Služba mojeID nabízí městům a obcím nové možnosti pro jejich web
Při hledání námětů na rozvoj webové prezentace se stále více měst a obcí zaměřuje na tzv. personalizované služby umožňující obyvatelům co nejvíce věcí vyřídit pomocí Internetu bez nutnosti návštěvy úřadu. Dnešní občané zároveň očekávají, že jim moderní a transparentní město či obec rovněž umožní se zapojit do rozhodování o dění v místě bydliště. U obou typů výše uvedených on-line služeb je však důležité zajistit identifikaci a autentizaci uživatelů tak, aby diskuzní fórum nebylo plné urážlivých komentářů anonymních uživatelů či ve výsledcích hlasování obecní ankety byly rozlišeny hlasy vlastních obyvatel od dalších hlasujících.
Zajímavé řešení pro identifikaci a autentizaci uživatelů přináší služba mojeID umožňující prostřednictvím jednoho jména a hesla přistupovat k různým on-line službám – od elektronických obchodů a rezervace jízdenek, přes knihovny a zpravodajské servery až třeba právě k on-line službám měst a obcí. V současné době tuto službu využívá několik desítek českých měst a obcí – např. Rožmitál pod Třemšínem, Hořice v Podkrkonoší či některé pražské městské části.
Jak služba mojeID funguje?
Službu mojeID vyvíjí a provozuje komerčně neutrální subjekt – sdružení CZ.NIC, které má na starosti rovněž zajištění provozu národní domény .cz a dlouhodobě podporuje českou i světovou internetovou komunitu.
V rámci mojeID existují tři úrovně ověření identit, které se od sebe liší stupněm ověření uživatelských atributů. Zatímco pro základní úroveň (částečně identifikované uživatele) stačí zadat kód doručený na e-mail a formou SMS na mobilní telefon, pro vyšší úroveň (plně identifikovaný uživatel) je již třeba zadat rovněž kód doručený poštou, čímž je ověřeno, že daná poštovní adresa existuje a je pravidelně vybírána. Nejvyšší úroveň – tzv. validovaný uživatel – pak vyžaduje ověření základních údajů vedených u účtu mojeID s údaji v občanském průkazu. Toto ověření je možné provést buď přímo v sídle sdružení CZ.NIC v Praze, na validačních pracovištích Moravské zemské knihovny v Brně či Technické univerzity v Liberci, nebo prostřednictvím úředně ověřeného podpisu, který je možné získat např. na každém Czech POINT.
| Částečně identifikovaný uživatel | |
| Plně identifikovaný uživatel | |
| Validovaný uživatel |  |
U služeb e-Governmentu a podpory elektronické demokracie se počítá především s využitím validovaných uživatelů. V tomto případě je mojeID možné označit jako alternativu přihlašování pomocí elektronického občanského průkazu. O tom, že tento cíl není nereálný, svědčí i to, že v rámci rozsáhlého pilotního projektu STORK 2.0 podporovaného Evropskou komisí je služba mojeID vedená jako jediný nástroj elektronické autentizace v České republice. Cílem sdružení CZ.NIC, jako provozovatele mojeID, je pak být plně připraven na nadcházející evropskou legislativu (tzv. eIDAS), která by měla vstoupit v účinnost v roce 2015.
Kde lze použít mojeID jako nástroj eDemokracie?
Služba mojeID toho ale umí mnohem víc, než jen ulehčit vaší paměti. Díky poskytování a možnosti využití ověřených identit začínají v poslední době mojeID stále více používat rovněž města o obce v rámci rozvoje e-Governmentu. Mezi důležité funkce patří i fakt, že mojeID zabraňuje i vícenásobnému hlasování té samé osoby. V následujících příkladech si ukážeme konkrétní možnosti uplatnění mojeID v rámci samosprávy.
- Ankety
- V minulosti se již několikrát stalo, že anonymní anketa bez ověřené identity hlasovaného byla zmanipulována nepravděpodobným enormním nárůstem hlasů, a tak anketa musela být opakována (např. hlasování o nové podobě Elsnicova náměstí v Praze 8 nebo o názvu Havlovy ulice v Brně). Ověřené ankety pomocí mojeID jsou rychlé a legitimní průzkumy mínění občanů. Anketa zároveň zůstává anonymní, obec a ani provozovatel služby mojeID neví, kdo konkrétně hlasoval. Obec má přístupné pouze údaje o věku a poštovním směrovacím čísle, resp. městě hlasujícího občana. Výsledky ankety se stávají nezpochybnitelným argumentem při rozhodování vedení obce. Otázky u ověřených anket se mohou týkat různorodých témat od využití obecních nebytových prostor, volby bezpečnostních prvků na pozemní komunikaci v obci, až po určení frekvence odvozu velkoobjemového odpadu. Rozšířený typ ankety pak představuje elektronické referendum, v rámci kterého je, podobně jako v nezávazné anketě, možné položit např. následující dotazy: „Souhlasíte s tím, aby naše město zavedlo parkovací zóny/schválilo změnu územně plánovací dokumentace tak, aby v katastrálním území obce Lhota nemohlo dojít k výstavbě spalovny/schválilo odstoupení od smlouvy, kterou uzavřela obec Lhota s firmou Vodní, s. r. o., a nepodnikalo již žádné další kroky směřující k výstavbě objektu koupaliště v katastrálním území obce Lhota?“ Další typ ankety pak jsou v zahraničí čím dál populárnější participativní rozpočty, prostřednictvím kterých si občané sami rozhodují, do čeho by měla samospráva investovat. Tyto ankety umožňují zapojit občany do rozhodování o tom, jak budou použity jejich daně a přinášejí vyšší transparentnost i sounáležitost občanů s budoucí investicí. Participativní rozpočty často nahrazují část např. kulturních grantů, přičemž rozhodování je však místo komisi na úřadě svěřeno přímo občanům.
- Diskuzní fóra
- Opozice v zastupitelstvu obce či samotní občané často požadují zřízení diskuzního fóra na internetových stránkách obce. Diskuzní fórum se službou mojeID umožňuje registrovaným uživatelům vést diskuzi týkající se života obce. Jak ukazují zkušenosti z některých obcí, díky registraci přes mojeID odpadá zaplevelování diskuze nevhodnými vulgárními příspěvky, komentáře pod články nejsou sice tak četné, ale na druhou stranu jsou mnohem věcnější. Díky službě mojeID lze rovněž rozlišit, zda se diskuze zúčastňuje místní občan, který může položit dotaz vybranému zastupiteli či starostovi.