Klientsky orientovaná veřejná správa 2030 – Koncepce rozvoje

14. 10. 2019 OF 4/2019 Reforma veřejné správy

V současné době se v základních mantinelech rozvoj veřejné správy v České republice odehrává na základě dokumentu s názvem Strategický rámec rozvoje veřejné správy České republiky pro období 2014–2020, které se ovšem blíží do svého závěru. Z toho důvodu Ministerstvo vnitra letos zásadně pokročilo v přípravách nového strategického dokumentu rozvoje veřejné správy pro období do roku 2030 s názvem Klientsky orientovaná veřejná správa 2030.

Ministerstvo vnitra České republiky

Hlavním cílem dokumentu je zajištění klientsky orientované veřejné správy k zajištění prosperity České republiky, tedy kvalitních a dostupných veřejných služeb při zajištění efektivního řízení a zajištění kvalitními lidskými zdroji. Materiál se skládá ze dvou částí a jejích příloh.

První částí je Koncepce samotná, která rozepisuje konkrétní cíle a opatření, které si stát klade v oblasti budoucího rozvoje veřejné správy v následujících deseti letech, vychází při tom ze zpracované analytické části.

Druhou částí je první Akční plán naplňování cílů na období let 2021-2023. Je počítáno s tím, že celý soubor materiálů bude vládě předložen ke schválení na podzim letošního roku tak, aby se s naplňováním nové koncepce mohlo začít od roku 2021.

Co je obsahem koncepce?

Koncepce je tvořena z pěti strategických cílů, 16 cílů specifických a téměř 70 opatření. Zahrnuje opatření na

  1. zvýšení dostupnosti a kvality služeb poskytovaných veřejnou správou,
  2. zefektivnění systému a
  3. fungování institucí veřejné správy,
  4. zvyšování kompetentnosti lidských zdrojů a
  5. posilování komunikace a zapojování občanů na všech úrovních veřejné správy.

Konkrétně budou podpořeny inovace ve veřejné správě, koordinace výkonu veřejné správy, zpřehlednění právního řádu, posílení odpovědného rozhodování založeného na analýzách stavu, možností řešení a dopadů (tzv. evidence-informed rozhodování) nebo meziobecní spolupráce.

V oblasti lidských zdrojů se koncepce zaměřuje na zlepšování znalostí a dovedností nejen úředníků územních samosprávných celků, ale také zastupitelů obcí, resp. státních úředníků.

Důraz bude kladen na proklientský přístup při vyřizování úředních záležitostí, stejně jako na modernizaci komunikace úřadů s občany. Výsledkem by měly být úřady coby moderní organizace, jejichž služby budou svou kvalitou konkurenceschopné službám soukromého sektoru.

Obsahem koncepce tentokrát nebude oblast eGovernmentu, který je pro následující dekádu rozvíjen v rámci vlastních koncepčních materiálů jako je soubor strategií Digitální Česko. Ovšem oblast digitalizace a elektronizace veřejné správy a jejích služeb zůstává pro toto období klíčová. Elektronizace je totiž jedním z hlavních nástrojů, jak dosáhnout pro klienty přívětivé veřejné správy. Obě koncepce (eGovernment i Government) tak jsou vzájemně provázány a vykazují řadu styčných ploch.

Opatření se vztahem k financím samospráv

Koncepce se ve svých opatřeních primárně financování krajů, resp. měst a obcí, nevěnuje, vyjma jednoho opatření, které se týká financování přenesené působnosti.

Financí územních samosprávných celků se ovšem sekundárně týkají rovněž další navržená opatření. Jde především o opatření, které Koncepce předpokládá v oblasti řízení přenesené působnosti či spolupráce obcí. Konkrétní změny se budou odvíjet právě od rozsahu provedených úprav.

Z pohledu financování přenesené působnosti se počítá především s dalším posilováním adresnosti financování výkonu státní správy. Již dnes je v příspěvku na výkon státní správy zaneseno několik výkonových plateb (např. za veřejné opatrovnictví, vydávání občanských průkazů apod.), Výkonové financování by se mělo nadále rozšiřovat o další agendy, které se ukáží jako vhodné k tomuto způsobu financování. Otevřenou otázkou do budoucna mohou rovněž být změny v paušální částce příspěvku. Případné změny ve financování přenesené působnosti mohou být rovněž vyvolány změnami ve výkonu jednotlivých agend státní správy, jak je koncepce předjímá. Ty by měly být podrobeny diskusi a revizi, a to nejen z hlediska jejich nezbytnosti, ale i konkrétní nejvhodnější hierarchické úrovně veřejné správy, která by je měla vykonávat. V návaznosti na tyto změny bude případně nutné provést i patřičné úpravy ve financování výkonu státní správy.

Spolupráce obcí

Koncepce počítá s novým pojetím kategorie obcí s pověřeným obecním úřadem, která je dnes relativně kompetenčně vyprázdněna, a zároveň jejich prostorové vymezení neodpovídá současné době, tzn., nezohledňuje potenciál některých obcí v České republice. Koncepce tedy otevírá diskusi o zvýšení jejich počtu i přidání nových kompetencí, tak aby byl využit jejich potenciál pro výkon státní správy, a zároveň mohlo dojít k částečnému odbřemenění nejmenších obcí.

Aglomerační prostor kolem velkých měst je rovněž tématem, se kterým budoucí Koncepce přichází, využití konceptu aglomerací probíhá v současné době zejména při realizaci projektů financovaných z EU fondů v rámci územní dimenze. Tento potenciál by měl být dále posílen i o další komponenty výkonu veřejné správy. Debata by se měla rovněž otevřít o koncepčním i formálním ukotvení těchto entit, které se potýkají s demografickým růstem, což by měla veřejná správy zohlednit.

Spolupráce obcí nebude podporována jen v aglomeracích, ale v obecné rovině po celém území, přičemž pro oblast veřejné správy je důležitá spolupráce obcí v rámci hranic správního obvodu obcí s rozšířenou působností. O finanční podpoře takovýchto spoluprací bude muset být zahájena diskuse na národní úrovni, neboť již nelze počítat s využitím evropských fondů, tak jako tomu bylo do současné doby, a větší zapojení samotných aktérů se stane naprosto nezbytným.

Při výkonu samostatné působnosti počítá Koncepce s analýzou tzv. zákonných (povinných) úkolů samospráv, která by měla mít rovněž vazbu na financování. Konkrétní aplikací tohoto tématu je např. již v současné době řešené financování sociálních služeb.

Závěrem

Koncepce není dogmatickým dokumentem, který předjímá konkrétní řešení, je to dokument, který se snaží otevírat pro budoucí dekádu celou řadu nových témat a výzev, před kterými bude veřejná správa stát. Při implementaci se počítá s partnerským přístupem, spolupráci jak s partnery z jednotlivých resortů, tak i územní samosprávy.

Mgr. Ing. David Sláma, ředitel odboru strategického rozvoje a koordinace veřejné správy MV ČR