Příprava koncepce rozvoje veřejné správy „Klientsky orientovaná veřejná správa 2030“
Na jaře roku 2018 začalo Ministerstvo vnitra připravovat nový koncepční materiál rozvoje veřejné správy pro období po roce 2020 s názvem „Klientsky orientovaná veřejná správa 2030“. Ambicí nové koncepce, která by měla plynule navázat na platný Strategický rámec rozvoje veřejné správy ČR pro období 2014–2020 a jeho implementační plány, je stanovit hlavní cíle rozvoje veřejné správy v České republice v horizontu deseti let, tj. od roku 2021 do roku 2030.
Příprava koncepce Klientsky orientovaná veřejná správa 2030 je již od samého zahájení prací realizována v široké spolupráci s partnery. Za účelem diskuse nad nastavením koncepce a identifikací konkrétních problémových oblastí veřejné správy, byla na základě usnesení Rady vlády pro veřejnou správu ustavena pracovní skupina, složená ze zástupců ústředních orgánů státní správy i územní samosprávy.
Vyjma této pracovní skupiny, která se dosud sešla dvakrát, a to v květnu a červnu tohoto roku, jsou diskuse mezi gestorem a stakeholdery, tj. zástupci jednotlivých resortů či komunálních svazů, vedeny také na individuálních jednáních. Další pracovní skupina by se měla sejít v polovině října, kdy bude partnerům předložena k připomínkování zpracovaná analytická část koncepce, která je aktuálně finalizována.
Problémové oblasti
Základním stavebním kamenem analytické části koncepce je především identifikace konkrétních problémových oblastí, které by v období desetileté platnosti koncepce měly být optimálně vyřešeny. Problémové oblasti byly zjišťovány ve spolupráci s pracovní skupinou a byly také předmětem dotazníku, který mohla odborná i laická veřejnost vyplňovat v období od konce června do konce srpna tohoto roku, a to na webových stránkách Ministerstva vnitra.
Neméně důležitým zdrojem identifikace aktuálních bariér rozvoje veřejné správy se staly i dvě dosud provedené průběžné evaluace plnění Strategického rámce rozvoje veřejné správy ČR pro období 2014–2020 a zpracovaná evaluace plnění Implementačních plánů, které poukazují na limity veřejné správy v řadě oblastí.
Na základě identifikace jednotlivých problémových oblastí by se veřejná správa v nadcházejících deseti letech měla zabývat mimo jiné:
- revizí dostupnosti veřejné správy a zvýšením adresnosti financování jejího výkonu,
- zlepšováním kvality poskytovaných služeb i komunikace veřejné správy s veřejností,
- posilováním evidence-informed rozhodování ve veřejné správě,
- zefektivněním kontrolních mechanismů v oblasti nakládání s veřejnými prostředky, nebo také
- zvyšováním participace občanů v území.
Stranou dalšího rozvoje by pak neměla zůstat např. ani témata rozvoje lidských zdrojů na obou úrovních veřejné správy, posilování principů strategického a projektového řízení, RIA ex post, či rozšiřování e-Legislativy a e-Sbírky.
Proklientská orientace
Jako zastřešující princip Koncepce byla zvolena proklientská orientace veřejné správy, tj. takový přístup veřejné správy k jejímu fungování, který je orientován na uspokojení klienta při zachování efektivního fungování veřejné správy. Koncepce, včetně prvního tříletého Akčního plánu, bude vládě ČR předložena ke schválení na podzim roku 2019. Předcházet tomu bude ještě příprava strategické a návrhové části Koncepce, tj. stanovení konkrétních strategických a specifických cílů a opatření, která by měla být dokončena a na pracovní skupině prodiskutována zhruba do konce ledna roku 2019.
Celý materiál bude kompletní, jakmile bude zpracován také první Akční plán pro období 2021–2023, jehož dokončení se předpokládá v květnu až červnu roku 2019. Vyjma prvního Akčního plánu budou v průběhu desetileté platnosti koncepce zpracovány ještě další dva Akční plány, a to na období 2024–2026 a 2027–2030. Uvedené Akční plány budou napříč celým desetiletým obdobím specifikovat způsob a časový harmonogram implementace. Důležitým vstupem do tvorby druhého Akčního plánu by měla být mimo jiné ex post evaluace Strategického rámce rozvoje veřejné správy ČR pro období 2014–2020, která bude vypracována po ukončení jeho realizace.
Podpora ze zdrojů kohezní politiky
Zpracování Koncepce ve stanoveném termínu, a tedy i strategické ukotvení dalšího rozvoje obou úrovní veřejné správy v České republice bude klíčové také pro vyjednávání o podpoře veřejné správy ze zdrojů kohezní politiky (především pak ESIF) v budoucím programovém období. Veřejné správě (mimo oblast eGovernmentu) v současných návrzích legislativy není věnován žádný prostor a jeví se tak, že po roce 2020 nebude moci z ESIF financovat žádné rozvojové aktivity. Jistý prostor vytváří nově vytvořený Program na podporu reforem, jehož možnosti jsou však vzhledem k jeho zacílení na šířeji ukotvené reformní aktivity omezené. Ministerstvo vnitra, jako gestor veřejné správy i nově vznikající koncepce, usiluje ve spolupráci s Ministerstvem pro místní rozvoj – Národním orgánem pro koordinaci o změnu nastalé situace. K návrhům nařízení jsou aktuálně finalizovány rámcové pozice pro vyjednávání s Evropskou komisí, ve kterých ČR deklaruje potřebu dalšího rozvoje veřejné správy s využitím ESIF. Veřejná správa je důležitým základem politiky soudržnosti a přispívá k posílení ekonomické, teritoriální i sociální koheze.
Digitální ekonomika
Budoucí výzvy v oblasti veřejné správy po roce 2020 jsou spojeny zejména s tzv. digitální ekonomikou. Veřejná správa musí promptně reagovat a co nejvíce tak předjímat potřeby, vzniklé v souvislosti s nástupem tzv. čtvrté průmyslové revoluce a společnosti 4.0. Cíle a aktivity Governmentu tak musí být co nejúžeji provázány s aktivitami a cíli eGovernmentu. Uvedené propojení bude zajištěno nejen vazbami na úrovni strategických materiálů, tj. vazbu koncepce na soubor strategických materiálů Digitální Česko 4.0, především tzv. Informační koncepci. Vedle provázanosti s Digitálním Českem 4.0 bude nový strategický materiál reagovat také na další strategické materiály, jako je Strategie regionálního rozvoje 2021+ či zastřešující Strategický rámec Česká republika 2030. Dokument by měl být vládě předložen v průběhu podzimu 2019.