Spolupráce státu a samospráv bude pokračovat
Novela přestupkového zákona a mnoho dalšího zaznělo na říjnovém jednání Předsednictva Svazu měst a obcí ČR s kabinetem premiéra Bohuslava Sobotky. Došlo také k předání petice za veřejný pořádek a sociální stabilitu, kterou inicioval Svaz a podepsalo ji více než jedenáct tisíc lidí.
Jednání Svazu s vládou se týkalo pěti základních oblastí: petice, reformy veřejné správy včetně valorizace příspěvku na výkon státní správy, dotací z Evropské unie, a to jak dočerpání stávajících peněz, tak financí na období 2014+, zákona o veřejných zakázkách a církevních restitucí. O konkrétních problémech a požadavcích měst a obcí vždy informoval člen Předsednictva a na podnět reagoval příslušný člen vlády.
Ve vymezeném čase sice nebyl prostor probrat vše detailně, ale to také nebývá účelem jednání s ministry. Pro hledání konkrétních řešení slouží pracovní skupiny, komise, rady a individuální jednání, kde má Svaz své zastoupení a intenzivně na všech oblastech, které se týkající samospráv, spolupracuje. Přináší podněty z terénu a praktický pohled tak důležitý pro to, aby česká města a obce byla příjemnými místy pro život.
Bezpečnost v hlavní roli
Nejen v souvislosti s incidentem ve žďárské obchodní škole se velká část diskuse věnovala právě bezpečnosti. Konec konců s ní souvisí i výše zmiňovaná petice a řada sociálních témat, která se na jednání kabinetu se Svazem rovněž probírala. Kromě registru přestupků předseda Svazu Dan Jiránek mluvil také o evidenci cizích státních příslušníků, kteří páchají přestupky v České republice: „Zatímco v Německu takovou evidenci mají, u nás nikoliv, což se třeba v souvislosti s příhraniční kriminalitou jeví jako zásadní problém. Evidence může být mimo jiné základem pro jednání s jinými státy o účinnějších bezpečnostních opatřeních ve společnosti. A to proto, aby se například zabránilo nákupu komodit pro přípravu drog v Polsku, jejich následné výrobě v České republice a navazující distribuci zejména do Německa tak, jak se v současné době často děje.“ Svaz rovněž požaduje, aby se vybrané opakované přestupky – třeba proti veřejnému pořádku či majetku – staly trestným činem.
Pomoc při čerpání evropských dotací
Města a obce vládnímu kabinetu rovněž nabídla pomoc při čerpání evropských dotací. Dle červencové zprávy NKÚ hrozí, že by Česká republika mohla přijít až o 65 miliard z eurofondů. Místopředseda Svazu pro evropské záležitosti Oldřich Vlasák v této souvislosti ministrům ve Strakově akademii řekl: „Oceňujeme vládu za snahu dočerpat evropské fondy, zjednodušit a sjednotit pravidla pro nové programovací období, stejně jako za posílení možností obcí a měst ovlivňovat evropské projekty. Obce jsou přitom připraveny realizovat rychlé projekty, pokud je k tomu někdo vyzve a podá jim pomocnou ruku. Svaz proto nabízí podporu při mapování absorpční kapacity a nastavování výzev, a to nejen ve vztahu k ‚novým‘ prostředkům, ale i k těm dobíhajícím.“ Zásadní přitom je, aby Česká republika maximálně využila peníze z EU tak, aby vznikly smysluplné projekty, které budou užitečné pro všechny občany.
Valorizace je důležitá i pro samosprávy
Debatovalo se rovněž o reformě veřejné správy včetně způsobu financování služeb poskytovaných lidem. Široké veřejnosti je zpravidla jedno, a je to dobře, z jakého „balíčku“ jsou placeny služby samospráv, které lidé potřebují pro spokojený život. Bohužel v poslední době to bývá tak, že města a obce na tzv. přenesenou působnost, tedy na služby, které občanům poskytují jako „prodloužená ruka státu“, čím dál tím víc doplácí. Místopředseda Svazu měst a obcí ČR Jan Mareš k tomu říká: „Příspěvek na výkon státní správy se už řadu let nevalorizoval. Svaz proto požaduje, aby se pravidelně zvyšoval alespoň o inflaci. Za nejvhodnější přitom zástupci měst a obcí považují výkonový model financování přenesené působnosti. Jednak by se tím vyjasnilo současné podfinancování, zvýšila by se transparentnost vynakládaných peněz, zavedla systematičnost a v neposlední řadě by si obce samy rozhodly, jaké služby chtějí svým občanům poskytovat.“ Pokud by došlo ke změně financování, samosprávy by mohly lépe vyhovět důvodným požadavkům z území, a to adresněji na základě vlastních zkušeností a potřeb přímo z místa.
Komplikace s veřejnými zakázkami a kontrolami
Na jednání mimo jiné zaznělo, že vláda připravuje nový zákon o veřejných zakázkách. Svaz to velmi vítá, stávající právní úprava je totiž velmi komplikovaná a přináší řadu problémů. „Dnes je zákon o veřejných zakázkách hodně složitý a my velmi oceňujeme úsilí vlády vytvořit novou právní úpravu“, uvedl místopředseda Svazu František Lukl a dodal: „Bylo by vhodné, aby se tato legislativa vrátila do stavu před čtyřmi lety a také, aby byla koordinována pravidla pro zadávání veřejných zakázek, která vydávají různí poskytovatelé dotací. Dnes jsou dost roztříštěná a často přísnější, než zákon požaduje. Složité to je rovněž s kontrolami, kterým samosprávy podléhají. Obce kontrolují různé organizace, často na stejnou věc, přičemž kontrolní závěry bývají naprosto odlišné. Obce se kontrol nebojí, nicméně požadují, aby kontroly byly jednotné a konečné.“ Současné multiplicitní kontroly totiž mimo jiné odčerpávají kapacity obcí, které by mohly věnovat práci pro občany.
Debatovalo se rovněž o církevních restitucích a ochraně zemědělského původního fondu. Svaz ústy svého místopředsedy Josefa Bezdíčka poukázal na to, že novela zákona o ochraně zemědělského původního fondu počítá s odstraněním výjimky pro rodinné domy a další obdobné stavby – například garáže, chaty, vinné sklepy apod., což by mohlo být likvidační zejména pro malé obce. Josef Bezdíček k tomu řekl: „Samozřejmě, že je třeba chránit zemědělský původní fond, nicméně pokrok nezastavíš. Vhodné by však v některých případech bylo respektovat rozumná pravidla z minulosti. Třeba co se týče rozdělení výnosů z poplatků. V současné době jsou ze 75 % příjmem státního rozpočtu, z 15 % příjmem rozpočtu Státního fondu životního prostředí a z 10 % příjmem rozpočtu obce, v jejímž obvodu se odnímaná půda nachází. Svaz přitom navrhoval rozdělení 50:10:40 tak, jak tomu bylo před novelou v roce 2010.“