Přibývá výpadků telekomunikačních sítí

V Evropě byl rekordní počet incidentů spojených s telekomunikační sítí byl v roce 2024, meziročně jich přibylo o více než pětinu. Za většinu mohla systémová selhání, roli ale hrály i lidské chyby a počasí. V Česku infrastrukturu prověřily povodně a zejména loňský blackout.

Aktuální data Energetického regulačního ústavu (ERÚ) ukazují, jak výrazně tato jediná událost zahýbala statistikami nedodané elektřiny. Státní úřady proto posilují odolnost kritické sítě. Ta při krizích spoléhá na záložní zdroje, což vyžaduje i vypínání energeticky náročné 5G sítě. Výdrž moderních vysílačů bez proudu je přitom v Evropě často jen v řádu desítek minut.

Podle zatím posledních evropských statistik Agentury Evropské unie pro kybernetickou bezpečnost ENISA v rekordním roce agentura evidovala celkem 188 incidentů. Dominantní příčinou bylo přitom v 60 procentech systémové selhání, tedy vnitřní technické poruchy postihující různé části infrastruktury. Ve finále kvůli nim může dojít k přechodným výpadkům konektivity, ale i k úplnému odříznutí od signálu. Dalšími příčinami byly v jedné pětině případů lidské chyby, ve 13 procentech pak procentech přírodní jevy. V Česku šlo ve zmíněném roce 2024 zejména o podzimní povodně.

„Statistiky ukazují, že v Evropě incidentů s velkým dopadem přibylo už čtvrtý rok v řadě, poslední data ENISA jich evidují 92. Na druhou stranu je ale důležité uvést, že dlouhodobě klesá počet takzvaných ztracených uživatelských hodin. Lze to chápat tak, že ačkoliv jsou problémy s telekomunikační infrastrukturou v Evropě častější, sítě umí problémy lépe zvládat,“ nastínila Veronika Valášková Friedrichová, generální ředitelka společnosti Telecom IP ČR, která se zabývá nákupem a správou nemovitostí s telekomunikační infrastrukturou.

Lepší připravenost tuzemské sítě kvůli blackoutu

Data za loňský rok by měla být známá přibližně v červenci, z českého pohledu bude nejvýznamnější událostí za toto období loňský výpadek elektrické energie, který postihnul 16 % všech odběrných míst v Česku. Podle generální ředitelky Telecom IP ČR se podobně jako zahraniční trhy snaží být do budoucna ještě lépe připravená i tuzemská síť. „Určitým příslibem je v tomto směru určitě podpis memoranda mezi Českým telekomunikačním úřadem a Energetickým regulačním úřadem z letošního února, který zmiňuje mimo jiné i spolupráci v oblasti bezpečnosti a odolnosti kritické komunikační infrastruktury,“ uvedla.

Aktuální data Energetického regulačního úřadu z konce letošního května, která shrnují loňský rok, přitom ukazují, jak výrazně může jednu infrastrukturu ovlivnit jediná mimořádná událost. V přenosové soustavě se počet přerušení meziročně zvýšil ze 3 na 7 a objem nedodané elektřiny skokově narost z 58 na 2349 megawatthodin. Samotný blackout ze 4. července 2025 představoval 2277 megawatthodin, tedy zhruba 97 procent celoroční nedodané elektřiny v přenosové soustavě.

Z pohledu uživatele telekomunikací vždy závisí na intenzitě a rozsahu výpadku. Každopádně platí, že pokud přestane fungovat konkrétní vysílač, telefon se automaticky snaží připojit ke vzdálenějšímu zařízení. Znamená to ale zpravidla rychlejší vybíjení baterie, což uživatel kolikrát ani nepostřehne. Vysílač má také omezenou kapacitu, což se může dočasně projevovat na zhoršení signálu či pomalejší rychlosti internetu. Přetížené vysílače nutí telefon pracovat intenzivněji a poskytovat vyšší vysílací výkon.

Záložní zdroje pokryjí často jen desítky minut

Provozovatelé telekomunikační sítě se proti těmto výpadkům snaží bránit tak, aby uživatel nic nepoznal, a to i při extrémních událostech. Například při zmíněných povodních před necelými dvěma lety musely stovky základnových stanic, které komunikují s telefony, pracovat bez připojení k veřejné energetické síti. Velmi často jim k tomu pomáhaly záložní baterie či dieselové agregáty. Při loňském rozsáhlém výpadku elektřiny pak docházelo k dočasnému vypnutí 5G sítě, aby se prodloužil provoz 2G a LTE sítě na náhradních zdrojích.

„U větších výpadků vždy záleží, jak dlouho trvají, kapacita záložních zdrojů není neomezená. Dieselové agregáty umožní výrazně delší výdrž než baterie, kromě toho také platí, že čím modernější vysílač, tím potřebuje více energie. U 4G a 5G základnových stanic ve Finsku je minimální záložní doba 15 minut, u méně vyspělých sítí jsou to hodiny. Ve Velké Británii má zhruba 20 % mobilních lokalit zálohu alespoň na jednu hodinu a jen asi 5 % lokalit zálohu alespoň na šest hodin,“ řekla Valášková Friedrichová s tím, že ani ve vyspělých sítích není dlouhá záložní výdrž samozřejmost.

Podle materiálů společnosti Telecom Infrastructure Partners Česká republika