Obce a investice
Jak známo, české obce nemají příliš možností, jak zvýšit své příjmy. Svým rozhodnutím nemohou ovlivnit nejdůležitější příjmovou položku, sdílené daně, a ty představují v průměru 56 % celkových příjmů. Naproti tomu existuje velká volnost při rozhodování o obecních výdajích. Výjimkou jsou pouze dotace, u nichž je zaměření výdajů zadáno. Dotace se však na celkových příjmech podílejí v průměru pouze 16 %. Takže rozhodnutí, zda peníze v rozpočtu věnovat na investice nebo použít na provozní výdaje je plně v rukou představitelů obcí.
Kapitálovými výdaji se rozšiřuje a modernizuje obecní infrastruktura. Pravdou ovšem je, že jen málo z obecních investic přinese do rozpočtu dodatečné peníze. Takže u většiny obecních investic je návratnost nulová. I ty z nich, které jsou spojeny s výnosem pro obec, jako je např. vybudování lyžařského areálu, parkovacího domu, či placených parkovacích míst, obvykle stojí obec více, než kolik jí to na poplatcích za jejich využívání přinese.
Obce jako celek (bez Prahy)
Modernizace objektů infrastruktury je často spojená s úsporami provozních nákladů. Výstavba školských zařízení, domovů pro seniory apod. vede ke zvýšení budoucích provozních nákladů. Přesto se obce do investic pouštějí i v podmínkách vyšší inflace, než na kterou byly zvyklé a, jak uvidíme dále, při klesající podpoře ze strany státu zejména v posledních letech.
V období let 2013 až 2022 se kapitálové výdaje obcí zvyšovaly, výjimkou je rok 2016. Vývoj investičních dotací tak jednoznačný není. V posledních dvou letech se jejich objem snižoval, zatímco kapitálové výdaje se držely na podstatně vyšší úrovni. Zatímco se v daném období podíl kapitálových výdajů na celkových příjmech zvyšoval, a to z úvodních 27 % v roce 2013 na 30 % v roce 2022, podíl investičních dotací na kapitálových výdajích naopak klesal, a to ze 40 % ve výchozím roce až na 22 % v roce koncovém. Obce tak musejí při financování kapitálových výdajů ve stále větší míře spoléhat na další zdroje. Těmi jsou hlavně úspory v rámci financování provozu (provozní přebytek), úvěry, případně v menší míře úspory vytvořené v minulých letech.
Struktura kapitálových výdajů obcí z hlediska druhového členění se v čase téměř nemění. V průměru v daném období šlo na investiční nákupy 93 % celkových kapitálových výdajů. Jedná se o pořízení nehmotného majetku, ale zejména majetku hmotného a jeho zhodnocení, např. pořízení budov, strojů a přístrojů, dopravních prostředků, výpočetní techniky, kulturních předmětů a také nákup pozemků. Na investiční transfery připadá 5 % celkových kapitálových výdajů, přičemž většina z nich směřuje do příspěvkových organizací. Zbývající část získávají fyzické osoby podnikatelé, právnické osoby, obecní nemocnice, obyvatelstvo, neziskové organizace apod.
Nákup majetkových podílů se na celkových kapitálových výdajích podílí 1 %. Patří sem nákup akcií a majetkových podílů. Stejný podíl mají i investiční půjčené prostředky.
| Výdaj | Průměr |
|---|---|
| Investiční nákupy | 93 % |
| Investiční transfery | 5 % |
| Nákup majetkových podílů | 1 % |
| Investiční půjčené prostředky | 1 % |
| Ostatní investiční výdaje | 0 % |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Obce podle velikostních skupin
Zatím jsem se zabývali obcemi jako celek. Dále se podíváme, jak to vypadá z hlediska velikostních kategorií obcí. Největší pomoci ze strany státu při financování kapitálových výdajů získaly dvě kategorie malých obcí. V jejich případě se investiční dotace na kapitálových výdajích podílely shodně 40 %. Jedná se o průměr za období 2019 až 2022. U navazující velikostní kategorie to bylo 36 % a v obcí s počtem obyvatel od 1000 do 4999 pak 31 %. Nejnižší podíl vykazují největší obce, a to 18 %. U všech velikostních kategorií došlo v roce 2022 k poklesu podílu investičních dotací na objemu kapitálových výdajů.
Jedním z důležitých zdrojů financování kapitálových výdajů jsou úspory. Nejvyšší podíl přebytku na celkových příjmech vykázala již tradičně kategorie nejmenších obcí, a to 12 %. Znamená to, že tyto obce neutratily (jejich užití odložily na později) v průměru každý rok 12 % jejich disponibilních příjmů. S odstupem za ní se umístily obce s počtem obyvatel od 200 do 499 s podílem ve výši 8 % a 7 % to bylo u obcí s počtem obyvatel od 500 do 999. Navazující kategorie vykázala 5% podíl a největší obce pak 3 %.
