprav, v malém rozsahu i v investičních akcích. I z tohoto porovnání vyplývá, že zahajování nových pozemkových úprav lze realizovat omezeně, a to v těch případech, které v r. 2010 nebudou spojeny s financováním.

V roce 2010 bude snahou Ústředního pozemkového úřadu více využít prostředky z tzv. protipovodňového konta. Důvodem pomalejšího čerpání v letech 2008 a 2009 byla ne zcela jasná procesní kriteria schvalování a uvolňování prostředků určených na protipovodňová opatření. Dnes je již tato otázka vyjasněna. Celková kapacita tohoto zdroje na celé období je 1 mld. Kč a je možné použití prostředků jak na zpracování návrhů pozemkových úprav, tak na pořízení vlastní protipovodňové investice včetně zpracování projektové dokumentace pro konkrétní protipovodňové opatření na základě schváleného plánu společných zařízení.

Podstatným finančním zdrojem zejména pro realizace společných zařízení je Program rozvoje venkova, konkrétně opatření I.1.4. Pozemkové úpravy. Z těchto prostředků se zpřístupňují pozemky novými polními cestami, realizují se vodohospodářská, protipovodňová a protierozní opatření, provádí se výsadba zeleně, a to na základě schválených návrhů pozemkových úprav. V r. 2010 jde o dokončení projektů podaných a zazávazkovaných v rámci 2. a 5. kola podávání žádostí ve výši cca 700 mil. Kč. Ve III. čtvrtletí tohoto roku by pak měl být proveden výběr a zazávazkování projektů podaných v 7. kole (z července 2009); jejich realizace je předpokládána od roku 2011.

Pozemkový fond ČR se podílí na financování pozemkových úprav již dlouhodobě, dosud však (až na výjimečné případy zejména v r. 2006) se jednalo ve smyslu zákona č. 569/1991 Sb. pouze o pozemkové úpravy, jejichž výsledkem je upřesnění přídělového nebo scelovacího řízení z minulého období. V Parlamentu se již projednává novela tohoto zákona, která umožní financování pozemkových úprav z tohoto zdroje obecně, a to do výše 400 mil. Kč ročně; použití finančních prostředků PF ČR by nadále nebylo vázáno – tak jako dosud – pouze na řešení katastrálního území s nedokončenými přídělovými nebo scelovacími řízeními. Zde tedy je určitá rezerva, jejíž využití bude ještě v průběhu roku 2010 neprodleně řešeno. Navrhuje se, aby využití tohoto zdroje bylo především směrováno tam, kde se provádí upřesnění přídělů s tím, že příslušná pozemková úprava však neskončí vyřešením přídělů, ale dle potřeby bude plynule pokračovat jako KPÚ a financování bude pokračovat cestou PF ČR.

Z prostředků na pozemkové úpravy se ovšem také vždy financovaly potřeby restitučního procesu, které původně tvořily hlavní náplň činnosti pozemkových úřadů. V současné době je procento použití prostředků na restituce již velmi malé (jde o zdroje výhradně z kapitoly VPS).

Souhrnný přehled o ukončených, rozpracovaných a nově zahajovaných pozemkových úpravách v rozložení podle jednotlivých krajů k datu 1. ledna 2010 uvádí tab. 3.

Tab. 3. Přehled o ukončených, rozpracovaných a nově zahajovaných pozemkových úpravách
Kraj Ukončené KPÚ Ukončené JPÚ Rozpracované KPÚ Rozpracované JPÚ Plánované KPÚ Plánované JPÚ
K 1. 1. 2010 2010 2011–2013 2010 2011–2013
Počet Výměra Počet ha Počet Výměra Počet ha Počet Počet
Středočeský+Praha 162 65 314 83 9221 108 50 082 17 5 812 54 106 2 0
Jihočeský 155 59 083 104 27 050 109 45 793 36 11 819 32 62 10 10
Karlovarský 43 13 138 461 43 663 26 8 202 3 32 7 23 1 0
Plzeňský 98 34 303 138 21 337 101 41 019 11 192 17 42 2 0
Liberecký 17 5 455 97 2 631 26 11 255 4 427 12 33 5 6
Ústecký 44 17 500 139 23 602 45 25 857 16 3 709 22 27 0 0
Královéhradecký 80 30 781 125 9 391 46 25 133 12 3 690 23 62 3 1
Pardubický 65 29 460 23 10 362 50 34 707 12 10 836 30 51 1 0
Jihomoravský 146 91 485 445 37 938 65 48 212 39 25 144 10 41 10 8
Zlínský 27 11 617 90 2 995 36 20 173 15 1 023 7 40 1 1
Vysočina 90 41 199 70 4 349 40 21 555 5 160 7 24 2 0
Olomoucký 69 33 970 46 4 251 53 26 494 8 587 18 44 0 0
Moravskoslezský 14 8 393 158 7 505 42 36 966 18 3 231 13 47 4 6
ČR celkem 1 010 441 699 1 979 204 294 747 395 446 196 66 662 252 602 41 32

Z celkové výměry zemědělské půdy ČR je provedeno a rozpracováno 23 % pozemkových úprav (JPÚ + KPÚ).