Nebyly to však dvě kategorie malých obcí, které dosáhly nejvyššího podílu kapitálových výdajů na celkových příjmech. Obce s počtem obyvatel 1000 až 4999 na investice využily 38 % celkových příjmů. Jen o jeden procentní bod to bylo u obcí s počtem obyvatel od 500 do 999. U nejmenších obcí, na první pohled s nejlepšími předpoklady pro investice, představovaly kapitálové výdaje 27procentní podíl na celkových příjmech. Nižší měly jen největší obce, a to jednu čtvrtinu.
| Kategorie podle počtu obyvatel | Inv. dotace/Kap. výdaje | Saldo/Příjmy | Kap. výdaje/Příjmy |
|---|---|---|---|
| 1 až 199 | 40 % | 12 % | 27 % |
| 200 až 499 | 40 % | 8 % | 35 % |
| 500 až 999 | 36 % | 7 % | 37 % |
| 1000 až 4999 | 31 % | 5 % | 38 % |
| 5000 a více | 18 % | 3 % | 25 % |
| průměr bez Prahy | 26 % | 4 % | 30 % |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
V roce 2022 vykázaly obce (bez Prahy) přebytek rozpočtu, který se na jejich příjmech podílel 3 %. Z celkových příjmů využily obce v tomto roce na kapitálové výdaje 30 % a investiční dotace se na jejich financování podílely 22 %. U obcí v jednotlivých krajích dopadly tyto údaje odlišně.
Obce podle krajů
Nejvyšší podíl přebytku rozpočtu na příjmech, a to 6 %, vykázaly obce dvou krajů – Jihočeského a Ústeckého. Ovšem podíl kapitálových výdajů na příjmech patřil v jihočeských obcích k průměru, zatímco v ústeckých obcích byl nejnižší. V jihočeských obcích se na financování kapitálových výdajů podílely investiční dotace 24 %, tedy lehce nad průměrem a v ústeckých obcích 21 %.
Obce Středočeského a Zlínského kraje využily na kapitálové výdaje největší díl, a to až 34 % svých příjmů. Přitom přebytek rozpočtu na příjmech se ve středočeských obcích podílel 4 %, v obcích Zlínského kraje pak 2 %. Investiční dotace se na financování kapitálových výdajů podílely čtvrtinou ve Středočeském kraji a 22 % v rozpočtu obcí Zlínského kraje.
Nejvíce se pomoc při financování kapitálových výdajů prostřednictvím investičních dotací projevila u obcí Olomouckého kraje (30 %) a Královéhradeckého kraje (26 %). Kapitálové výdaje se na příjmech obcí Olomouckého kraje podílely 30 %, v obcí Královéhradeckého kraje to bylo 32 %. V obou případech to byl nadprůměrný podíl.
Mezi obcemi jednotlivých krajů jsou značné rozdíly. Podíl salda na příjmech obcí se v roce 2022 pohyboval od −0,4 % (Moravskoslezský kraj) až po 6,2 % (Jihočeský kraj). Nejnižší podíl investičních dotací na kapitálových výdajích byl 14 % (Jihomoravský kraj), nejvyšší 30 % (Olomoucký kraj). Podíl kapitálových výdajů na příjmech byl v rozmezí 34 % (Středočeský kraj) až po 20 % (Ústecký kraj).
| Kraj | Saldo/Příjmy | Inv. dotace/Kap. výdaje | Kap. výdaje/Příjmy |
|---|---|---|---|
| JHČ | 6 % | 24 % | 30 % |
| ÚL | 6 % | 21 % | 20 % |
| PL | 5 % | 18 % | 29 % |
| VYS | 5 % | 25 % | 32 % |
| LIB | 4 % | 24 % | 26 % |
| STČ | 4 % | 25 % | 34 % |
| OLM | 3 % | 30 % | 30 % |
| KV | 3 % | 17 % | 27 % |
| PAR | 2 % | 25 % | 33 % |
| HK | 2 % | 26 % | 32 % |
| ZL | 2 % | 22 % | 34 % |
| JHM | 1 % | 14 % | 32 % |
| MSK | 0 % | 20 % | 29 % |
| Průměr | 3 % | 22 % | 30 % |
Pramen: Monitor, Ministerstvo financí, výpočty: CRIF, a. s.
Přepočet na obyvatele
Na závěr se ještě podíváme, jak jsou na tom obce podle krajů u vybraných ukazatelů přepočtených na obyvatele. Nejvyšší příjmy na obyvatele vykázaly v loňském roce obce Plzeňského kraje (40 655 Kč) a Jihomoravského kraje (37 171 Kč), nejnižší obce Zlínského kraje (30 865 Kč) a Ústeckého kraje (31 449 Kč). Nejvyšší kapitálové výdaje na obyvatele měly obce Jihomoravského kraje (12 010 Kč) a Plzeňského kraje (11 807 Kč), nejnižší obce Ústeckého kraje (6378 Kč) a Libereckého kraje (8193 Kč). Největší objem investičních dotací na obyvatele dostaly obce kraje Vysočina (2996 Kč) a Olomouckého kraje (2842 Kč), nejnižší obce Ústeckého kraje (1332 Kč) a Karlovarského kraje (1491 Kč). Je zajímavé, že v tomto velmi stručném výčtu krajních hodnot vybraných ukazatelů se obce některých krajů objevují dvakrát, a to vždy buď na předních nebo na zadních místech.