Prioritní úkoly

Ústřednímu pozemkovému úřadu (ÚPÚ) vyplývají zásadní činnosti ze zákona. Mimo jiné jako druhoinstančnímu orgánu pro správní řízení před pozemkovými úřady, a to zejména v případě restitucí a pozemkových úprav. V rámci dalších činností daných přímo zákonem se pro nejbližší období vymezují výraznější aktivity zejména v několika následujících oblastech.

Novela zákona

Zákon č. 139/2002 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech je v účinnosti od 1. 1. 2003. Ústřední pozemkový úřad usměrňuje aplikaci zákona a po celé období vyhodnocuje a shromažďuje podklady pro jeho novelizaci. Zákon zatím nebyl přímou cestou novelizován, nepřímo se jej dotkly pouze novelizace související se změnami jiných zákonů (např. stavební zákon). Považuje se proto za vhodné připravit ucelený podklad pro novelizaci, a to především pokud jde o věcnou stránku, tzn. oblast upravující procesní stránku pozemkových úprav; zde má ÚPÚ nashromážděné podněty z dosavadní aplikace zákona.

Revize restitučních spisů

Podstatným úkolem celé soustavy PÚ bude provedení revize restitučních spisů. Provedení jednotně organizované kontroly této již historické činnosti pozemkových úřadů se jeví jako nutné, neboť dosud není jistota, že skutečně bylo rozhodnuto o všech žádostech oprávněných osob a zda lze příslušné restituční případy konečně uzavřít. Z revize též vyplynou upřesněné evidenční údaje o restitucích jako takových, které mohou mít do budoucna značnou historickou hodnotu. ÚPÚ připravil metodický pokyn, na základě kterého pozemkové úřady prověří příslušné dokumentace restitučních případů. Jde o velmi náročnou práci, odhaduje se, že dokončení tohoto procesu v rámci celé ČR lze uskutečnit nejdříve za 2 roky.

Nejlepší realizované společné zařízení

Soutěž o nejlepší realizované společné zařízení v pozemkových úpravách napomáhá nemalou měrou k popularizaci oboru pozemkových úprav. Tato soutěž je v dnešní době neocenitelným nástrojem ke zviditelnění a přiblížení pozemkových úprav neotřelou formou jak odborné, tak laické veřejnosti. Soutěž je zajímavá nejen pro investory (pozemkové úřady), ale i pro projektanty a stavební firmy, jelikož slouží k vyzdvižení kvalitní společné práce.

Cílem pro IV.ročník soutěže je zvýšení prestiže a zájmu o tuto soutěž. Proto se navrhuje, aby se hlavní cenou v této soutěži stala cena ministra zemědělství. Inspirací je např. dnes již velmi známá "oranžová stuha" – která je udílena obcím spolu s finanční částkou v rámci soutěže Vesnice roku v Programu obnovy venkova. Je tedy žádoucí – dle možností – v roce 2010 takto obohatit i soutěž o nejlepší společné zařízení.

Organizace soustavy pozemkových úřadů

V Plánu se také uvádí potřeba dalšího zefektivnění organizace pozemkových úřadů. Pozemkové úřady byly do roku 2002 součástí okresních úřadů. Po jejich zániku byly k 1. 1 2003 včleněny do resortu zemědělství, kde až do r. 2008 fungovaly v rámci tehdejších odborů "Zemědělská agentura a pozemkový úřad" (ZAaPÚ). Pozemkové úřady se v té době kromě svých činností daných zákonem významně podílely na budování evidenčního a kontrolního systému o půdě (LPIS), jehož funkčnost byla zásadní podmínkou pro vyplácení dotací EU v zemědělství. Po reorganizaci mají od března 2008 pozemkové úřady v rámci Ministerstva zemědělství samostatné postavení. Tvoří sekci podřízenou náměstkovi pro ekonomiku, na čele s Ústředním pozemkovým úřadem, který si teprve před krátkým časem vytvořil "prodloužené ruce" do terénu v podobě 13 regionálních pracovišť (dnes územních odborů). V soustavě je potom 77 pozemkových úřadů jako prvoinstančních správních úřadů organizovaných podle okresů. V Plánu se uvádějí možnosti další racionalizace v celkovém uspořádání soustavy pozemkových úřadů, uvažuje se o snížení počtu územních odborů ÚPÚ a výhledově také o snížení celkového počtu pozemkových úřadů. Nové územní uspořádání PÚ by mělo spíše vyplynout až z nového zákona o územním členění státu, který v současnosti připravuje ministerstvo vnitra; nadále již např. nemusí být uvažováno s okresy jako základními skladebnými prvky.

Jako další nutné opatření je nutné sledovat a řešit vyváženost kapacit jednotlivých PÚ vzhledem k činnostem, které odvádějí, resp. budou odvádět v následujícím období. Jde o postupný proces, jehož podtextem jsou mj. i současné požadavky na další snižování počtu zaměstnanců ve státní správě, což se zřejmě ani soustavě pozemkových úřadů nevyhne. Současný počet systemizovaných míst na pozemkových úřadech činí 962, přičemž v r. 2003 (při přechodu z bývalých okresních úřadů na MZe) činil tento počet 1316 míst. Další racionalizace a zefektivnění činnosti je požadavkem, který je nutné reflektovat a za vzor uvažovat dnes výhradně nejvýkonnější pozemkové úřady.

Ing. Kamil Kaulich, Ústřední pozemkový úřad, Ministerstvo zemědělství